Csaplár rýpe do Slavie a ví, proč z ní odešel přítel Nezmar. Ten, co ho chtěl Berbr do Plzně a co rasisticky urážel hráče

Ten se totiž ve svém glosáři na serveru Sport.cz (pod Novinkami a Seznamem) v souvislosti  s krizí v Edenu nebývale ostře pustil do Slavie, do jejího šéfa Jaroslava Tvrdíka i trenéra Jindřicha Trpišovského. A poněkud tajemně se zaštiťoval informacemi od bývalého sportovního slávistického ředitele Jana Nezmara, svého přítele z časů společného libereckého působení. Tedy muže, o němž jsme se prostřednictvím policejních odposlechů dozvěděli, že si opakovaně stěžoval svým fotbalovým kamarádům, hlavním aktérům z kauzy „Šváb“, trestně stíhaným Romanu Berbrovi a Romanu Rogozovi a rasisticky ve svých častých telefonátech s těmito funkcionáři urážel slávistické hráče tmavé pleti i české reprezentanty.  

Nejprve ještě k současnému dění v lize. Před důležitými prověrkami stále vede mistrovská Viktoria Plzeň o čtyři body před Slavií, která udržela před nedělním derby v Edenu (19.00) svůj dvoubodový náskok na Spartu. Západočeši však ještě mají, jak známo, k dobru domácí listopadovou dohrávku se Zbrojovkou Brno. Takže ten jejich náskok vypadá spíš jako sedmibodový. O tom, zda se zvětší, nebo zmenší, hodně napovědí brzké důležité zkoušky: 13. kolo: Slavia-Sparta, Plzeň-Baník Ostrava, 14. kolo: Zlín-Plzeň, Bohemians-Slavia, Sparta-Slovácko, 15. kolo: Plzeň-Sparta, Slavia-Slovácko, 

Co se týče Plzně, ta už v lize 33krát za sebou neprohrála, z toho 18krát venku. Úctyhodná bilance Šádkova klubu a Bílkova týmu. Přitom ten kontrast z utkání Ligy mistrů (středeční první poločas 0:4 s Bayernem) a nedělního ligového duelu v Jablonci (v neděli jasně 3:0) je obrovský. To je ta česká liga opravdu tak slabá? V nedělním jabloneckém odpoledni sice začali Severočeši lépe, ale Chorého důrazná hlavička a stav 0:1 je zmrazil. To samé na začátku druhé půle – opět severočeská převaha, několik jabloneckých možností a stop: Mosquerův přesný centr, druhá Chorého hlavička – 0:2 a hotovo! 

Sparta v sobotu večer dominovala proti Pardubicím v ofenzivě, ovšem dva inkasované góly od posledního celku tabulky – snížení na 2:1 a pak ještě na 3:2 – budiž pro Letenské před nedělním derby varováním.

I když nutno uznat, že Východočeši pod Kováčovým vedením vypadali na Letné o dost lépe než před nedávnem v Edenu (0:6).      

Zraněními a vnitřní krizí sužovaná Slavia po sedmi poločasech s nulou na kontě (0:0 druhá půlka s Libercem, 0:1 s Kluží, 0:2 v Olomouci a 0:2 v Kluži) konečně dala proti Mladé Boleslavi dva góly. Ten první hned v úvodu šikovně zařídil inženýr Jurečka, který by měl asi v Edenu dostávat mnohem více příležitostí, ten druhý do šatny, už v oslabení, za stavu 1:1 štírek Lingr.

Mezitím došlo krátce po slávistické k brance k Ousouvě chybě. Univerzál Oscar, který se nečekaně objevil v sestavě coby stoper, se pak v rozhodujícím souboji vzájemně držel se Skalákem, jenže zatímco boleslavský útočník to dělal šikovně, Oscarova práce rukou byla viditelná. Přesto sudí Křepský nejprve vyloučil Ousoua a až po slávistických protestech a dlouhém telefonování si s VARem Szikszayem to konečně změnil a červenou kartu ukázal Oscarovi... 

Co k tomu říci? Minulé kolo jsme dostali obsáhlé vysvětlení, že o penaltě, zvlášť pokud je spojená s červenou kartou, musí být sudí naprosto jednoznačně a bez pochyb přesvědčen. V neděli věděl ihned, že je penalta a červená karta. Viděl to dokonce tak jasně a přesvědčivě, že si spletl malého černouška (Oscara z Libérie) s dvoumetrovým bělochem (Švédem se syrskými kořeny Ousouem).  

