Tři zklamání F:NL? Oba sestupující i mlčící posily z nejvyšší soutěže

Sezona Třince? Prostě špatné. Logicky přišel zasloužený sestup do MSFL, o kterém bylo rozhodnuto už kolo před koncem soutěže.

Důvod byl jasný, a sice špatný závěr podzimu a absolutně nezvládnuté jaro. Paradoxní je, že Třinec neměl ani nejhorší obranu a ani nejslabší útok, nicméně slabiny byly jinde. Například šest výher za celý ročník bylo s přehledem nejhorší číslo v druhé lize. Hned půlku všech utkání třinečtí prohráli.

Do této bilance se promítají i venkovní výjezdy. A to je kapitola sama pro sebe! Patnáct zápasů, jedna výhra, deset proher, skóre 8:25. 

Jak se ale říká, vše jde zachránit. To by ale Třinec musel zabrat i na konci sezony. Nicméně to bylo vůbec nejhorší období v ročníku. Žádný tým neměl v posledních pěti či deseti zápasech horší formu.

Všeříkající je poslední pětice zápasů, ze které Třinec vydoloval jediný bod. To vše se skóre 3:7. Prostě bída a zasloužené loučení s druhou ligou.

© FK Fotbal Třinec

Bylo jasné, že to rezervy prvoligových klubů nebudou mít v druhé lize jednoduché. Celý ročník hrála poměrně stabilně Sigma Olomouc B, nicméně před jarem okupovaly sestupové příčky obě pražská béčka.

Zatímco Sparta se nadechla ke skvělým výkonům i výsledkům, Slavii se nic takového nepodařilo. Ke konci sezony měla sice velmi solidní formu, tu ale zahodila v posledním utkání, ve kterém šlo o vše.

Do Prostějova, kam rezerva sešívaných k poslednímu kolu zajížděla, jely i posily z áčka. Což byl ostatně i kolorit celé sezony – za béčko Slavie nastoupili kromě dále zmíněných i Matěj Jurásek, Srdjan Plavšič, Lukáš Masopust nebo Ewerton. V Prostějově se pak představil brankář Stejskal, tradiční vůdce Jan Bořil, záložník Petr Hronek, mladý David Pech, a dokonce i Petr Ševčík.

Nepomohlo to. Úkol to přitom nebyl nesplnitelný. Prostějov byl před zápasem doma velmi průměrným celkem. S ročníkem se ale svěřenci trenéra Šmardy rozloučili důstojně. Béčko Slavie vyprovodili výsledkem 3:1. To konkurenti v boji o udržení si vedli mnohem lépe. Opava zapsala zázračné zmrtvýchvstání a Jihlava nadělila pětku Vlašimi. 

© SK Slavia Praha

Do svých týmů přicházeli s velkými očekáváními. Jakub Yunis ani Martin Nešpor je ale nenaplnili a pro své týmy byli zklamáním. 

Martin Nešpor měl být hlavní ofenzivní silou Táborska. V nejvyšší české soutěži odehrál 179 zápasů a v nich nastřílel 37 branek. Dalších 17 branek si připsal v Polsku. Naposledy byl hráčem Jablonce, odkud byl odejit a měl svolení hledat si nové angažmá.

To připadlo na Táborsko, ale nesetkalo se s účinkem. Za podzim stihl ve čtrnácti zápasech vstřelit pouze dvě branky a během zimy došlo k radikálnímu rozhodnutí, kdy dostal za úkol najít si nový tým. Od ledna tak působí v Rakousku, přesněji v týmu SC Amaliendorf-Aalfang.

Ještě větší zklamání bylo asi působení Jakuba Yunise v Opavě. Tam přišel na začátku září jako volný hráč poté, co o něj dále neměla zájem Olomouc.

Mělo jít o výhru pro obě strany – šestadvacetiletý Yunis se měl zase rozstřílet a Opava měla zdarma získat ligového útočníka. Nepovedlo se.

Na začátku sezony se mu podařilo rozhodnout utkání proti Táborsku. To byl ale také první a poslední gól v sezoně. Od té doby sice hrával, ale bez produktivity. Jistě, určitě mu nepomohla ani obecná bída Opavy, nicméně on sám tomu moc nepřidal.

Ke konci sezony navíc vypadl ze sestavy úplně. Plný počet minut odehrál naposledy 23. dubna, od té doby odehrál jen 21 minut. 

© FC SILON Táborsko