Strůjci historického úspěchu Slovanu? Trenér Weiss, ale také největší rival, říká expert. Cení si slovenské osy

V Bratislavě strávil Rodinger přes dva roky kariéry, s klubem slavil mistrovský titul. Je tak jasné, že úspěchu klubu pečlivě sledoval. „Ke Slovanu mám velmi blízko, po očku jsem na to koukal,“ usmívá se.

A i jeho zaujalo, jak emotivní zápas byl. Slovan se nejprve dostal do vedení, takže měl po remíze 1:1 z prvního duelu blíže k postupu. Byť Dánové otočili, Slovan v 82. minutě srovnal a za čtyři minuty otočil. Stadion se skoro zbořil! „Když jsem viděl druhou branku, stadion osvítilo něco z nebe, bylo to neskutečné. Celé to bylo zfanatizované tak, že kluci našli zbytek sil a celé to otočili. V Bratislavě se stalo něco, o čem snili. Kdo ví, co se tam v noci dělo.“

Nešlo o náhodu, Slovan, který se léta v předkolech trápil, prožil vynikající letní jízdu. Nejprve po dvou výhrách vyřadil makedonskou Strugu, následoval postup přes slovinské Cejle, a to hlavně díky domácí výhře 5:0, a před dánským soupeřem skolení kyperského APOELU, od kterého Slovan nedostal ani gól.

„Rozhodovalo vždycky domácí utkání. Fanoušci dokáží udělat totální peklo, byla to alfa a omega,“ připomíná Rodinger stoprocentní domácí bilanci v letošních předkolech – proti Struze 4:2, duel proti Cejle byl zmíněný a APOEL se vracel na Kypr s prohrou 0:2.

Obří úspěch je tak na světě, a to (pro mnohé) navzdory kontroverznímu šéfovi klubu Ivanovi Kmotríkovi mladšímu. „Ten tam nasekává jednu botu za druhou, většině lidí je k smíchu, ale nikdo mu neodpáře to, že Slovan dovedl do Ligy mistrů. To veškerý respekt,“ smeká Rodinger s tím, že narážel například na nešťastné Kmotríkovo vyjádření před sezonou, kdy si stěžoval, že by si měli fanoušci kupovat více permanentek.

Je tedy šance, že by se na Slovan mohlo začít nahlížet jinak? „Kdy jindy by měli lidi na fotbal chodit a nahlížet jinak, když bude Slovan v Lize mistrů. Je to velká šance na to, aby se klub dal dohromady s tím, jak pracuje s fanoušky. Potenciál, který má, je extrémně nevyužitý,“ dodává Rodinger.

Jako klíčovou část úspěchu označil někdejší gólman Bohemians osobu trenéra Vladimíra Weisse. Ten je ověnčen mnoha úspěchy, několikrát vyhrál ligu a vedl slovenskou i gruzínskou reprezentaci, ale tohle je top úspěch.

„Je třeba ocenit dlouhodobou práci trenéra Weisse. Ten je velkou součástí týmu a soupiska je dle jeho představ. Například v létě vedení nechtělo uplatit opci na Marka Toliče, on ale bouchl do stolu a chtěl, aby zůstal, že mu věří. A on vystřelil postup do Ligy mistrů,“ připomíná Rodinger. „Má kolem sebe velké kouzlo a takový fotbalový šarm.“

Jak vidno, Weiss poskládal fungující mašinu. Slovenskou osu doplnil o nadstandardní hráče ze zahraničí, což se ukazuje jako vynikající mix. „Je to naprosto klíčové. Kabinu drží právě slovenská parta a jde vidět, že se udělal fakt dobrý tým. O Juraji Kuckovi je zbytečné sáhodlouze mluvit, Vladimír Weiss mladší má velké kvality a je do toho hodně zaangažovaný, po zápase tam s dětmi brečel,“ všímá si. „Slovan je tým, který potřebuje mít největší slovenské hvězdy, což se teďka děje. A nese to ovoce.“

Hrdinou je i gólman Dominik Takáč, který se do Bratislavy přesunul z Trnavy, od největšího rivala. Tyto týmy se bez nadsázky nenávidí, přestup byl velmi peprný. Jinak kromě jmen, která Rodinger zmínil, je třeba připomenout, že podíl na postupu měli i další Slováci – od Róberta Maka, Dávida Strelce až po Júliuse Szökeho.

Ti jsou podporováni zmiňovanými zahraničními hvězdami. Guram Kasija je kapitán gruzínské reprezentace, Kevin Wimmer hrál v Premier League, z Arména Tigrana Barseghyana se stává klubová legenda a o Marku Toličovi, jenž přišel z Dinama Záhřeb, byla řeč. „Jsou to kluci, kteří dodají obrovskou kvalitu, kterou klub potřebuje, aby si všechno sedlo,“ chválí je Rodinger.

Celá Bratislava se tak těší na los, který do hlavního města Slovenska přivane hvězdy evropského fotbalu. Kam až to Slovan může dotáhnout?