Podle současného výkladu FIFA, pokud hráč překazí faulem jasnou gólovou příležitost bez snahy zahrát míč, přidává se k penaltě i červená karta. Když sledujeme uplatňování tohoto pravidla na mezinárodní scéně, používá se pouze při tvrdých skluzech zezadu nebo při naprosto jasném stažení hráče za dres. Zdá se ale, že v Česku jako by si to Příhodova komise a hlavně její rozhodčí vysvětlovali tak trochu po svém.

I když ne vždy. Ne každé přidržení se v české lize trestá penaltou a červenou kartou navrch. Před týdnem hrála s Mladou Boleslaví doma Viktoria Plzeň, vyhrála 2:0, ale ještě v první půli za stavu 0:0 došlo k tomuto Havlově přidržení boleslavského Fulneka...

Sudí Černý však rozhodl, že se hrálo dál. Jistě, je třeba být o penaltě a následné červené kartě bez pochyby přesvědčen. 

Jde jen o to, co člověka k takovému přesvědčení přivede nebo od něj naopak odradí. Třeba fén od vrcholného představitele FAČR a LFA v útrobách stadionu s ozbrojeným bodyguardem v zádech, který si někteří tuzemští arbitři v minulosti zažili, není nic příjemného. 

Pro současnou Slavii ale před nedělním derby byla výhra v oslabení nakonec přínosem (i když nutno přiznat, že kdyby za Boleslav mohli nastoupit zkušení Matějovský a Milan Škoda, mohlo to vše vypadat jinak): 1. zjistila, že má útočníka, který umí dávat góly i proti soupeři, který klade odpor (Jurečku), 2. zjistila, že by brankář Kolář mohl chytit svou někdejší formu, 3. zjistila, že nemusí za každou cenu hrát tu svou, v poslední době dost neefektivní, „házenou“.

I když, pro Slavii i pro Spartu platí, že až derby, nikoli Mladá Boleslav či Pardubice, ukáže, jak na tom pražská „S“ v současné době vůbec jsou. 

A teď už k té Csaplárově nedělní rozbušce.

„V Edenu je hodně falešných tónů. Byla by Slavia v české lize tam, kdyby nebylo penalt a vyloučení?“ uvedl ve svém nedělním glosáři na Sport.cz bývalý kouč Liberce, Slavie či Příbrami Josef Csaplár.  

„Trenér Trpišovský? Jindra byl někde nahoře, kde neměl být. A teď je dole, kde taky nemá být. Slavia měla prokazatelný úspěch, ale byla u toho celá řada falešných tónů. Je třeba si přiznat realitu. Když si vezmu Slavii a Plzeň, byla by Slavia v české lize tam, bez vyloučení a penalt. Bez té pomoci devadesát ku deseti. Je třeba si říct, že v téhle hospodě se šidí,“ rozpovídal se Csaplár. 

Ano, v téhle hospodě se šidilo. Ví ale vůbec Csaplár, kdo „pučem“ v deštivém pondělí 5. září 2011 bez vědomí většiny českých klubů instaloval do čela českých rozhodčích Dagmar Damkovou, tedy v podstatě Romana Berbra, který se pak za dva roky stal i místopředsedou FAČR? Tomáš Paclík s Adolfem Šádkem za zády, tehdejší majitel a ředitel (dnes majitel) Viktorie Plzeň. A kdo z toho pak celá dlouhá léta těžil? 

Ví Csaplár, kdo na valných hromadách FAČR opakovaně Berbra volil a kdo jako jeden z mála (těch statečných nebylo ani sedm) ještě v prosinci 2017 vystoupil otevřeně proti němu (nebyla to náhodou Tvrdíkova Slavia?). Číst  kritiku ligových praktik od trenéra, který vedl několik let Příbram patřící velkému Berbrově příteli Jaroslavu Starkovi, je pozoruhodné. Zvlášť když máme k dispozici Berbrovy odposlechy po baráži Příbrami s Brnem z června roku 2019 se sudím Ardeleanuem v hlavní roli (to už sice Csaplár u příbramského týmu tři měsíce nebyl, ale i tak). 

„Kauza kterou vyšetřuje policie v souvislosti s někdejším místopředsedou FAČR Romanem Berbrem? Hodně o tom vím a nemůžu to říct. Stejně jako o tom, že se Honza Nezmar rozhodl z nějakých důvodů, a nemůžu říct jakých, skončit ve Slavii,“ uvádí poněkud tajemně Csaplár.

