Fotbal potřebuje čistý čas! I duel Slavie s Plzní, jež polský sudí o dost zkrátil, to ukázal. Více se stálo, než se hrálo

Zopakujme si ještě jednou, co se dělo v závěru utkání kolem nastavení zápasu:

„Akce, při niž Beauguel kopl Juráska, skončila v čase 85:53. Až do času 88:10 ji sudí Frankowski řešil s VARem přes telefon, pak odešel k televizi, a až v čase 89:27 rozhodl, že Slavia bude kopat penaltu. Tu Kúdela po arbitrově instrukcích střelci a brankáři Staňkovi  zahrál až v čase 90:50. To znamená, že bez tří vteřin polský rozhodčí tuto penaltovou situaci řešil a zkoumal celkem pět minut! Přitom už před koncem utkání rozhodl o tom, že za druhý poločas nastaví právě o pět minut. O pět minut, protože ve druhém dějství byla spousta přerušení, faulů, střídání a hlavně i předtím si Frankowski opakovaně telefonoval a konzultoval situace s VARem. 

Jenže k těm svým pěti minutám měl po penaltové videoanabázi přičíst ještě čtyři minuty, které strávil řešením slávistické penalty, ta pátá uběhla už během toho pětiminutového nastavení (85:53 až 90:50). Takže se mělo nastavovat celkem devět minut. Ovšem i při těch nastavených pouhých pěti minutách se právě téměř pět minut nehrálo. Celkem 4,51 minuty. Protože kromě 50 vteřin před Kúdelovovou penaltou se po ní stálo kvůli oslavám a strkanicím za branou 1.55 minuty (začalo se hrát až v 92:45). V čase 93:37 byla nařízena plzeňská penalta a než ji Beauguel zahrál (95:00), uteklo dalších 1,23 minuty. Po oslavách a diskusích byla hra znovu zahájena až v 96:23, tedy po dalších 1,23 minuty. A už v čase 97:28 Frankowski utkání za stavu 1:1 ukončil.

Shrnuto, podtrženo: místo pěti nastavených minut se hrálo jen 2,37 minuty.  A dohromady: místo devíti minut to tedy bylo navíc jen dvě a půl minuty. Zápas tak byl v podstatě zkrácen asi o šest a půl minuty.“

Ale to samozřejmě není všechno, rozebrali jsme si také podrobněji, co se dělo v předchozích 85 minutách vypjatého nedělního utkání Slavia-Plzeň. 

Takže: 

Sudí Frankowski se opakovaně radil po telefonu s VARem. Když třeba na začátku druhé půle mezi 57. a 58. minutou zjišťoval, zda plzeňští hráči nehráli ve vlastní šestnáctce rukou, trvalo mu to minutu a deset vteřin.

Když v 63. minutě střídali slávisté Provod se Sorem dvojici Traoré, Tecl trvalo to necelou minutu, když hned minutu nato na druhé straně přišel Chorý za Sýkoru, bylo prodlení více než minutové. Tohle se dělo za utkání pětkrát, to už máme dalších pět minut navíc. 

Frankowski v zápase odpískal celkem 37 faulů, změřili jsme si, že v takovém případě to k rozehrání trvá dvacet či třicet vteřin. To máme dvanáct až třináct minut za utkání, šest až sedm minut za poločas. Rozehrání rohu při přerušení trvá dalších minimálně dvacet vteřin, těch rohů bylo tentokrát jen pět (3:2), ale i tak jsou to skoro další dvě minuty. Auty? Prodlení pět, ale i patnáct vteřin. Plus zdržování brankářů při odkopech atd., atp.

Při předchozím ligovém utkání Plzeň-Slavia 3. dubna 2022 (rovněž 1:1) byl čistý herní čas lehce přes čtyřicet minut, což je pouhých dvacet minut na poločas. Jen o čtyři minuty víc byl míč ve hře během dalšího českého magnetu Sparta – Baník Ostrava 2. dubna 2022 (2:1).

