Pomůže Sport svým indexovým „bičem na útočný fotbal“ ofenzivě, nebo jde o Cimrmanovu cestu do Liptákova?

„Data jsou dnes ve světě sportu velké téma, které postupně objevuje i český fotbal, což je jedině dobře. Proto jsme se rozhodli vytvořit unikátní index, který tento trend podpoří a populární formou data zpřístupní i fandům kolem Fortuna ligy,“ říká šéfredaktor deníku Sport i webu iSport.cz Lukáš Tomek s tím, že data sice nejsou všemocná, ale na druhou stranu se už bez nich moderní fotbal neobejde.

Vysvětluje také, proč se iSport Index bude věnovat právě ofenzivnímu přínosu hráčů. „O české lize se právem traduje, že je až příliš soubojová a nepřeje ofenzivním hráčům a týmům. A právě proto chceme takové plejery, ale třeba i trenéry, kteří se o atraktivní kreativní fotbal snaží, vyzdvihnout a povzbudit. Index jsme při tom ladili tak, aby se netýkal jen útočníků či ofenzivních záložníků. Vyhrát může klidně konstruktivní stoper,” pokračuje Lukáš Tomek.

Projektem, do nějž budou data tvořit pracovníci společnosti Wyscout, udělají kolegové ze Sportu jistě radost svému majiteli Dušan Křetínskému a nejspíš i novému dánskému trenérovi pražské Sparty Brianu Priskemu, kteří jsou propagátory zavádění těchto moderních trendů do současného profesionálního fotbalu.  Nic proti tomu, vědecké zpracování dat je dnes v profisportu nutností, o tom není sporu. Jde jen o to, kdo a jak je vyhodnocuje a jaký si z nich uděláme závěr. A také kde a jak jsou prezentována.

V odborných textech Unie fotbalových trenérů jistě ano, ve sportovním deníku jde o otázku míry.   

Deník Sport totiž už ve svém sobotním vydání přinesl na svých dvou prvních dvoustranách jakousi ochutnávku z dílny společnosti Wyscout. Přiznávám, trochu jsem si do tohoto tématu rýpl na Facebooku už o víkendu:

„Tak jsme se v sobotním Sportu na první dvoustraně dozvěděli, že v utkání 2. předkola EKL Sparta-Stavanger (0:0) zaznamenali v xG (hodnota očekávaných gólů) Hancko 0,46, Čvančara 0,39 a 0,26, Pešek 0,27, zatímco v xA (hodnota očekávaných asistencí) měl Mejdr 0,56, Karabec a Pešek 0,29, Hancko 0,27, Kuchta 0,26, Fortelný 0,05 a L. Sadílek 0,04. Připomnělo mi to Cimrmany v Poslu z Liptákova: ‚Povětrnostní podmínky byly velice příznivé. Posuďte sami: okluzní fronta: 356-42, 359-44, 360-30, teplá fronta: 350-38, 345-34, 341-33, výška, tlak, teplota, rosný bod: 570-954-7, 6-3, 6 2.760-725-9, 9-14. Lepší počasí jsme si nemohli přát.‘ 

Na další dvoustraně Sportu jsem pak objevil grafickou vizualizaci výkonnosti českých ligových brankářů. A dozvěděl jsem se mj., že ‚tato vizualizace potvrzuje, že pro výkonnost brankářů na čáře platí tzv. zákon velkých čísel, který vysvětluje, že čím více střelám brankář čelí, tím větší je šance, že z pozorování (úspěšnost zásahů) vyplyne trend.‘ To mi zase připomnělo výrok pokladníka Slavoje Houslice, který v seriálu ‚Okresní přebor‘ ve svém referátu odborně konstatoval podobný trend: ‚Vytvořil jsem v powerpointu podrobnou analýzu sezony, a přišel jsem na to, že čím víc gólů dáváme, tím víc bodů získáváme.‘ K odborné diskusi kolegů ve Sportu bych pak přispěl svým poznatkem, že: ‚Podle mého názoru výstavba sparťanské hry je v této fázi sezony apriorně intaktní vůči všem formálním normativům.‘“

Tolik z Facebooku. A teď zase trochu vážně: 

„Metodika výpočtu iSport Indexu tkví v tom,  že každé utkání nabízí kolem 1500 událostí. Jde o přihrávky, souboje, střely, auty, rohy, odkopy od brány, fauly… Registrujeme celkem šestnáct položek, které se pak dělí ještě na podrobnější údaje. U přihrávek třeba jejich směr, délka, specifikace (přihrávka do útočné třetiny/do vápna). To samo o sobě by na identifikaci útočných králů nestačilo, a tak se vše zpracovává dál. Jak? Základ metodiky navržen na myšlence metriky „non-shot – model“. Je to model hojně používaný v zámoří a vychází z toho, jak míč putuje po trávníku. Hřiště jsme rozdělili na 162 zón a každé zóně je přiděleno skóre. To vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou je možné z dané zóny dosáhnout gólu,“ vysvětlují kolegové v  pondělním Sportu.

