Přestaňme už s tím pokrytectvím, proč by Krmenčík nemohl slavit gól? A největší ostudou Plzně byl Berbr

Dlužno podotknout , že důvěru od komise rozhodčích v čele s Radkem Příhodou dostali znovu staří známí „berbrovci“, ochotní a loajální návštěvníci „Náčelníkových“ pověstných plzeňských plesů. Berka navíc pískal vypjaté střetnutí v Ostravě přesto, že nedávno „plaval“ v derby Sparta-Slavia. Je evidentní, že po Berbrově nadvládě nejsou v lize k mání kvalitní arbitři ani důvěra k nim a mezi nimi navzájem, ale, jak už jsem tu jednou psal, s těmi „provařenými tanečníky“ bych se vypořádal jako to dělá přísný porotce Zdeněk Chlopčík ve StarDance.  Už jen kvůli té všeobecné (ne)důvěře.

Začněme odzadu, tedy od duelu Slavia-Viktoria Plzeň. Přemotivovaní Západočeši dohrávali v Edenu o osmi bez tří vyloučených (Řezník, Pernica, Kolumbijec Mosquera) a všechna vyloučení se asi nedají moc zpochybnit. Hlavně to první Řezníkovo na začátku zápasu po brutálním faulu na slávistického kapitána Ševčíka bylo zcela jasné. Trestuhodné ovšem je, že Franěk nejprve nedal plzeňskému bekovi ani žlutou kartu, k vyloučení došlo až na zásah VAR – Václava Štěrby...  

Slavia si s dlouhou přesilovkou nemohla ale vůbec poradit, hrála bez nápadu a bez šance, Bílkova Viktorka si totiž navíc počínala v defenzivě velmi dobře. Až po půli, když přišli na hřiště postupně Stanciu, Samek, Krmenčík, Plavšič  a Traoré, se hra červenobílých zvedla a po Stanciově skákavé ráně otevřel Lingr skóre. A když šli v závěru ven i Pernica a Mosquera (ten po druhé žluté), bylo hotovo.

Mimochodem Mosquerovo vyloučení jde i na Bílkův vrub. Podrážděný Kolumbijec si o něj totiž říkal celou druhou půli a měl být stažen ze hry. Podobně jako to udělal slávistický kouč Jindřich Trpišovský na druhé straně s Ekpaiem, který byl po první žluté rovněž zralý na červenou kartu. 

Jenže kauza Mosquera pokračuje dál. Kolumbijec totiž po utkání napsal v angličtině na Instagram, že ho slávistický asistent Pavel Řehák nazval opicí a že až ho potká na ulici, tak mu dá ránu do obličeje. Což o to, Řehák už toho za svou hráčskou i trenérskou kariéru řekl hodně, ale půjde to dokázat? Zvláštní je i to, že Mosquera  rychle svůj instagramový příspěvek zase smazal. 

Dalším prostořekým slávistou, jemuž je nyní velmi spíláno, se stal bývalý plzeňský, dnes slávistický, útočník Michael Krmenčík, střelec druhé nedělní branky. I renomovaní novináři mu vyčítají, že si dovolil velmi emotivně slavit gól, který vstřelil do sítě svého bývalého klubu a že se to prý nedělá. Jeho bývalý klubový kolega David „Točvolant“ Limberský jej dokonce na Instagramu nazval „největší ostudou Plzně“ a rituálně spálil jeho dres. 

Nikdy by mě nenapadalo, že se budu zastávat zrovna Krmenčíka, což mimochodem není žádný fotbalový Albert Einstein ani Brazilec. Ale pokud vím, tak Michael Krmenčík dal Plzni zcela regulérní gól, nefilmoval žádnou penaltu.

Navíc proč by nemohl slavit proti svému bývalému týmu branku? Dřív to bylo naopak, když hrál někdo proti svému exklubu, chtěl se naopak vytáhnout, sliboval spoluhráčům pohoštění do šatny atd. Dnes v hyperkorektním světě vládne pokrytectví. tak se jako by neslaví. Blbost.  Vyčítal snad před pár lety někdo z médií Dočkalovi či Váchovi, že v derby nadšeně slavili gól proti „mateřské“ Slavii? 

Mimochodem, pokud vím, tak Plzeň dlouho nechtěla Krmenčíka pustit do zahraničí. A začátek jeho plzeňské kariéry? Titul za rok 2011 si sice za několikaminutové paběrkování připsal, ale o prvenství v letech 2013 a 2015 přišel, protože byl poslán na hostování po druholigových štacích, jako byly Čáslav, Vlašim, Sokolov, hostoval i v Baníku Ostrava a Dukle. Až když se prosadil na Julisce, tak ho zase Plzeňští po dlouhých letech vzali na milost, dostal se pak i do reprezentace. Takže si ve Viktorce v bavlnce rozhodně nežil.

