Lákalo by mě dělat sportovního ředitele nebo agenta, líčí Pekhart, který se hodlá po kariéře usadit v Řecku

"Přesně by to podle něj věděla jeho žena. "Třeba pětadvacetkrát? Když jsme se před lety stěhovali v Německu, měli jsme kamion. Brali jsme úplně všechno. Ale čím častěji jsme se později stěhovali, tím jsme brali míň a míň věcí. Do Turecka už měla celá rodina jen šest kufrů. A to máme dvě děti! Do Varšavy jsem přijel se dvěma velkými kufry, jedním malým a baťůžkem. Kdokoliv nám chce něco dát, křižujeme se, protože si představíme stěhování. Takže se snažíme všech věcí, které nepotřebujeme, zbavit," ozřejmil v interview pro portál repre.fotbal.cz ostřílený forvard.

Kromě Anglie, Německa a Polska prošel také Řeckem, Izraelem, Tureckem a Španělskem. Kde mu líbilo vůbec nejvíc? "Od prvního dne jsme se s rodinou zamilovali do Řecka. Já i manželka se tam cítíme naprosto neskutečně. Proto jsme si tam taky pořídili bydlení. Není tajemství, že po kariéře tam chceme žít nastálo. Nebo alespoň část roku a budeme to střídat s Českem. Super angažmá bylo samozřejmě také Španělsko, kde jsem hrál v Las Palmas. A Varšava je taky super město, které bych přirovnal k Praze. Je nám tady dobře. Varšava nám přirostla k srdci," přiznal třiatřicetiletý reprezentant, jehož zaměstnavatel je v aktuální tabulce Ekstraklasy na druhé příčce.

A kde je doma nyní, je to v Praze, nebo ve Varšavě, kde si momentálně kroutí svou druhou anabázi? "Rodiče jsou z toho úplně hotoví. Když jim řeknu, že jedu domů, hned se ptají, kam domů. Od šestnácti let hraju v zahraničí. Byly časy, kdy jsem si myslel, že se do Česka nevrátím. Teď to máme v hlavách nastavené tak, že budeme část roku v Řecku a část v Česku, až ukončím kariéru," přiblížil.

Protože má talent na jazyky, domluví se leckde a také toho hodlá v budoucnosti využít v plánované funkcionářské roli. "Všude jsem se snažil jazyk naučit. Pro další život je to super. I pro moje další uplatnění, protože by mě lákalo dělat sportovního ředitele nebo agenta, což jako základní kritérium vyžaduje právě cizí jazyky. Umím anglicky, německy, španělsky – všechny jazyky můžu díky spoluhráčům v Legii použít denně. Samozřejmě umím ještě polsky, ale to skoro nepočítám. Po pár týdnech jsem to naposlouchal. Polština je hodně podobná češtině. Mám taky základy řečtiny, ale tu se chci naučit pořádně, až tam budeme žít," zakončila ofenzivní opora 23 duelů v řadě neporažené Legie.