Nedá mi to. Když to čtu, zase se mi vybaví Zdeněk Svěrák. A nikoli textem své písně „Statistika nuda je, má však cenné údaje“ pro známou pohádku „Princové jsou na draka“ , ale jako vysokoškolský učitel Zajíc z „Ústavu duševní hygieny Praha“ ve filmu „Jak básníci přicházejí o iluze“. Tam své žáky zasvěcoval tzv. Zajícovou metodou do toho, jak si optimálně rozložit pomůcky na pracovním stole do jednotlivých zón tak odborně, až měl na poslední přednášce jen jednoho studenta. 

Sport uvádí, že pět zásadních atributů, které ovlivňují skóre iSport Indexu, jsou: gól, asistence, střela, klička a zisk míče. 

Jenže třeba „vstřelení gólu je nejlépe hodnocená složka iSport indexu, která má pro každého hráče stejnou hodnotu, ať už padne odkudkoliv a za jakéhokoliv stavu“.  Právě. Takže hattrick vstřelený za stavu 3:0 v souboji s posledním týmem tabulky má třikrát větší hodnotu než vítězná branka z utkání o první místo typu Sparta-Slavia, Sparta-Plzeň či Slavia-Plzeň. Stejně tak to bude i u gólové asistence.

A kladné body za kličku, čím blíž k soupeřově bráně, tím lépe? Jak kdy. Co když ta klička navíc (místo pohotové střely či přihrávky) naopak zbrzdí čí dokonce zmaří gólovou šanci? I tak za ni budou kladné body?

To jsou jen některé pihy na kráse nového projektu, které vidím na první pohled. Jako bývalý basketbalista a basketbalový trenér vím, že basketbal ve sběru a vyhodnocování dat předběhl fotbal o mnoho let. Ostatně proto si také už před časem Jaroslav Hřebík přizval ke spolupráci bývalého kouče basketbalového národního týmu Michala Ježdíka. Jenže také vím, že se s těmi daty musí umět velmi citlivě pracovat, jinak vás zavedou do slepé ulice.

Na druhou stranu nutno dodat, že právě Jaroslav Hřebík spolu s šéfem Unie trenérů Vernerem Ličkou nový projekt deníku Sport vřele uvítali a dokonce spolupracovali na jeho vývoji.

A ohlas v médiích či u fanoušků a čtenářů? Luděk Mádl, rovněž bývalý zástupce šéfredaktora deníku Sport, dnes šéfreportér Seznamu Zprávy na Twitteru třeba konstatoval: „Deník Sport zavádí iSport Index. Píše se tu, že půjde ‚o bič na ofenzivní fotbal‘. Jsem rád, že Klub defenzivního fotbalu konečně získal tak mohutnou podporu.“  Spolek jménem Klub defenzivního fotbalu skutečně existuje a jeho členové tvrdí, že nejde o žádnou recesi či ironii, ale o vážně míněnou aktivitu. Luděk si ale spíš všímá nepříliš vhodně použitého slova „bič“, kterým zpravidla věci potíráme, nikoli podporujeme. I když u dostihů to bývá jinak, že.

Tak se třeba dostihový kůň jménem „Ofenzivní fotbal“ chytne.  Půjde ale i o to,  jak to kdo bude vyhodnocovat. Sparťanský útočník Čvančara, který se v 75. minutě pohárového duelu v EKL s Vikingem Stavanger objevil v jasně nejlepší šanci, jak se shodli i experti ČT sport (hlavička z malého vápna), dostal hodnotu očekávaného gólů xG ve výši pouhých 0,39, zatímco Hancko střílející ve 30. minutě z velikého úhlu, navíc v situaci zavánějící ofsajdem, 0,46…

„Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval.“ Fámu o tomto údajnému výroku Winstona Churchilla rozšířil Joseph Goebbels a dnes se jí chytají především odpůrci matematiky a politici. Nejsem politik ani odpůrce matematiky (naopak jako úspěšný absolvent maturity z matematiky požaduji povinnou maturitní zkoušku z tohoto královského předmětu), ovšem o zfalšovaných statistikách, hlavně z minulého režimu, vím své – kolik údajů jsme jen zfalšovali ohledně ve skutečnosti nikdy neuskutečněných povinných schůzí či sobotních a jiných brigád.  

To snad ale není případ iSport Indexu. Chtěl bych věřit, že bude pro ligový fotbal přínosem a pro nás fanoušky a čtenáře zábavou. 

I když výsledky zkušebního ročníku v sezoně 2021/2022 mě v tom zrovna nepřesvědčily. První skončil mladoboleslavský, dnes už slávistický, Ewerton před Almásim z Baníku Ostrava, Hložkem ze Sparty, Beaguelem z Plzně a dalším sparťanem Hanckem. Až na nejlepšího ligového střelce Beauguela (19 branek), který byl až čtvrtý, nikdo z plzeňského mistrovského celku mezi nejlepšími indexovými hráči není. Ze Slavie, jež vyhrála základní část ligového ročníku 2021/2022,  nastřílela nejvyšší počet branek (80) a měla jasně nejlepší brankový rozdíl (+53), není dokonce mezi nejlepšími ani jeden fotbalista. 

Je to takhle správně, když se v iSport Indexu 2021/2022 až na jednu výjimku nejlépe umístili fotbalisté z prakticky neúspěšných klubů? Nebo to spíš svědčí o tom, že bez nich by ty týmy dopadly v lize ještě hůře?