Konec, šlus, ende? Hostování v plzeňské Viktorii skončí dřív, než začalo

Když se v lednu upeklo toto hostování, snad každý od toho čekal něco víc, než jen vysedávání na lavičce, paběrkování nebo dokonce ani nenominování na zápas. Nebudu lhát, hostování Romana Potočného se mi nezdálo, jako nejlěpší krok. V Baníku nebyl oporou a zde také spíše jen paběřkoval a sbíral drahocené minuty.

Moc mi nedávalo smysl, proč by ho právě právě první tým tabulky měl probudit, ale budiž. Rychle se však ukázalo, že přes Mosqueru s Kopicem, či Sýkoru s Beauguelem cesta do týmu zkrátka nevede a tak to vypadalo na lavici náhradníků. Zde ho však zastoupil Matej Trusa a bylo vymalováno. 

Jak se říká, třetí liga, taky liga, ale v tomto případě je to zkrátka málo. Na borce, který dával 10 gólů za sezónu a byl oporou Liberce je to prachbídně málo. S čistým svědomím můžeme říci, že tento krok byl chybou, která však zanedlouho skončí a posune se dále. Nevěřím tomu, že by se vše obrátilo o 180 stupňů a Potočný se vrátil do Ostravy jako člen základní sestavy.

Jeho pomalý pád má na vině jeden hlavní aspekt jeho hry. Přestal dávat góly a ty jako útočník dávat musíte, kdekoliv. Poslední sezóna, kdy se přehoupl přes 5 gólu byla v roce 2019 ještě v dresu Slovanu Liberec. Zkrátka a dobře, to na nejlepší český klub nestačí. Není se co divit, že hraje i trénuje za Béčko.

Čas se naplnil. Odchod Romana Potočného je nevyhnutelný a o zaplacení opce snad nemůže být ani řeč. Kde nakonec třicetiletý útočník skončí a kde restartuje svou kariéru?