Už jsem tu o tom opakovaně psal: glosy Josefa Csaplára bývají někdy docela trefné,  jakmile ale opustí prostory hřiště, bývá to slabší. Letos v lednu psal o tom, že tu někdo účelově řídí zveřejňování odposlechů kolem loutkového předsedy komise rozhodčích Jozefa Chovance a bývalého slávistického sportovního ředitele Jana Nezmara. Prý z nich a z lidí kolem fotbalu někdo dělá blbce, orodoval Csaplár za své kamarády ve své poněkud paranoidní glose. Bylo by to fajn, kdyby Josef Csaplár o té věci něco věděl a kdyby Chovanec s Nezmarem nebyli jeho letití přátelé. Jozef Chovanec už coby trenér národního mužstva využíval Csaplárových služeb coby jakéhosi videoanalytika,  pak působil trenérsky v „jeho“ Příbrami.  Jan Nezmar byl zase hráčskou oporou Slovanu Liberec v době, kdy tým vedený Ladislavem Škorpilem a Josefem Csaplárem před dvaceti lety v roce 2002 vyhrál ligu a dostal se až do čtvrtfinále Poháru UEFA.    

Ano, Csaplár má pravdu v tom, že poté, co Nezmar (přišel do Slavie koncem roku 2017 a pravidelně se stále scházel se svými kamarády ještě ze svých libereckých let Berbrem a Rogozem) domluvil Berbrovo setkání s Tvrdíkem na podzim roku 2018, tak rozhodčí Slavii přestali škodit. Nebylo to jako v sezoně 2017/2018, kdy se hrálo o přímý postup do Ligy mistrů a kdy už na podzim získala Viktoria prakticky nedostižný náskok. I Roman Berbr se pak tehdy ve Sportu koncem roku 2018 chlubil tím, že se Slavii zakopali válečnou sekyru.

Jenže Jan Nezmar, oblíbenec většiny médií, nevystupoval v zákulisí v duchu své  uhlazené mediální tváře. Jak ukázaly policejních odposlechy, mj. nadával svému šéfovi Jaroslavu Tvrdíkovi, rasisticky urážel africké hráče  Deliho s Ngadeuem, vulgárně spílal i slávistickým reprezentantům Hušbauerovi a Zmrhalovi. 

„Nezmar hovoří o hráčích Delim a Ngadeuovi, že to jsou černí zm..i,  Nadává i na hráče Hušbauera, Zmrhala a spol., že to jsou zm..i, “ píše se mj. v odposleších. 

Nezmar několik měsíců po svém konci ve Slavii v srpnu 2020 potvrdil, že v policejních odposleších figuruje. Zmínil, že se s Berbrem, toho času místopředsedou FAČR, vídal několikrát do roka a zhruba jednou za měsíc si s ním volal. Telefonoval si i s Romanem Rogozem, jemuž si třeba stěžoval na jednání se svým šéfem Tvrdíkem o prodloužení smlouvy ve Slavii. .„V úterý (30. června 2020) jsem seděl s tím mým Tondou (Tvrdík) - a bylo to totálně o ho.ně. Spíš jakoby do negativa. Mimo jiný jsem mu řek, že mu neprodloužím smlouvu nebo nepodepíšu novou, dokud nesrovná svoje závazky… Buď mi tady dávejte výplatu a budu tady, i když jsem s tím nespokojenej. anebo mě vyhoďte,“ líčil Nezmar podle policejního spisu Rogozovi.

V rozhovoru, který vyšel na serveru Sport.cz měsíc před Berbrovým a Rogozovým zatčením v září 2020, Jan Nezmar o svém konci ve Slavii mj. říkal: 

„V průběhu času to zkrátka v Edenu přestalo ladit, a nakonec jsme to vyhodnotili tak, že nemá cenu se vzájemně trápit. V osobním životě i byznyse se to tak prostě občas stává. Ale fakt, že vidím tu cestu trochu jinak, podle mě na našem vztahu nic nemění. Osobně si myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Jen mě v tomhle kontextu mrzí, že jsme se nerozešli už v zimě, protože tak vznikl zbytečný prostor k různým spekulacím. Všechno pak neběželo tak, jak mělo. A ve finále to možná nasypalo trochu písku do soukolí osobních vztahů...“

Josef Csaplár dnes prý ví, proč Jan Nezmar k 31. srpnu 2020 ze Slavie odešel. Dobře, kdoví, co se bývalý kouč od kamaráda nyní dozvěděl, ale říkalo se, že Nezmar odejde z Edenu už v lednu 2020, pak k 30. červnu 2020.  Nakonec po různých průtazích odešel až k 31. srpnu 2020. Proč až tak pozdě, prakticky již v nové sezoně 2020/2021, kterou pak Slavia suverénně vyhrála i bez něj? 