Krmenčíkův poslední týden? V neděli v Českých Budějovicích nešel na děkovačku se slávistickými fandy, za což byl velmi kritizován. Omluvil se, ve středu po dohrávce s Olomoucí se děkovačky zúčastnil a byl aktivní. Bohužel pro něj, bylo to zrovna před vypjatým duelem s Viktorkou, takže Tribuna Sever skandovala pokřik vzniklý až v posledním, tzv. „berbrovském“, desetiletí: „Zku.vená Plzeň!“. Krmenčík se – i pod dojmem předchozí fanouškovské kritiky – přidal a byl opět kritizován, tentokrát z Plzně, protože hloupě urazil svůj bývalý klub. Mimochodem na skandování s fanoušky (proti Spartě) doplatil v minulosti i Miroslav Stoch nebo i takový dobrák, jakým je dnešní slávistický vedoucí mužstva Stanislav Vlček.  Jasně, nemělo by se to, zvlášť takhle na veřejnosti, ale když člověk ví, co se řve v kabinách ligových týmů napříč ligou, tak se až tak nediví. 

Michael Krmenčík se Plzeňákům ihned omluvil. A tím to – případně nějakou dodatečnou pokutou od disciplinárky –  mohlo skončit. Kritiku za to, že se v neděli radoval z gólu a špičkoval se se svými bývali spoluhráči, považuji za nadbytečnou.  Stejně jako tvrzení nejmenovaného kolegy, že se z té branky radoval až příliš, protože v samotném závěru, kdy Plzeň dohrávala v osmi, už téměř nic neřešila. Bylo by dobré podívat se někdy do rozpisu Fortuna:ligy. Pokud mají po nadstavbě dva týmy stejný počet bodů, rozhoduje o jejich pořadí vzájemná bilance ze základní části soutěže. 

Jinými slovy, když budou mít po 35 kolech Slavia a Plzeň na prvním a druhém místě tabulky stejně bodů a pokud na jaře červenobílí prohrají ve Štruncových sadech o gól, rozhodne nedělní Krmenčíkova branka na 2:0 o titulu pro sešívané.

A vzkaz nejen pro Limberského. Největší fotbalovou ostudou Plzně není Michael Krmenčík, ale jistý Roman Berbr. „Náčelník“, jemuž poskytlo vedení plzeňského klubu v čele s dnešním majitelem Adolfem Šádkem na stadionu ve Štruncových sadech mj. luxusní „papalášský“ VIP.  Proto ostatně vznikl ten vulgární pokřik, do něhož se ve středu zapletl Michael Krmenčík. I ve fotbale všechno souvisí se vším.

Zápas Baníku se Spartou? Těch konečných 2:2 je asi zaslouženým výsledkem, i když oba celky si myslí, že mohly a měly vyhrát. Co se týče výkonu rozhodčího Berky, nejlépe to podle mého názoru vystihl fotbalový příznivec Michal Šrámek v internetové diskusi na serveru idnes.cz:

„Gratuluji panu Berkovi. Dnešním výkonem dokázal naštvat jak fanoušky Baníku, tak fanoušky Sparty. To se jen tak někomu nepovede.“ 

Zatímco sparťané arbitrům vyčítají, že neuznali Hanckův gól na 2:0 v první půli  kvůli údajnému ofsajdu, a že Dočkal (ani Krejčí mladší) Almásiho nefauloval, takže Baník neměl za stavu 1:2 kopat pokutový kop, baníkovci se zase zlobí, že za tak nejasnou Almásiho ruku nemuseli sparťané zahrávat svou druhou penaltu a že VAR naopak neřešil Panákův zákrok na Buchtu v šestnáctce Sparty.

Je pravda, že Berka a spol. to mastili v Ostravě značně. Ovšem na druhou stranu, jak tu píšu pořád dokola, jsou největším problémem a viníkem fotbalová pravidla. Resp. jejich nejasné výklady, což VAR neřeší, naopak to ještě zveličí. Jen málokdo se nad tím ale ve fotbalové bublině dovede zamyslet s nadhledem a v kritických souvislostech. V Česku je to v deníku Sport jedině snad zástupce šéfredaktora Ondřej Škvor. V magazínu HATTRICK, který vyjde ve čtvrtek 4. listopadu, pak velmi výstižně pojmenovává současnou situaci kolega Tomáš Benda.

