Účast na MS ukradla Češkám zoufalá skotská sudí: uznala i gól rukou. Pojede ale Česko na ME 2022 místo Rusek?

V úterý ale za to Na Stínadlech mohla kromě českému nedůrazu v útoku hlavně zoufalá skotská rozhodčí Lorraine Watsonová se svými stejné marnými „melody girls“ s praporky. V prvním poločase totiž nesmyslně uznala islandský gól „maradonovskou“ rukou, před koncem pak na druhé straně naopak zrušila zcela regulérní českou branku, když „objevila“ neexistující útočný faul. A jelikož VAR při zápasech ženské kvalifikace MS 2023 absentuje, místo 1:0 to skončilo 0:1…

V mužském fotbale by to byl obrovský skandál srovnatelný s Henryho postupovou rukou v kvalifikačním duelu MS 2010 Francie-Irsko. V teplickém případě šlo dokonce o dvojnásobné pochybení tohoto typu. Sherlock Holmes měl svého mírně natvrdlého přítele dr. Watsona, FIFA, resp. UEFA mají poněkud zmatenou rozhodčí Watsonovou.

„Pro tohle tedy žádné vysvětlením nemám… Ještě nevím, jestli byl náš gól regulérní, ale kdyby ano, mohly jsme dokonat obrat,“ prohlásila smutně hned po utkání v rozhovoru pro ČT Sport česká  kapitánka Petra Bertholdová.

Island se tak dostal do čela skupiny, Česko pod vedením trenéra Karla Rady, vicemistra Evropy z roku 1996, ztrácí na druhou, barážovou, příčku devět bodů. Tolik jich ještě může získat ve třech zbývajících zápasech, dvou s Běloruskem a jedním s Kyprem, jenže i druhé Nizozemsko hraje s outsiderem Běloruskem. „Je škoda, že se nám nepovedlo Island ani jednou porazit. Odehrály jsme výborná, remízová utkání se špičkovým týmem Nizozemska, a pak si opakovaně neporadíme s družstvem jako Island,“ kroutila hlavou Bertholdová.

Je to škoda, i když tahle kvalifikační skupina MS byla hodně těžká.

Ženský fotbal zažívá ve světě veliký boom. Nedávné čtvrtfinále ženské Ligy mistrů mezi Barcelonou a Realem Madrid sledovalo na slavném stadionu Camp Nou 91 553 fotbalových fanoušků. Nejvíc v historii. A poslední MS žen v roce 2019 ve Francii zaznamenalo rovněž rekordní sledovanost, na jeho zápasy v závěrečné fázi chodila spousta diváků, včetně mužských fotbalových celebrit, vrcholných světových politiků atd.  I v Česku konečně pukají ledy, ženský kolektivní sport, včetně fotbalu, má v rámci svého projektu výrazně finančně podpořit i Národní sportovní agentura (NSA) v čele s jejím šéfem Filipem Neusserem.

Jenže… Zatímco výkony fotbalistek jdou výrazně nahoru, výkony amatérských ženských rozhodčích tomuto trendu vůbec neodpovídají. Tohle si před lety ostatně zažil i mužský fotbal. Snaha FIFA a UEFA, aby zápasy fotbalistek rozhodovaly také ženy, je sice pěkná, ale současnému ženskému fotbalu to výrazně škodí. Ty dámy to – viz skotské sudí při úterním utkání Česko-Island –  neumějí, nejdřív se to musejí naučit v nižších a mládežnických soutěžích a až pak mohou pískat čí mávat na vrcholných akcích typu MS, OH či ME. 

Tohle není genderově nekorektní komentář, naopak. Vždycky jsem podporoval, aby ženy, pokud se mužům výkonnostně vyrovnají nebo je dokonce předčí, rozhodovaly i vrcholné mužské duely, viz třeba Dagmar Damková v české nejvyšší soutěži. Ale pokud je těch kvalitních sudích málo, nelze to takto lámat přes koleno. Ještě nedávno se říkalo, že největší slabinou ženského fotbalu jsou brankářky, to už dávno neplatí – podívejte se třeba na skvělou českou gólmanku chytající za Paris Saint-Germain Barboru Votíkovou. Nyní jsou Achillovou patou fotbalu v podání žen rozhodčí – úterní zoufalý výkon skotských dam nebyl první skandál, co jsem měl možnost vidět. Pokud bude FIFA a UEFA na „povinných“ dámských rozhodčích nadále trvat, překotnému vývoji ženského fotbalu tím výrazně uškodí. Skvělé fotbalistky si totiž zaslouží i perfektní rozhodování svých zápasů.   

