Frýdek dobře ví, že na něj má Sparta předkupní právo: Věřím, že když budu podávat výborné výkony, třeba se ozve

Čtyřiadvacetiletý rodák z Leverkusenu přiznal, že závěrečným cílem bylo právě sedmá příčka, což se po zastavení jihočeského Dynama i východočeských "votroků" povedlo.

"Skupinu o umístění jsme chtěli vyhrát. Nikdy nevíte, kdo se na vás dívá. Jsme mladý tým, pořád jsme se chtěli ukázat, předvést, že fotbal hrát umíme. Hráli jsme i za prémie, chtěli jsme si vydělat. Motivaci jsme měli pořád, nebyla to skupina o ničem," upozornil v interview pro magazín Gól technický záložník.

Slovanu je vděčný, že v něm dostal šanci hrát nejvyšší soutěž a pod Ještědem je spokojený po všech stránkách. Parta v kabině i podmínky v samotném klubu ho uspokojují a dodávají mu klid na práci.

"Soustředím se jen na Slovan. Chci odvádět výkony jako na začátku nebo na konci sezony, chci si držet stabilní formu celou sezonu. Takhle teď přemýšlím.S Libercem bychom chtěli v příští sezoně třeba taky zabojovat o Konferenční ligu," přiznal svěřenec Luboše Kozla.

Jakožto sparťanský odchovanec má radost i z momentálního držitele titulu, kterým je jeho bývalý zaměstnavatel. Bývalý hráč Vlašimi, Táborska i Hradce Králové, jenž dorazil na stadion U Nisy již v roce 2021, v sobě navíc stále nosí myšlenku na případný návrat do metropole. "Asi trochu v hlavě mám, že Sparta na mě má předkupní právo, ale snažím se na to nemyslet. Věřím, že když budu podávat výborné výkony, Sparta se třeba ozve. Přeci jen je to klub, kde jsem vyrůstal. Momentálně vyhrál titul, je nejlepší v republice. Mám z toho radost. Vychovali mě, přeju jim to. Táta je z toho šťastný, byli jsme se spolu na posledním zápase s Plzní kouknout. Bylo hezké vidět, jak ligový triumf fanoušci prožívali," doplnila liberecká jedenáctka.

Ještě nad slavné letenské "S" však staví zahraničí. I tato motivace ho žene dopředu. Sám říká, že snem každého fotbalisty v Česku je dostat se ven a zkusit si zahrát lepší ligu. Kupříkladu jeho staršímu bratrovi Martinovi se povedlo zakotvit ve švýcarské lize v osmadvaceti.