Slavii už řídí řecký Nor, Sparta to má ráda horké a Plzeň děkuje brankáři Bačkovskému

Zato na konci tabulky došlo ke změně, protože svým novým stadionem probuzené Pardubice nečekaně remizovaly 2:2 v Olomouci, kde dokonce těsně před koncem vedly 2:1. Než dostaly vyrovnávací gól, jemuž sudí Nehasil pomohl olomouckou penaltou nařízenou na začátku sedmé minuty původně šestiminutového nastavení.  „Ta byla ale přísná!“ řekl by klasik Ivan Horník. I tak Pardubičtí (18 bodů) opustili poslední místo, jež rádi přenechali Vrbovu Zlínu (17). A kdyby Východočeši na Hané vyhráli, dostali by se až na čtrnácté Teplice (20).

Zpět k nejlepší trojce.

Slavia?  Tu vedl k výhře nad posledním plzeňským přemožitelem, Slováckem (2:0) dvougólový nigerijský kapitán Peter Olayinka a především norský záložník řeckého původů Christos Zafeiris s číslem 10 na zádech. Hlavně tu první branku z rohu perfektně posadil na Olayinkovu hlavu, byl u všeho, přihrával, střílel ze všech možných pozic. Slávističtí fandové v něm už vidí nového Nica Stancia.

Ve čtvrtek 24. února 2023 přitom oslavil aténský rodák své teprve dvacáté narozeniny. V Aténách hrával v akademii Panathinaikos, v devíti letech se však s rodinou přestěhoval do Norska. V průběhu své první sezony v Haugesundu odehrál devětadvacet ligových utkání, ve kterých vstřelil čtyři branky a na dalších pět přihrál. Podílel se na více než pětině všech gólů svého týmu a byl vyhlášen nejlepším hráčem Haugesundu za sezónu 2022. V lednu 2023 přestoupil Zafeiris do pražské Slavie za částku okolo 2,5 milionu eur (okolo 60 milionu Kč) a podepsal v Edenu smlouvu do 30. června 2027. Zafeiris nyní reprezentuje Norsko v kategorii do jednadvaceti let. Reprezentoval také Řecko, ale jen krátce v kategorii do šestnácti let, jinak pravidelně nastupoval za Norsko ve všech mládežnikých kategoriích.

V neděli odpoledne byl mladý řecký Nor vyhlášen hráčem utkání.  

„Jeho síla s míčem je obrovská, asi málokomu by se s ním hrálo špatně. Musí si ještě zvyknout na spoluhráče a my zase na jeho způsob přihrávek. Podobně, jako když přicházel Nico Stanciu. Je důležité jeho zrychlení hry, hned kouká nahoru. Postupem času ho využijeme ještě víc, jeho výjimečnost spočívá v řešení situací, nebojí se vzít si míč i pod tlakem. Pomáhá nám dostávat se z těžkých situací,“ zhodnotil Zafeirise po zápase se Slováckem kladně slávistický trenér Jindřich Trpišovský.

„Jinak jsme věděli, že nás čeká se Slováckem náročný zápas, že soupeř má dobré výsledky a že nedostává góly. Měli jsme velký respekt, za tři body jsme opravdu rád. Soupeř ani vážněji neohrozil naší bránu, výkon byl týmový, byli jsme silní na ose a ve středu hřiště, nepropadávali jsme. Proti Slovácku se obecně těžko vytváří šance, jeho hráči jsou kompaktní a nedělají taktické chyby. Na druhou stranu byla škoda, že se nám nepodařilo dotáhnout některé další akce ze strany hřiště. Slovácko nikdy nedá nic zadarmo a jsem rád, že jsme zápas zvládli i docela přesvědčivě. K tomu super kulisu a podpora. Máme za sebou duel se špičkovým týmem, výkon musel být od nás kompaktní,“ pochvaloval si Trpišovský týden po nepovedené remíze 1:1 v Teplicích, po níž vyměnil více než polovinu slávistické základní sestavy. 

Sparta? Na začátku druhé půle se ve Zlíně ujala vedení 3:0 a spěla k jasné výhře. Exsparťanský trenér Pavel Vrba, dnes ve zlínských službách, musel být v šoku, když jeho tým hned na začátku nabídl Spartě laciný roh, z něhož Fin Kairinen našel Vitíkovu hlavu, která prodloužila centr před důrazného kapitána Pražanů Krejčího mladšího a všechny Vrbovy plány byly rázem k zahození.

Domácí kouč měl asi svým svěřencům po vzoru Pepy Hnátka z Okresního přeboru před výkopem jasně říci: „Jste dřeváci, na žádnej ťukes nemáte, proto taky hrajete o záchranu.“  

Možná by si pak Gruzínec ve zlínských službách Čanturišvili nehrál u rohového praporku na Brazilce a místo žonglů, které by za dané situace nepotěšily ani trenéra Petra Radu, odkopl balon do bezpečí a nezavinil by tak zbytečný roh předcházející první inkasované brance.

