Koho potřebují na Letné a v Ďolíčku? U Botiče je nezbytné setrvání Drchala, Čvančaru by mohl zastoupit Růsek

Opakujícím se motivem je v analýzách výkonů Sparty především skvěle fungující útok ve druhé polovině sezony. Konkrétně spolehlivé výkony tria Tomáš Čvančara, Jan Kuchta a Lukáš Haraslín. Jeho rozpad, který přišel na přelomu dubna a května následkem Čvančarova zranění, sice Sparta výsledkově ustála a titul nakonec získala, v poslední třetině hřiště to ovšem viditelně skřípalo. 

 Zatímco v plné síle Sparta směrem dopředu držela krok se Slavií a vytvářela si ještě o něco vyšší objem nebezpečných šancí, v posledních šesti ligových kolech svou lehkost ztratila. V průměru si vytvářela 1,08 očekávaných branek na zápas, což je oproti 1,84 ze základní části znatelný propad. 

Výsledné číslo je samozřejmě v tak malém vzorku utkání potřeba doplnit o potřebný kontext, jakým je obtížnější los, nutnost v některých zápasech zvolit defenzivnější taktiku a v neposlední řadě třeba Haraslínovo vypadnutí z tempa, nicméně se zcela objektivně jednalo o velký zásah do fungování celého týmu. A pokud se takový výpadek ihned projevil na domácím poli, zcela jistě by tomu tak bylo i na tom evropském.

Po vydařené sezoně je o Čvančaru zájem v německé Bundeslize a Sparta se v případě adekvátní nabídky jeho odchodu bránit nebude. V takovém případě by mělo být hledání přímé náhrady jasnou letní prioritou. Tým by totiž přišel o 27 % svých očekávaných branek a 12 reálných zásahů, na které mladý útočník dosáhl během pouhých 1572 minut na hřišti. 

Poohlížet by se Letenští měli po hráči, který je fyzicky silný, má dobrý výběr místa v šestnáctce a je schopen posouvat míč do lepších prostorů svými náběhy. Typologicky by mohl být podobný například olomouckému Antonínu Růskovi. Zároveň je potřeba dodat týmu směrem dopředu hloubku a pokusit se najít hráče, který by mohl v případě potřeby zaskočit za Kuchtu. A protože Sparta v uplynulých dvou přestupových obdobích zdárně vyřešila střed hřiště příchody Sadílka, Kairinena nebo Laciho, bude mít nyní možnost posílit na obou jeho koncích.

Na tom druhém by jí slušel příchod rozdílového stopera. Jednak jako pojistka pro případný budoucí odchod Dána Asgera Sörensena (či jiných obránců), jednak jako možnost posílit zadní řadu, která měla v tříobráncovém systému často problémy zachytávat soupeřovy náběhy i přihrávky po své pravé straně.

Šance na úspěch v Evropě by Sparta razantně zvýšila také příchodem ofenzivně laděného pravého wingbacka, který by byl schopen v sestavě okamžitě nahradit Wiesnera s Mejdrem. V takovém případě by ale musela zcela jistě zalovit v zahraničních vodách, protože takoví hráči jsou v Česku a na Slovensku nedostatkovým zbožím.

Kde má Sparta personální obsazení vyřešené, tam zelenobílé tlačí bota. Hlavní porci herního času dostávají ve středu zálohy veterán Josef Jindřišek (42) společně s Adamem Jánošem (30), přičemž první zmíněný funguje na pozici šestky, zatímco druhý plní spíš útočnější roli a doplňuje presink.  

Ačkoliv Jindřišek i v uplynulé sezoně patřil mezi klíčové hráče týmu a zvládl vyhrávat vysoký počet míčů v důležitých prostorech, často se při bránění rozhoduje pocitově a dochází tak k situacím, kdy při vystupování nemůže získat míč nebo se zbytečně dostane do strany. A protože rychlost nepatří mezi jeho silné stránky, otevírá tím celý střed hřiště pro přečíslení. Kvalitnější soupeři toho dokáží využít a vytvářejí si díky problémové struktuře Bohemians ve středu zálohy nebezpečné šance.

Data navíc ukazují, že ani jeden z výše jmenovaných týmu nepřináší nic navíc při hře s míčem. V pokročilé metrice, která sleduje, do jaké míry zvyšují hráčovy přihrávky a driblink šanci týmu na vstřelení branky, se Jindřišek pohybuje mezi nejhoršími ligovými šestkami a do podprůměrných hodnot spadá také Jánoš. Vedení by se mělo pokusit co možná nejdřív posílit obě pozice, jinak budou mít "klokani" s kontrolou středu hřiště velké problémy.

Z pohledu objemu a kvality povolených šancí disponovali Bohemians po odehrání základní části až 10. nejlepší ligovou obranou, pohybovali se přibližně na úrovni Brna nebo Hradce Králové. Jako nutnost se i z toho důvodu jeví příchod stopera, který by se mohl díky své kvalitě okamžitě zařadit mezi stěžejní postavy týmu a ideálně by v budoucnu převzal roli lídra po Jindřiškovi.

Po odchodech Romana Květa s Petrem Hronkem přišli Bohemians o podstatnou část své kreativity i finálního produktu, a proto bylo nesmírně důležitým krokem podepsání Jana Matouška, jenž si v týmu na jaře vydobyl důležitou pozici. Během necelých 900 minut na hřišti si připsal šest branek a dvě asistence a patřil mezi nejnebezpečnější hráče zelenobílých. 

Pro boje v evropských pohárech a opětovný útok na top čtyřku je to však stále málo. Nezbytné je tak případné setrvání sparťana Václava Drchala, jehož ofenzivní přínos pro tým je klíčový. Pokud se to vedení nepovede, musí přijít další devítka a ideálně také levé křídlo. To samé platí také pro Michala Berana, který ve středu hřiště působí jako optimální a navíc klubem prověřená náhrada za Jánoše. Angažování obou mladíků by Bohemians letní přestupový termín velmi usnadnilo.