A nemohlo to být třeba proto, že covidová sezona 2019/2020 se protáhla až do července 2020 a kdyby Nezmar odešel ze Slavie už k 30. červnu 2020, přišel by tím o nárok na velice tučnou odměnu za titul v řádu milionů?

V každém případě okamžitě po jeho konci ve Slavii nabízel Nezmara Berbr do Plzně Šádkovi, tehdy řediteli Viktorie, dnes majiteli klubu.

„Byl jsem hodinu s Honzou Nezmarem,“ telefonoval podle policistů Berbr Šádkovi. „Bejt tebou, tak se ho nevzdávám. Mezi těma zápasama reprezentačníma bych mu cinkl a sjednal bych si s ním kafe.“ Šádek na to přikývl, Berbr mu sdělil, co říkal Nezmarovi: „Hele, Áda by tě určitě vzal. A máš to rád, z fotbalu nechceš odejít. Slavie už není, do Sparty nemůžeš Liberec nechceš, ty vole, tak jako, je to o určitej jako pravomoci.“

Nezmar měl podle přepisu povědět Berbrovi: „Já nechci důchodcovskej tým, já ho chci přestavět a konkurovat těm čů...ům“ (podle všeho Slavii a Spartě – pozn. red.).“  Možná proto nakonec do Plzně Nezmar nezamířil.

V každém případě nebyl Jan Nezmar žádný Mirek Dušín českého fotbalu a se svými oblíbenými „fotbálky a hokejíky“ na severu Čech a v německém příhraničí ani žádný velký stachanovec čili mistr práce, jak z něj dělala dlouhou dobu některá česká média a dnes se o to částečně znovu pokouší i Josef Cspalár.

Kritiku si ale od Csaplára ve své nedělní glose na serveru Sport.cz vyslechl i předseda Slavie Jaroslav Tvrdík: „Přeju mu hodně zdraví, udělal toho pro Slavii moc, zařídil peníze. Ale děsím se toho, když se začne vyjadřovat k fotbalu. Neví o tom nic. Jeho moudrost mu má zavelet, že se k některým věcem nebude vyjadřovat. Třeba v Barceloně by k ničemu podobnému nikdy nedošlo. Smrt ve Slavii nastane, když si tyhle lidi budou myslet, že jsou odborníci na fotbal.“

Těžko říci, ale zdá se, že rozdíl mezi Jaroslavem Tvrdíkem a třeba Danielem Křetínským ve Spartě byl právě v tom, že Trpišovskému a spol. dal poměrně volnou ruku a do jejich odborné práce až tak nezasahoval. Proto také v Edenu za na rozdíl od Letné za poslední čtyři roky slavili třikrát titul, třikrát zisk Českého poháru, účast v Lize a mistrů a tři čtvrtfinále v EL a EKL. A i díky hře a formě slávistických reprezentantů postoupilo Česko na EURO 2020, a pak i do čtvrtfinále ME a do elitní skupiny Ligy národů.  

Autor těchto řádků má dnes oproti některým kolegům tu výhodu, že si dovolil kritizovat Jana Nezmara i Jindřicha Trpišovského i v dobách, kdy se to v médiích až na čestné výjimky moc nenosilo.  Nešetřil jsem ani Jaroslava Tvrdíka, když jsem např. podrobil kritice rozhodnutí, po němž na podzim roku 2018 odešel z Edenu generální ředitel Slavie Martin Krob, který by Nezmarovi takový prostor nedal.  Však si to také Krob už předtím za držení Nezmara na uzdě mediálně schytal ve velmi drsné celostránkové analýze v deníku Sport.

I z těchto  důvodů lze mít k Csaplárově nedělní glose řadu věcných i morálních připomínek. 

Ta poslední je dost výmluvná.

„Tu práci jsem dělal třicet pět let, vždycky jsem to vnímal jako korupční prostředí. Za deset minut poznám, jestli je rozhodčí pro mě, nebo proti. Ale děláme ze sebe blbce, protože jsme v nějakém prostředí, klubu a tak dále. Je to složitá otázka, ale já říkám, že všichni máme máslo na hlavě, všichni jsme to věděli,“ řekl krátce po Berbrově zatčení v diskusním pořadu Tiki-Taka na O2 TV Sport Miroslav Koubek, bývalý trenér Slavie i Plzně, dnes lodivod Hradce Králové.  I za tuto upřímnost si lze doyena mezi českými ligovými kouči vážit.

A co udělal Josef Csaplár? Poslal svého staršího kolegu za tato sebekritická  slova do vlastních řad veřejně do háje. 

Nejspíš v příbramském klubu Jaroslava Starky podobné pocity nesdílel.