Na začátku druhé půle ovšem Zlínští domácí debakl odmítli, snížili na 1:3, pak z penalty po Zeleného ruce dokonce na 2:3 a měli s nastavením víc než půlhodinu na vyrovnání. A nakonec, byť v deseti (zkušený náhradník Fillo se totiž během pár minut nezkušeně vykartoval), v závěru také málem vyrovnali. Když Balaj z otočky přesně vypálil, sparťanský brankář Kovář jen s velkým štěstím vykopl míč házenkářsky na roh. Tohle je pro lepšící se Spartu důrazné varování, že profesorský fotbal hrát neumí.

„Je to pro nás lekce, udělali jsme to zbytečně nervózní. Jednoznačně jsme chtěli utkání dohrát v klidu. Ale během hodnocení mám možnost se soustředit buďto na chyby, nebo na to, že jsme vstřelili tři branky a vyhráli. Volím druhou variantu a budu směrem k hráčům pozitivní. Samozřejmě se vrátíme i k negativům, ze kterých se budeme chtít poučit. Umím být i velmi kritický. Bylo znát, že když jsme ubrali na výkonnosti o několik procent, hned se to projevilo a nastaly problémy. Je to pro nás ponaučení. Možná větší, než kdybychom vyhráli hladce tři nula,“ konstatoval po utkání ve Zlíně dánský trenér Sparty Brian Priske.  A dodal, že podle jeho názoru byla Sparta navíc v prvním poločase okradena o penaltu. Čvančara centroval před bránu a míč paží zablokoval domácí Fantiš.

„Ve druhém našem zápase v řadě hráč soupeře zahrál v pokutovém území evidentně rukou, ale penalta se nepískala ani jednou - a to jsem určitě už zapomněl na spoustu podobných situací z první poloviny sezony. Taková je ovšem realita, se kterou těžko něco udělám. Samozřejmě, že se musíme především soustředit na sebe, ale detail v podobě odpískané či neodpískané penalty je v určitých pasážích zápasu důležitý,“ vysvětlil Priske. 

Na druhé straně sudí Zelinka po Zeleného ruce už penaltu nařídil.  

Viktoria Plzeň? Ujala se nad Slovanem Liberec vedení 1:0 poté, co brankář Bačkovský v ostrém vzdušném souboji s Chorým chyboval a Kopic ve svém jubilejním 300. ligovém zápase dorazil míč do sítě. Pak Slovák v libereckých službách Tupta sice v úvodu druhé půle vyrovnal na 1:1, ale Viktorka si díky sobotnímu kolumbijskému náhradníkovi Mosquerovi brzy vzala důležité vítězství (2:1) rychle a včas zpět.

„Věřím, že tahle výhra naší psychice pomůže,“ konstatoval po vítězství ve vyrovnaném utkání plzeňský trenér Michal Bílek. „Těší mě, že jsme celý zápas hráli ve velkém nasazení. Na hráčích bylo vidět, že chceme zvítězit. Mrzí mě neproměněné šance, nadějných situací bylo hodně.  Za stavu 1:0 jsme na začítku druhého poločasu dostali zbytečný gól. Takhle lehce se soupeř do vápna prostě nemůže dostat. Navíc jsme v té době hráli dobře a byla to rána pro celý tým. Ovšem oceňuji, že jsme se po inkasovaném gólu zvedli a dovedli zápas k výhře.“ dodal Bílek. 

„Byly tam dvě nepříjemné situace. První byla inkasovaná branka, na které asi náš gólman Bačkovský podíl má. Druhá byla před nastřelením břevna. Celkově to nechci víc hodnotit, protože si to vyhodnotí s trenérem brankářů. Ovšem Bačkovský je u nás na hostování ze Sparty, takže ve středu v Liberci proti Letenským ve čtvrtfinále poháru (17.00, vysílá ČT Sport – pozn. aut.) nastoupit nemůže. A v zápasech, do kterých dosud naskočil, chytal výborně, proto jsme chtěli, aby dnes hrál. Čeká nás anglický týden. Takže ve středu nastoupí Vliegen,“ vyjádřil se k výkonu libereckého gólmana v Plzni trenér Slovanu Luboš Kozel.

Pokud jde o první plzeňský gól, na tom, že  šel brankář Bačkovský do souboje s viktoriánským dlouhánem Chorým špatně a asi pozdě, se všichni shodneme. Ovšem tvrzení, že Bačkovský udělal chybu, ještě logicky nevylučuje, že strčení paží, kterou si Chorý v souboji s gólmanem hostí pomohl, nemohlo být označeno za faul. 