„Máme možnost postoupit na EURO do Anglie a potřebujeme, aby nám k tomu FAČR pomohla,“ zdůraznila nedávno v rozhovoru pro irozhlas.cz  Kateřina Svitková, česká reprezentantka hájící barvy West Hamu United, která bohužel proti Islandu kvůli svému zranění citelně chyběla.

Předseda FAČR Petr Fousek v úterý v interview pro Českou televizi potvrdil to, co už předtím řekl Seznamu Zprávy:

„Start na ženském EURO 2022 je samozřejmě naším cílem. V baráži o postup na turnaj vypadla naše děvčata se Švýcarskem nesmírně smolně, až v páté sérii penaltového rozstřelu. Po suspendaci Ruska kvůli válce na Ukrajině jsme učinili diplomatické kroky směrem k tomu, abychom se o tuto variantu pokusili, tedy o to, aby to byl český tým, který Rusko v turnaji případně nahradí. Koncem dubna bude muset UEFA nějakým způsobem rozhodnout žádná standardní reglementace pro takovýto specifický případ neexistuje. Rozhodnou kompetentní orgány na UEFA, tedy komise ženského fotbalu, komise pro soutěže národních mužstev a ve finále pak i výkonný výbor UEFA. Lobbujeme za to, aby se místo Ruska na šampionát dostal český tým, kdyby se to podařilo, byl by to pro náš ženský fotbal první start na velkém turnaji.“

Fousek dobře ví, že Česko není samo, kdo o to usiluje. „Rozhodne se nejpravděpodobněji mezi účastníky tehdejších baráží, největší šanci má asi Portugalsko, které právě s Ruskem vypadlo. Pokud bude použit model z březnové mužské baráže MS, vyšlo by to na Portugalky, protože Poláci šli v semifinále přes Rusko bez boje rovnou do finále,“ dodává Fousek s tím, že Česko chce při lobbingu zase využít svého nejvyššího postavení v rankingu FIFA ze všech vyřazených barážistů.

Jen aby ale úterní porážka s Islandem tento ranking nesnížila… Protože ranking je asi tím nejspravedlivějším kritériem. Poláci totiž v baráži mužského MS postoupili před utkáním s Ruskem bez boje. Tady by to bylo jinak, zápasy ženské baráže Portugalsko-Rusko (0:0, 1:0) se totiž už uskutečnily, ten druhý shodou okolností na den přesně před rokem – 13. dubna 2021 (stejně jako odvetný duel Švýcarsko-Česko 1:1, po prodloužení, 3:2 na penalty). 

Český ženský úspěch už potřebuje úspěch v podobě premiérové účasti na vrcholném podniku typu ME, MS či OH jako sůl. Naposledy hrálo Československo s legendární kapitánkou a stoperkou Evou Haniakovou ve čtvrtfinále ME v prosinci 1988 se SRN (1:1 v Bratislavě-Petržalce, 0:2 v Kaiserslauternu), trenérem byl tehdy otec známého herce a bývalého tanečníka Richarda Genzera – Pavel Genzer.  

Kdyby se administrativní postup na červencové ME 2022 v Anglii Česku povedl, dostalo by se mezi šestnáct elitní reprezentačních celků do skupiny C, kde by se české fotbalistky znovu střetly s mistryně Evropy z roku 2017 Nizozemkami, se svými loňskými barážovými přemožitelkami ze Švýcarska a z finalistkami z loňských OH v Tokiu Švédkami, které v boji o zlaté medaile podlehly Kanadě také až v penaltovém rozstřelu. 

Boj o dvě postupová místa do čtvrtfinále by tedy byl nesmírně těžký, ale stálo by to za to.  

„Musím říct, že současné vedení asociace podporuje ženský fotbal nejintenzivněji v historii, provedli jsme i reformu způsobu řízení ženského fotbalu v rámci asociace. Jeho jednotlivé složky, tedy reprezentace, rozvoj i řízení soutěží byly předtím rozházeny po různých odděleních FAČR. My jsme obnovili komisi ženského fotbalu, která celou oblast zastřešuje. A od těchto reforem si slibujeme hodně,“ řekl pro Seznam Zprávy předseda FAČR Petr Fousek. O podpoře ze strany Národní sportovní agentury už byla řeč. Ostatně angažmá českých reprezentantek ve vrcholných evropských klubech – Votíková/PSG, Svitková/West Ham United, Stašková/Juventus  – hovoří za vše. Slavia či Sparta už také opakovaně pronikly do osmifinále či dokonce do čtvrtfinále Ligy mistryň. 

Teď už „jen“ ten reprezentační úspěch. Povede se v případě EURO 2022 postoupit alespoň administrativně? Vicemistr Evropy z Anglie 1996, trenér Karel Rada by se tak po dlouhých 26 letech vrátil na místo činu.