Postupová euforie se z trávníku rychle přesunula také do kabiny. "Přišlo celé vedení, společně jsme to oslavili. Pogratulovali nám a připomněli, o jak velký úspěch jde. Postoupili jsme do Ligy mistrů po devatenácti letech. Jsem šťastný. Je to neskutečné, jsem hrdý na tým. Ukázali jsme, jak moc dobří a silní jsme," řekl Vitík novinářům.
Přesto není vyloučeno, že odehrál poslední zápas v rudém dresu. "Pokud mě uvidíte v sobotu v zápase, tak zůstávám ve Spartě," odkázal na víkendový ligový duel v Hradci Králové.
Zájem je o něj v Německu či Itálii, což je pro jednadvacetiletého rodáka z Berouna lákavé. "Odmala chci hrát v top pěti soutěžích. Mám nějaké sny, ale není to úplně na mně a v mých rukou. Mám na situaci názor, o kterém vedení a lidé kolem mě vědí," naznačil jasně.
Rosický: Manažer nemá volno nikdy, oslavím to malým pivem. Friis to zvládl na rozdíl od toho, kdo tu nechtěl býtVedení českého mistra však potřebuje udržet co nejsilnější tým. "Bylo skvělé slyšet znělku Ligy mistrů na Letné. Ale myslím, že to bude ještě lepší v základní skupině," nevyloučil Vitík ani setrvání ve Spartě.
Kdyby teď odešel, mohl by litovat, že u toho už nebude. "Ve Spartě jsem sedm let a přirostla mi k srdci. Můžu říct, že jsem byl s týmem úspěšný. Získali jsme dva tituly, pohár a teď postoupili do Ligy mistrů. Ale pořád jsem hráčem Sparty," zareagoval obránce.
Přitom měl nahnáno, když způsobil penaltu. Gólman Vindahl ho spasil. "Peterovi jsem věřil, že ji chytí. Zvládl to a podržel mužstvo. Vždycky se najde hráč, který v daný moment podrží. Byl jsem samozřejmě rád, že jsme nedostali gól. Bylo by nepříjemné, kdybychom inkasovali jako první," oddechl si Vitík.
Liga mistrů? Konečně už nemusím poslouchat Sivoka, smál se Friis. A teď by byla sranda hrát proti Feyenoordu