„Podle mého názoru tohle opravdu není faul na brankáře, z mého pohledu je to regulérní gól,“ konstatoval bývalý ligový rozhodčí Tomáš Kovařík, který se jako jeden z  mála dovedl aktivně postavit proti Romanu Berbrovi a také mu pak musel kvůli tomu čelit u vítězného soudu, přestože se do něj ovlivňováním své známé, později potrestané, soudkyně snažil zapojit i Berbrův svědek a tehdejší spojenec, expředseda FAČR Miroslav Pelta. „Věřím, ze před lety by Chorého zákrok pískla drtivá většina rozhodčích. I proto, ze to bylo v malém vápně. Dnes je ale trend takový, ze to pro většinu sudích přestupek není,“ dodal Tomáš Kovařík na vysvětlenou.

Ty trendy jsou velmi zajímavé. „V Anglii by se Chorého zákrok určitě nepískal,“ už slyším námitky. Veliký omyl. Právě v sobotním odpoledni se hrál na Britských ostrovech zápas anglické Premier League Leicester-Arsenal (0:1). A za stavu 0:0 přibližně ve stejné době neuznali rozhodčí (hlavní ve spolupráci s VAR) gól hostím kvůli „velmi slabému“ kontaktu (přidržení) jednoho z útočících hráčů Whitea s domácím gólmanem Wardem. Komentátor BBC Gary Lineker, ač odchovanec  a velký fanoušek Leicesteru, proti tomuto verdiktu velmi protestoval a tvrdil, že gól Arsenalu měl jednoznačně platit. Tak si vyberte.

Jiný kraj, jiný mrav. U nás se teď v médiích diskutuje hlavně o nastřelených rukou, které ovšem gólovou situací vůbec nezavánějí. 

V každém případě je ale podle mého názoru chybou, když Příhodova komise rozhodčích vybere na domácí zápas Plzně s Libercem sudího Ondřeje Berku,  plzeňského tanečníka z vyhlášených Berbrových plesů, na něž si majitel Viktorky Adolf Šádek tak rád pořizoval nové lakýrky. Není divu, že znalce českého fotbalového prostředí i fandy jiných klubů napadne spekulativní otázka: „A pustil by Berka podobný souboj předcházející gólu i na druhé straně hřiště?“

A znovu: Je vhodné, aby plzeňský sportovní masér Ladislav Szikszay, manžel bývalé ligové hráčky Viktorky, s níž v jejím fyzioterapeutickém centru nabízejí zvýhodněné služby členům a členkám Šádkova klubu, rozhodoval zápasy největších konkurentů Plzně – Sparty a Slavie? Po utkání Bohemians-Sparta, v němž nevyloučil domácího Prekopa po kriminálním faulu na letenského útočníka Čvančaru, řídil pro změnu nedělní duel Slavia-Slovácko. Nutno přiznat, že vcelku dobře a bez větších chyb, i když se někdo může divit, jak třeba Petržela mohl dohrát toto utkání bez karty. 

Na druhou stranu tohle střetnutí nepřineslo žádné větší sporné momenty, které by měl sudí řešit. Kdyby ano, nebyl by logicky Szikszay, jehož mimochodem na listinu ligových arbitrů podle policejních odposlechů z kauzy „Šváb“ rovněž tlačil Roman Berbr,  kvůli výše zmíněným faktům v příliš komfortní situaci.   

Když podobné záležitosti z nechvalně známé minulosti zmiňuji, jsem (nejen) na sociálních sítích, fanoušky, ale i funkcionáři těch, kterým se to nelíbí, označován za „paranoidního“ či „nemocného“. Rád bych tedy zopakoval, že úplně stejně jsem byl označován a napadán už před:

1. Tzv. Horkým úplatkářským letem v roce 1995, kdy mj. vyšlo najevo, že tehdejší majitel Benešova Švarc musel platit před ligovými zápasy rozhodčím statisícové částky, a kdy byl mj. z listiny prvoligových rozhodčích vyřazen Roman Berbr, později za křivé nařčení Františka Cipra potrestaný úplným zákazem činnosti na půl roku.

2. Horníkovou odposlechovou aférou (třeba i s Peltovým „cinklým jarem 2003“ atd.), k jejímuž odhalení jsme v té době mj. přispěli s kolegou Luďkem Mádlem a tehdejším šéfredaktorem Zbyškem Pechrem v deníku Sport.

3. Berbrovou kauzou „Šváb“, která jde v polovině dubna 2023 před plzeňský soud. I k jejímu odhalení jsme v magazínu HATTRICKU a na tomto webu účinně pomohli.

Nemocný byl český fotbal, nikoli ti, kteří na jeho nemoci pravidelně upozorňují a chtějí je na rozdíl od jiných léčit. A k úplnému vyléčení, jak vidíme na českých fotbalových hřištích víkend co víkend, ještě zdaleka nedošlo. Pokud mají fotbal „léčit“ nositelé nebezpečných virů, z nichž někteří zůstali v důležitých funkcích i po klíčových volbách v červnu 2021,  těžko k tomu může dojít v míře, jakou by si slušný fotbalový příznivec přál.