Za každou cenu v centru pozornosti. Loučení se sudím Mikem Deanem

Říká se, že ideální rozhodčí je ten, o jehož přítomnosti na trávníku po celých 90 minut v podstatě nevíte. A pak je tu Mike Dean, který zastává celoživotní krédo, že každý zápas, do jehož děje on sám zcela zásadně nevstoupil, byl promarněnou příležitostí. Fandové jednotlivých týmů Premier League si vesměs dobře pamatují velké “zářezy” svých miláčků ze strany rozhodčích. Tyto letité křivdy pak dělí do dvou kategorií, na ty způsobené anonymním, mezitím zapomenutým rozhodčím, a na ty, tušíte správně, které zavinil Mike Dean.  

53letý sudí s menším než malým počtem vlasů se na listinu mezinárodních rozhodčích FIFA dostal už v roce 2003, tedy v době, kdy se hrál a pískal ještě úplně jiný fotbal. Jako se někteří výjimeční skokané na lyžích dokázali vypořádat s přechodem od klasického stylu k “véčku,” se Dean přizpůsobil novým výzvám a stále patří mezi anglickou špičku. To mu přiznává větší schopnosti, než jaké vysvědčení by mu vystavila většina fanoušků. Snad za to může Deanův velmi osobní a jakoby procítěný styl, kdy rozhodčí z Wirralu v severní Anglii dával každým pórem najevo, že tahle vytažená červená karta není jen tak ledajaká. Vytáhnul ji přece z kapsičky samotný Mike Dean. 

Zkušení pozorovatelé dění v Premier League mimochodem tvrdí, že kdybyste stovce rozhodčích rozrastrovali obličeje, Mikea Deana poznáte bezpečně podle toho, jak teatrálně z kapsičky karty tasí. Jeho oblíbenou mikrodisciplínou je ovšem “no look card,” tedy ukázání karty hráči, na kterého se v daný okamžik Dean nedívá. Abychom loučícího se rozhodčího nelíčili jen jako padoucha, s láskou budu vzpomínat třeba na deanovský humor. Ten se projevoval třeba schováváním míče pod vlastní tričko před hráčem, který dal hattrick, nebo tím, že si sudí nechával dát schválně jesličky, aby po dotyku míče nemusel přerušovat hru.   

V době, kdy si mnozí muži s píšťalkou berou VAR jako alibi a pachatele hrubého faulu jsou tak nějak programově připravení vykázat ze hřiště až na druhý pokus po shlédnutí videa, si Mike Dean zachoval integritu neměl nikdy problém poslat delikventa pod sprchy na základě svého okamžitého pocitu z celé situace. Asi nepřekvapí, že se Dean stal v roce 2019 prvním sudím v historii Premier League, který udělil více než 100 červených karet. Bohužel, řada “redek” byla sporná a některé vysloveně vymyšlené, až úsměvné. Tu pro Tomáše Součka z února 2021, která byla vzápětí Premier League anulována, si pamatují i čeští příznivci. 

Víte, co jedním z nejpevněji zakořeněných mýtů nejvyšší anglické soutěže? Ze Mike Dean je velkým fanouškem Tottenhamu. Autor tohoto textu, který Spurs vášnivě fandí, připouští, že tomu tak do sezóny 2016/17 skutečně mohlo být, což je samozřejmě špatně. Statistika, podle níž svérázný rozhodčí za své kariéry vyloučil 2 hráče Hotspur a 8 soupeřů Tottenhamu, je poněkud vychýlená. Některá kuriózní videa ze zápasů Kohoutů, kde se sudí Dean buď krátce zaraduje ze vstřelené branky, nebo zasyčí nad zkaženou přihrávkou či zmařenou šancí, jsou ve fanouškovské komunitě dobře známa. 

Podezření posiluje i fakt, že má Mike Dean dlouhodobě poměrně přísný metr na arcirivala Tottenhamu, Arsenal. Není úplným překvapením, že to byli fandové Gunners, kdo v roce 2015 vyvolal značný ohlas svou peticí žádající zbavení Mikea Deana rozhodcovské píšťalky. Ostatně i v probíhající sezóně, v níž Dean ještě ani jednou nepískal Tottenham, má Arsenal pod jeho soudcovským dohledem bilanci jedné remízy a jedné porážky.            

Nemyslím si, že je úkolem rozhodčího budit emoce. Mike Dean je vždycky budil, i když měl pravdu. I když tenhle chlapík už po sezóně se soudcováním Premier League nejspíš sekne, jen tak se ho nezbavíme. Deanovo charisma je trochu moc silné a nakažlivé na to, než aby si ho nechali ujít manažeři televizních společností, které zápasy PL přenášejí. Mike Dean tak nejspíš nesejde z mysli, protože nesejde ani z očí…