Slavia? Nejmenší obchod, kterému jsem se věnoval, tvrdí Tykač. Fandil i na Tribuně Sever

Tykač se netajil láskou ke Slavii už před nákupem vršovického klubu, podobně to má i celá jeho rodina. Rozhodnutí stát se majitelem sešívané fotbalové pýchy mu ale změnilo život. "Nikdy dřív by se nestalo, že bychom se všichni sešli a fandili. Nejen na stadionu, ale i doma. Máme doslova slávistickou horečku,“ usmívá se podnikatel, když popisuje, jak se mu změnil život.

"Hlavně mladší dcery to extrémně prožívají. Když se daří v práci, tak máte radost, doma vás pochválí, ale není tam emoce. Když se ale řekne Slavie, tak je to vždycky debata na delší dobu. Ten pocit se nedá pojmenovat, ale já ho skoro každý den prožívám,“ dodává.

Slavia mu prý zatím dělá jen a jen radost. Tykač tvrdí, že vedení klubu odvádí po všech stránkách dobrou práci. Spokojený je pochopitelně i s pohledem na aktuální tabulku Chance Ligy, které tým Jindřicha Trpišovského vládne. "Máme 50 bodů z 57 možných, vedeme ligu s náskokem na Plzeň i Spartu a v některých zápasech podzimu jsme předvedli neskutečný fotbal. Například doma proti Lille to byl opravdu fenomenální výkon. Samozřejmě vím, že je ještě brzy cokoliv hodnotit, ale radost mám,“ prozrazuje.

Nadšení a spokojenost vládne v celém táboře vicemistra z Edenu. Tykač pak zvýraznil své tři nejsilnější zážitky. Prvním z nich byla návštěva vyhlášené Tribuny Sever a fandění v kotli si nemůže vynachválit. "Byl jsem tam na zápase proti Plzni. Tu atmosféru jsem chtěl zažít na vlastní kůži. Takže jsme nakonec vyrazili. Šli jsme ve dvou, dali si pivo, účastnili se choreografie a fandili tak, že jsme za poločas dali Plzni tři góly. Tak asi dobře,“ směje se a přidává, že se v nejtvrdším jádru dokonce poznal i novou věc. "Naučil jsem se tam trik, jak dát pivo za sedačku tak, abych ho já nebo někdo jiný nerozlil a měl volné ruce na fandění,“ dodává.

Druhým zážitkem byla podzimní výhra nad Spartou a s ní spojené symbolické předání klíče od Prahy. Třetí věcí pak byla celostadionové choreografie. "To bylo něco naprosto neskutečného. Na rozdíl od zápasu proti Plzni jsem totiž nebyl pod plachtou, ale po převzetí klíče a uctění památky válečných veteránů jsem zůstal s dětmi u plochy. Byla to nádhera. Nejprve plachta, pláštěnky a pak ohňostroj. Myslím, že jsem cítil sílu Slavie, o které teď všude mluvíme,“ hlásí nadšeně.

Je náležitě pyšný i na to, že Tribuna Sever je dle hodnocení Ultras World nejlepší na světě. "A například naše kampaň na dárcovství krve pomohla přivést přes čtyři tisíce nových dárců. Tyto momenty jsou pro mě stejně důležité jako vítězství. I když je samozřejmě jasné, že sportovní výsledek je to hlavní, ale Slavia je víc než to,“ přesvědčuje milovník dobrého vína, který se prý ještě nestihl podívat do fanzony před výkopem utkání. To považuje za drobné minus.

Přiznává také, že když nedávno zahajoval charitativní galavečer, nenapadlo jej, že by se tam mohlo vybrat 11 milionů korun... "Já na podobné akce moc nejsem a už vůbec se nehrnu do veřejných vystoupení. Tady jsem ale udělal výjimku. Chtěl jsem přítomným poděkovat a podělit se s nimi o to, jak moc mě ta slávistická komunita, jejíž jsem součástí, nabíjí. A jak jsem hrdý na to, jak to dělá náš klub,“ tvrdí Tykač.

"Pro mě osobně to bylo i o tom, že jsem se znovu utvrdil v pocitu, že kolem Slavie se celou její historii tvoří výjimečné společenství lidí. Já sám jsem „pouze“ držitel akcií, ale klub tvoří mnozí další. Fanoušci, zaměstnanci, partneři i přátelé Slavie. Zkrátka lidé, kterým na ní záleží. Ta síla klubu je i díky tomu neuvěřitelná,“ dodává s tím, že věří v zisk mistrovského titulu, který navíc znamená automatický postup do hlavní fáze Ligy mistrů.

"Chceme ligu vyhrát a myslím, že to samé fanoušci cítí i z kluků na hřišti, realizačního týmu a vedení klubu. Hlad je obrovský a já jen doufám, že nám to vydrží až do konce. To by byl krásný dárek pod příští vánoční stromeček. Jinak přeji samozřejmě zdraví všem slávistům i jejich rodinám. To je ve výsledku to nejdůležitější. Ať se jim v osobním i profesním životě daří přesně tak, jak chtějí a Slavie jim dělá každý den jen radost. Jako mně.“