Příbrami je mi líto, říká po konci kariéry Klesa. Vyhazov Trousila nechápal nikdo

Máte za sebou úctyhodnou kariéru. Skončila teprve v neděli, jaké to jsou pocity?

"Cítím se tak nějak normálně. Já už jsem kdysi s velkým fotbalem dobrovolně seknul a hrál jsem na úrovni třetí ligy a divize. Díky Vyškovu jsem se do profifotbalu vrátil. Ještě jsem do toho naskočil, i když mám už práci. Beru to jako realitu. Vím, kolik mi je. Věk se nedá zastavit. Neříkám, že jsem s tím úplně smířený, ale je to realita."

V sezoně jste si připisoval minuty spíše po jednotkách. Byla tahle role jasná od začátku? Působit jste spíše jako mentor?

"Ano. Minulou sezonu jsem odehrál v podstatě celou, jenom párkrát jsem si odpočinul. Před sezonou jsme si sedli a bavili se, že přijdou i zahraniční hráči a že klub bude chtít dávat šance mladším. S Honzou Trousilem jsem měl naprosto super dohodu, že pomůžu v kabině i na hřišti. Kam bylo potřeba, tam jsem šel. Tak jsem to bral."

S Vyškovem jste přešel z MSFL téměř až do ligy. Kdyby baráž vyšla, to by asi byla perfektní tečka, co říkáte.

"Bylo by to tzv. skončit na vrcholu. Nicméně myslím, že na vrcholu končím i tak, protože to, co se tu povedlo, to je něco neuvěřitelného. Je to taková pohádka. Loni jsme to zachránili a letos posunuli ještě o level výš. Končíme jako vicemistři F:NL ve skromných podmínkách."

Nelze se nezeptat – jaký máte na baráž názor? Po tom, co se letos stalo, volá mnoho fanoušků po jejím zrušení. Všeříkající je bilance, že druholigový tým ještě v baráži neuspěl.

"Už když baráž vznikla, tak jsem řekl, že z druhé ligy přes baráž nikdo nepostoupí. Zatím to tak je. Není to úplně fér. Nebo fér to je, podmínky známe všichni dopředu, ale myslím, že ten rozdíl mezi ligami je tak velký, že si to ligové celky svou kvalitou a zkušeností uhrají. Nevím, co by se muselo v druhé lize sejít za týmy, aby to bylo jinak. Pokud tenhle model bude zachovaný, tak na 95 % se bude radovat ligový tým."

Mimochodem, ve Vyškově jste strávil skoro pět let. Když jste přicházel, čekal jste to vůbec?

"Asi ne, popravdě. Ale vyšlo to tak. Mám tady práci, přítelkyni, takže zatím jsem tady. Co bude? V Praze mám ještě byt, můžu se tam přestěhovat. Ale před těmi pěti lety jsem to nečekal, že tu budu tak dlouho."

Společně s trenérem Janem Trousilem jste ušli kus společné cesty. Jak jste vnímal jeho konec?

"Byl to pro nás pro všechny šok, nečekali jsme to. Já se s Honzou znám hodně let, ještě od doby, co jsme byli hráči v Praze, bydleli jsme pět minut od sebe. Bylo to i lidské zklamání, nechápal jsem to ani z profesní stránky. Ale takový je fotbal. Majitel se rozhodl ke změně a nám nezbývalo než se s tím vyrovnat. Nikdo v klubu to podle mě nečekal."

V týmu je spousta cizinců. Jak jste jim pomáhal na hřišti i mimo něj?

"Ať už to byl Čech, nebo cizinec, tak jsem tam byl od toho, abych jim pomohl. Kolikrát jsem jim na hřišti vynadal, ale vždycky jsem se snažil jim radit a pomáhat. Držel jsem kabinu, byl jsem tam pro každého. I na hřišti jsem je dokázal usměrnit, když to Honzovi z lavičky třeba někdy nešlo."

Ve starším rozhovoru s vámi jsem se dočetl, že to ve třetí lize bývala s obměnou kádru celkem divočina. Mohl byste to přiblížit?

"To jsou spíš vtipné historky. Přijel klučina z Tanzanie a v podstatě uměl jen svahilsky. Neuměl ani francouzsky, ani anglicky. Museli jsme se dorozumívat rukama, nohama, přes telefon. Upřímně, ta jejich kvalita tehdy nebyla ani na MSFL. Honza Trousil to měl těžké, nezáviděl jsem mu to."

V lize jste odehrál téměř dvě stě zápasů. 18 branek, 24 asistencí. Jste s tím spokojený?

"Myslím, že jsem měl hezkou kariéru. Nikdy bych to nečekal. Do čtrnácti let jsem byl kluk z Prahy, co hrál A třídu v žácích. Potom jsem šel do Bohemky. Nikdy by mě nenapadalo, že bych vydržel takhle dlouho v profifotbale. Vážím si toho. Budu na to vždycky rád vzpomínat."

Zmínil jsem dlouhé setrvání ve Vyškově. Ale vy obecně jste nebyl žádný cestovatel. Hodně let v Příbrami, pak v Budějovicích. Neměl jste touhu toho zkusit víc?

"Byl jsem v Příbrami, kde jsem byl v podstatě pořád pod smlouvou. Když už byly nějaké náznaky zahraničí, tak to bylo ze zemí typu Kazachstán. Tam chtěli samozřejmě hráče zadarmo. Taková hvězda, aby za mě někdo dal velké peníze, jsem nebyl. S panem Starkou jsem měl dohodu, že jestli přijde nějaká nabídka, tak mě pustí. Ve finále jsem se dohodnul s Budějovicemi, kde jsem strávil krásných šest let. Odtud se mi už ani nechtělo, bylo mi kolem třiceti. Když jsem někde spokojený, nemám důvod odcházet."

Tipuju, že k oběma klubům máte silné pouto? Sledujete je detailně pořád?

"Sleduju jak Příbram, tak Budějovice. Jsou tam ještě lidi, kteří tam byli, když jsem tam působil. Chci vědět, co se tam děje. Je mi trochu líto Příbrami, kde mají svoje problémy, není to tam jednoduché. Není mi úplně příjemné číst o tom, že něco nemají, že jsou tam existenční problémy. Protože si myslím, že ten klub má všechno – dvě tréninková hřiště, umělku, ligový stadion. Je škoda, že tam jsou takové problémy.

Dynamo? To je srdcovka, tam jsem prožil asi nejhezčích šest let. Lidi, co to tam teď dělají, kdysi byli mí spoluhráči. Hrozně na to rád vzpomínám, fandím jim."

Na co vzpomínáte nejradši?

"Asi první ligový gól, který jsem dal paradoxně Zlínu. Ten si pamatuju. Ale víc ty momenty, kdy jsme se s Příbramí několikrát zachránili, jednou jsme postupovali, stejně jako v Dynamu. Na to člověk nezapomene. Spousta emocí a super oslav."

Co dál? Máte nachystanou nějakou roli ve Vyškově?

"Po sezoně mi vedení řeklo, že by chtěli, abych v nějaké roli dál působil. Ale vůbec netuším, co a jak. Vůbec se nebráním tomu, abych tu zůstal. Na druhou stranu ještě bych možná chtěl fotbal někde hrát. Když se zavážu na práci v klubu, tak času na fotbal bude minimum. Musím si vše rozmyslet."