Jak zrušit 2. ligu? Nařídit jí v krizi umělé vyhřívání. Stane se přeborem ligových béček? LFA dala efotbalu za pravdu!

Před takovými třemi lety by bylo takové rozhodnutí celkem logické, ale v polovině roku 2022? Po covidu – a možná zase před jeho již sedmou vlnou? V době energetické krizi a všeobecné drahotě a v čase nekončící války na Ukrajině? To s tím svým hlasování a verdiktem funkcionáři Ligové fotbalové asociace (LFA), která dvě profesionální soutěže v Česku řídí, nemohli počkat? 

„Vyhřívané trávníky mají mít druholigové kluby za pět let. Snad už v té době bude ekonomická situace lepší,“ přesvědčuje sám sebe Dušan Svoboda, předseda Ligové fotbalové asociace. Jinak též místopředseda pražské Sparty, jež patří, stejně jako čerstvě největší česká firma EPH, jeho spolužákovi a brněnskému kamarádovi z mládí Danielu Křetínskému, který díky vzrůstajícím cenám energiím výrazně bohatne.  

„Inflace roste, ceny energií se zvyšují přímo tryskem. Překvapivě právě v této konstelaci přišla Ligová fotbalová asociace s plánem povinných investic do dlouhodobě zanedbávané infrastruktury stadionů druhé nejvyšší soutěže, která nese název Fortuna národní liga (FNL),“ píše Seznam Zprávy.

„Od sezony 2024/2025 bude i na stadionech druhé ligy povinné umělé osvětlení, od ročníku 2027/2028 pak vyhřívaný trávník,“ upřesnil před týdnem po jednání Ligového grémia Dušan Svoboda.

Zajímavé je, že navzdory současné situaci si tyto regule kluby samy odhlasovaly. Podle informací Seznam Zpráv prezentoval na jednání grémia odmítavé stanovisko jen představitel Vlašimi. 

„A Dukla Praha, která osvětlením i vyhříváním trávníku disponuje, poukazovala na grémiu na to, že až bude pro druholigové kluby povinné temperovat trávníky v zimních měsících, vzrostou jejich náklady do astronomických rozměrů neodpovídajících klubovým rozpočtům,“ uvedl Seznam Zprávy.   

Tento server zároveň v této souvislosti připomíná, že nové přísné podmínky budou do budoucna nejspíš velkou překážkou v tzv. propustnosti mezi druhou ligou a třetí nejvyšší soutěží, kterou je v Čechách ČFL a na Moravě MSFL. 

„Do druhé ligy tak nakonec budou postupovat jen B-týmy ligových mužstev a regionální fotbalové kluby to úplně zničí. Podívejte se na Německo, tam do druhé ligy juniorky nesmí,“ prohlásil v této souvislosti ředitel FK Varnsdorf Vlastimil Gabriel. Ostatně o tom jsme na efotbale po celou minulou sezonu také psali. Totiž, že by poslední nejvyšší soutěží pro béčka měly být ČFL a MSFL. Už proto, že mezi první a druhou ligou se v závěru sezony hraje baráž, tedy společná prolínací soutěž, v níž spolu dva týmy z jednoho klubu (áčko s béčkem) hrát nesmějí.

Nemožnost postupu v ročníku 2021/2022 hrozila už v případě Sparty B a vedení LFA proti duchu Soutěžního řádu opakovaně a tvrdošíjně trvalo na tom, že když letenská rezerva skončí ve druhé lize na prvním až třetím místě, jeden barážový duel odpadne. Místo toho, aby zcela v souladu s normami dostal šanci čtvrtý nejlepší celek. Nakonec se vše vyřešilo samo od sebe tím, že Sparta B kvůli své slabší formě v jarním závěru druhé ligy do baráže nepostoupila. 

Nakonec ale LFA musela dát efotbalu za pravdu.  

Zástupci klubů si totiž minulý týden jednoznačně odhlasovali změny v Rozpisu celostátních soutěží, které reagují na sportovní vývoj v nejvyšších patrech českého klubového fotbalu. S ohledem na již tři B-týmy mezi celky druhé nejvyšší soutěže se kluby usnesly na podrobných pravidlech pro možné varianty v systému postupu a sestupu mezi první a druhou nejvyšší soutěží. Opatření v ligových normách budou nově korigovat případy, kdyby některý z rezervních týmů skončil v konečné tabulce  na některé z prvních tří příček. V principu B-mužstva umístěná na prvních třech místech se až na několik výjimek do konečného pořadí pro účely postupu do první ligy nebo účasti v baráži nezapočítávají. 

Jinak ale už v minulosti někteří vrcholní zástupci LFA nad druhou ligou coby profesionální soutěží jaksi ohrnovali nos. Ano, za pět let se situace může zlepšit, doufejme, ale co když ne? 

Zůstane pak v Česku jedinou fotbalovou profisoutěží první liga? A není to třeba i něčím zájmem?

„Pořízení stožárů a světel přijde na 10 až15 milionů korun, vybudování vyhřívacího systému na 15 až 20 milionů korun podle místních podmínek. To všechno samozřejmě při stávajících cenách, které mohou růst,“ vyčíslil Seznam Zprávy a upřesnil, že investici do vybudování umělého osvětlení a vyhřívacího systému pod trávníkem by ze současných druholigových klubů  potřeboval Prostějov, Táborsko, Vlašim, Třinec, Varnsdorf, Chrudim, brněnský celek Líšně a Vyškov hrající v kdysi prvoligových Drnovicích.

To je osm, tedy půlka, účastníků druhé ligy v sezoně 2022/2023. Ty teď půjdou žadonit o dotace na své městské radnice, případně za hejtmany v krajích.

Když před zhruba dvaceti lety tehdejší šéf fotbalového svazu František Chvalovský přišel s podobným projektem „Stadiony“ u prvoligových klubů, uspěl. No jo, ale to ve světě neřádil covid a v Evropě nezuřila válka. Může se to druholigovým oddílům v dnešní velmi nejisté době vůbec povést?

Někdy mi přijde, že ta fotbalová bublina je vůči ostatnímu světu zcela nepropustná. Jako by šéfovi LFA Dušanu Svobodovi bylo pod luxusním Křetínského deštníkem až moc dobře a místopředsedovi LFA Adolfu Šádkovi a majiteli zadlužené Viktorie Plzeň zase všechno jedno. 

Nevím, ale já bych v současné době řešil spíše první ligu. Její kluby sice již umělé osvětlení a vyhřívání dávno mají, ale budou je moci všechny v sezoně 2022/2023 při těch šílených cenách energií vůbec naplno využívat?  Zvlášť, když kvůli katarskému MS 2022 v závěru roku a listopadovému přerušení soutěže „jarní“ ligová část začíná už v lednu? Mám takový neblahý pocit, že s tím budou značné potíže.