Karviná mi přirostla k srdci, Baník se nepovedl. Do ligy patříme, myslí si Budínský

Do ligy jste sice naskočil v Bohemians, ale nestává se právě Karviná vašim osudovým klubem?

„Může se to tak zdát. V Karviné jsem strávil velký kus mé kariéry. Klub mi určitě přirostl k srdci.“

Kolem roku 2018 jste hrál svůj nejlepší fotbal, čísla jste měl skvostná, z vašich výkonů byla cítit velká pohoda. Souhlasíte?

„Jo, určitě. Gólově se mi dařilo v Karviné i v Mladé Boleslavi. Od té doby jsem asi takovou sezonu neměl, je nejvyšší čas na to nějak navázat.“

Tahle forma vyústila v přestup do Mladé Boleslavi. V první sezoně jste na to navázal, v té druhé moc ne. Jak to?

„Vlastně ani nevím. Přestalo se nám dařit i týmově. To byl také jeden z důvodů, ale určitě ne jediný. Upřímně, zpětně jsem to ani nijak neanalyzoval. Prostě to beru jako součást cesty.“

Následně jste se vrátil do Slezska, přesněji do Baníku. Ani tam to nešlo podle představ. Jak se na to díváte zpětně?

„Bylo to jednoznačně neúspěšné angažmá. Ale nelituju toho. Chtěl jsem to zkusit. Asi bych později v kariéře i životě litoval, že jsem nezkusil žádný z českých velkoklubů. Jsem rád, že jsem tam byl. Poznal jsem spoustu skvělých lidí, se kterými se bavím doteď. Ale ano, z fotbalového hlediska to bylo spíše nepovedené.“

Byl loni v létě přesun do Karviné jakýmsi vysvobozením?

„Baník se mnou nepočítal. Řešil jsem, kam půjdu. Úplně se mi nechtělo stěhovat na druhý konec republiky. Zvolil jsem Karvinou, se kterou jsem byl tak nějak v kontaktu celou dobu. Pak nebylo co řešit.“

Bral jste druhou ligu jako krok zpět?

„Tak bych to neřekl. Přišel jsem do týmu, který měl velké cíle, a sice vrátit se do ligy. Krok zpět to nebyl, chtěl jsem hrát. Karviná potřebovala hráče jako jsem já, já jsem potřeboval hrát. Pomohli jsme si navzájem.“

Druhá liga byla v minulé sezoně nesmírně náročná. O titul jste museli hrát až do posledních kol, v čem jste byli podle vás o ten kousek lepší než soupeři?

„Hodně nám vyšla jarní část, v té jsme byli opravdu dobří. De facto jsme doháněli podzim, kdy jsme nabrali nějaký bodový deficit. Kromě toho jsme také těžili z domácího prostředí, kde jsme byli opravdu nesmírně silní. Prohráli jsme jen jednou. Rozhodně jsme ale měli i kvalitu, která nám dodávala sebevědomí.“

Když vám v létě končilo hostování, bylo vůbec ve hře něco jiného, než setrvání v Karviné?

„Čekal jsem, jestli přijde nějaká nabídka, která bude opravdu extra zajímavá. Ta nepřišla. Pak už jsem počítal jen s tím, že zůstanu a zase si zahraji ligu.“

S jakým očekáváním jste se vlastně do ligy vracel? Z osobního i týmového hlediska?

„Těšil jsem se na ligu obecně. Na to mediální pokrytí, větší zájem lidí obecně. Co se fotbalu týče, cíl je jasný, zachránit se. Pokud možno pohodově a bez nervů. Prostě lize ukázat, že v Karviné se fotbal dělá dobře.“

Hned první zápas proti Zlínu vám vyšel jako ze snu. Představoval jste si to takhle?

„Chtěli jsme to zvládnout, ale tak dobrý start byl asi i nadplán. Vyhrát 4:1, to asi nečekal moc nikdo. Byl to super začátek, bohužel se nám na něj stále nedaří navázat.“

Pak tři prohry v řadě jedna remíza k tomu. Je to krutá srážka s realitou?

„Řekl bych, že v žádném z těch zápasů jsme úplně nepropadli. Hráli jsme s kvalitními soupeři, Mladá Boleslav i Olomouc budou určitě nahoře, Pardubice jsou také velmi kvalitní.“

Vy osobně hrajete velmi slušně, v ofenzivě jste zatím nevyšli naprázdno. Jak moc velký důraz tedy kladete na obranu?

„Trochu nás sráží individuální chyby. V obraně i v útoku, kde se to týká neproměňování šancí. Tam máme velký prostor ke zlepšení. Musíme zabrat.“