Nejslabším článkem nároďáku je trenér Šilhavý. On i Šádek jsou jako holky s push-upkama, konstatuje Luhový

Co říkáte na to, že po nepostupu na světový šampionát sestoupila česká reprezentace z elitní skupiny Ligy národů? Pořád opakuji, že nejslabším článkem národního týmu je samotný trenér Jarda Šilhavý. To se bohužel projevilo. Že jsme spadli z elitní skupiny, zkrátka potvrdilo to, že národní tým pomalu klouže níž a níž. Argument, že jsme hráli se Španěly a Portugalci, tady vůbec neobstojí. Výkony české reprezentace odpovídají tomu, kdo ji vede. Přitom v národním týmu jsou dobří fotbalisté. Pod lepším koučem by jejich hra vypadala úplně jinak. Co ve vašich očích Šilhavého nejvíce limituje? Je to neochota více riskovat? Tohle není vůbec o risku. Je to o tom, že toho trenér neumí tolik, aby mužstvo hrálo lepší fotbal. Vázne postupná rozehrávka i kvalitnější založení rychlého protiútoku. Když se podíváte, jak mužstvo hrálo pod Karlem Brücknerem, tam všechno mělo hlavu a patu, všechno bylo rychlejší. Uznávám, že to není jednoduché, ale opravdu dobrý trenér tohle v sobě zkrátka musí mít. Kvalita českých koučů je však na slabém průměru. S tím, že sem tam vyskočí někdo výborný jako třeba právě Brückner nebo teď Trpišovský. Ale jedná se o výjimky. Měl podle vás Šilhavý u týmu skončit už po neúspěšné kvalifikaci o mistrovství světa? Samozřejmě ano. Znovu říkám, že bohužel právě on je nejslabším článkem současného nároďáku. Bavit se však pouze o něm je takové povrchní. Už jen to, že reprezentačního kouče navrhují v komisi lidé, kteří ani nemají trenérské vzdělání, je podle mě jednou z největších absurdit českého fotbalu. Tohle nedokážu pochopit. Stejně jako oslavování Adolfa Šádka. Majitele klubu, který podle informací Deníku Sport byl ještě v únoru kolem 200 milionů korun v dluhu, a přesto dostal v klidu licenci na další ročník... Tyto věci se pak nabalují. Teď řešíme Šilhavého, on je ale jen pětiprocentní zádrhel v celém českém fotbalu. Dělá, co může, jeho kvalita je však na nižší úrovni. A jestli se dostane na mistrovství Evropy, na tom nic zásadního nezmění. Teď je to totiž nastavené tak, že tam se dostane skoro každý. A vidíte v Česku někoho dostupného, kdo by ho mohl ve funkci nahradit? Tímhle se vůbec nezabývám, to není náplní mé práce. Byla by to diskuze o ničem. Tohle musí určit někdo, kdo má jasnou vizi, jak by český nároďák měl hrát, jakým stylem by se měl prezentovat. A je ostudné, když to mají rozhodovat lidé, kteří ani nikdy netrénovali, kterým chybí patřičné vzdělání. Já jen říkám, že by Šilhavý ve funkci pokračovat neměl. Můj názor na to, kdo by měl přijít místo něj, je ale zcela nepodstatný. A ani o tom nepřemýšlím. A co jste říkal na to, že byl do reprezentace povolán Ondřej Kúdela? Pětatřicetiletý stoper, jenž sice pořád má své kvality, už je ale ukazuje v Indonésii… To je další absurdita. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale indonéská liga a nároky kladené na reprezentaci, to prostě nejde vůbec dohromady. Ať hlavně nikdo neoblbuje lidi, že to v Indonésii má nějakou kvalitu. Navíc je nominace Ondry Kúdely nedůstojná i vůči hráčům, kteří působí v mnohem lepších ligách včetně té české. I tohle ovšem svědčí o tom, že je náš fotbal na ústupu. Víte, já to umělé nafukování schopností Jardy Šilhavého nebo Adolfa Šádka přirovnávám k holkám s push-upkama. Vypadá to krásně, když se ale holka svlékne, už je vidět realita. Vidíte šanci na to, že by mohlo být zas lépe? Bohužel ne. Od té doby, co skončila generace Pavla Nedvěda, se nároďák motá v bludném kruhu. Je to jako Sparta. Občas se vyhraje, udělá se jeden krůček, který se hned oslavuje, pak to ale zase spadne rychle dolů. Vzpomeňte si na remízu se Španělskem. Všichni byli nadšení, přitom ta Liga národů je pro někoho mistrovství světa, pro někoho jiného příprava na něj… A tak je třeba se na to dívat. Ale znovu podotýkám, že tohle rozhodně není jen o Šilhavém. On je spíš důsledek toho, kteří lidé český fotbal řídí a jak vypadá jejich styl práce.