„Průměr v šestatřiceti sledovaných evropských soutěžích je méně než šedesát minut,“ napsal britský server inews.co.uk, který o připravovaném tesu v Portugalsku začátkem dubna informoval jako jeden z prvních. Nejvíce času podle studie bývá míč ve hře v nizozemské Eredivisie - v průměru třiašedesát minut. V anglické Premier League jen Manchester City dosáhl na hranici šedesáti minut. Následují Liverpool a Chelsea, v jejichž zápasech je míč ve hře v průměru přibližně šestapadesát minut. Ale i v Premier League najdeme zápasy českého stylu: loni na podzim v duelech West Ham - Brentford a Aston Villa - Newcastle se hrálo jen jedenačtyřicet minut čistého času.

Myšlenky zavést tzv. čistý čas ve fotbale se objevily už před pěti lety v roce 2017, návrhem se dokonce zabývala Mezinárodní pravidlová komise (IFAB), ale k žádnému závěru, bohužel, nedošlo.

„Ty se teď snaží přetavit ve skutečnost pořadatelé Revelations Cupu U23, který se má konat v květnu v Portugalsku. IFAB však zatím testy neposvětila,“ napsal server idnes.cz začátkem dubna. „Návrh ale zatím nebyl podán a tedy ani projednán,“ uvedl zdroj serveru inews.co.uk z IFAB.

Jak uvedl idnes.cz: „Celá záležitost se musí ještě pořádně vyprecizovat, domyslet, upravit. V návrhu stojí, že by se zápas hrál na dvakrát třicet minut a že by se čas zastavoval ve chvíli, kdy míč opustí hřiště, čili i při rohu, přímém kopu, vhazování nebo jiném přerušení hry jako jsou střídání či přezkoumávání situace videoasistentem a následně hlavním rozhodčím.

Zastánci čistého času si od novinky slibují, že zmizí úmyslné zdržování, které tolik štve soupeře a fanoušky.“

 „Doufáme, že se sníží plýtvání časem a zlepší zážitek fanouškům,“ tvrdí příznivci čistého času ve fotbalu. Jiní, konzervativnější příznivci navrhují kompromisní řešení, že by se čas zastavoval jen v některých situacích na pokyn rozhodčího, jako je tomu nyní v ragby nebo v házené.

Osobně jsem tedy pro basketbalový či hokejový čistý čas se vším všudy, nikoli pro ten částečný ragbyový nebo házenkářský, ale i ten by byl mnohem lepší než současná zdržovací fotbalová nuda.

„K revoluci zatím vede dlouhá cesta. Pokud testy dostanou zelenou, Portugalský fotbalový svaz pověří univerzitu, aby následně zpracovala data, zohlednila názory funkcionářů, trenérů, hráčů a diváků, kteří se zápasů účastnili. Až pak se výslednými fakty začne důkladně zabývat pravidlová komise IFAB,“ připomíná idnes.cz

Ano, to už víme, není konzervativnější komise na světě než ta fotbalově pravidlová… U ní chce všechno čas. Ale čas jsou v tomto případě peníze, protože mladí fanoušci se chtějí místo nudy bavit a přecházejí raději k jiným sportům.  

Takže nové fotbalové heslo by mělo znít: „Není příliš času: chce to čistý čas.“ 

Nejde ostatně jen zábavu. Zabilo by se tím spousta much jednou ranou: přestalo by zdržování na hřišti, při výkopech či standardních situacích. Přestalo by nesportovní „taktické“ střídání v závěru utkání, nedůstojné courání se ze hřiště, teatrální předávání kapitánské pásky, která jako by náhodou odcházejícímu hráči upadne. A hlavně rozhodčí, kteří často nastavují podle stavu utkání, by ztratili při určování nastavení svou dosavadní velký nástroj. 

Už poněkolikáté v této souvislosti musím i zde zopakovat, co s oblibou říkal legendární sekretář mistrovských Bohemians z 80. let Zdeněk Svoboda: „Podle toho, kolik rozhodčí nastavil či nenastavil, jsem vždy spolehlivě věděl, k jakému výsledku chce zápas dovést.“

Takže v neposlední řadě: čistý čas ve fotbale je i šikovnou protikorupční zbraní.