Píše mimo jiné:

V čem je problém? Ve zbytečné složitosti, a hlavně nelogičnosti pravidel. Jak už to bývá, když se jakákoli pravidla příliš konkretizují, vzniká v nich spousta mezer a šedých zón. Právě kvůli tomu pak můžeme vidět absolutně nelogickou penaltu za to, že obránce odkopne balon od své branky jako třeba Guilavogui z Wolfsburgu v utkání Ligy mistrů proti  FC Sevilla (1:1) koncem září. Ano, sice při odkopu trefil nechtěně nohou soupeře, ale proč by za to měla následovat penalta? Vždyť to nedává smysl. Žádná šance tomu vůbec nepředcházela, natož vyložená.

Pokud jde o hraní rukou, je to ještě horší. Pořád dokola slyšíme bývalé hráče a trenéry ve studiích opakovat, že ‚ta pravidla přesně neznají‘. Přitom by mohla být tak jednoduchá. Vyloženou šanci přece pozná každý a úmyslný faul taky. Takže když obránce tuhle vyloženou šanci úmyslně ‚zmaří‘ tím, že svého protihráče sestřelí nebo rukou vyrazí míč směřující do sítě, je to penalta. Když o sebe vzájemně zakopnou, nemotorně se srazí, nebo míč směřující do autu trefí obránce do ruky, tak zase ne. 

Povaha zákroku a kontext celé situace by přece měl být daleko důležitější než jen místo, na kterém k němu dojde. S pomocí VAR jsme dnes navíc onu povahu, respektive úmysl schopni vyhodnotit docela přesně. A nejen to.

Jenže pánové, kteří dnes řídí fotbal, se rozhodli využívat nové technologie úplně špatně. Místo toho, aby s jejich pomocí ‚vylepšili‘ fotbal, jen vylepšují přesnost rozhodování situací, jež právě pro tu přesnost pozbývají smyslu. 

Hledat pod lupou pověstný kontakt, když hráč vůbec padat nemusel, měřit úhel, který svírá (nastřelená) ruka s tělem, když míč letí na tribunu, nebo zkoumat, kdo byl u míče o půl vteřiny dřív, bez ohledu na to, s jakým úmyslem, je prostě totální pošetilost. A pomiňme teď fakt, že pomocí umělé inteligence měříme milimetry, a přitom na odhadu člověka necháváme celé minuty. 

Kdyby William McCrum viděl, za co se dnes nařizují penalty, musel by se obracet v hrobě. Byl to totiž právě tenhle bohatý irský továrník a člen Irské fotbalové asociace, koho už nebavilo koukat se na to, jak nesportovně si obránci v blízkosti vlastní branky počínají při snaze zabránit gólu soupeře, tak v roce 1890 vymyslel penaltu.

Definoval ji takhle: ‚Pokud hráč ve vzdálenosti do dvanácti yardů od své branky úmyslně podrazí nebo stáhne svého protihráče nebo zachytí míč rukou, nařídí rozhodčí pokutový kop z jakéhokoli místa vzdáleného právě dvanáct yardů od brankové čáry.‘ (puntík byl „vynalezen“ až později)

Kdyby vymezení pokutového kopu zůstalo takhle jednoduché, nejenže by odpadly trapné penalty za to, že útočník zády k brance v rohu vápna zakopl o obráncovu nohu,“

Tolik Tomáš Benda. Podobné je tomu i v případě pravidla o ofsajdu, které mj. český trenérský doyen Karel Brückner s oblibou prohlašoval za strašné. To pravidlo vzniklo, podobně  jako penalta, rovněž až dodatečně, a to proto, že se z fotbalu stávala překopávaná na vysunutého hráče před soupeřovou bránou. Nikoli kvůli milimetrovým postavením útočníků za obránci či kvůli tomu, zda Kačaraba svým postavením při Lingrově nedělním gólu v duelu s Plzní zasahoval, či nezasahoval do hry.  

Ovšem zpět do Ostravy, kde mimochodem letenský brankář Nita zdaleka nepodal tak dobrý výkon jako před týdnem na Letné proti Mladé Boleslavi. 

V sobotním vydání deníku Sport jsme si na titulní straně přečetli, že „sparťan Dočkal může být na Baníku žolíkem, zatímco Krmenčík odvádí na Slavii bídu“. V neděli to dopadlo tak, že „bída Krmenčík“ pečetil slávistickou výhru,  zatímco „žolík Dočkal“  hrál od první minuty a nejen, že neproměnil pokutový kop (jako už předtím poněkolikáté) a nachomýtl se k penaltové situaci na druhé straně, ale celkově podal opět slabý výkon.   

„Nebudu se k Dočkalově výkonu vyjadřovat. Vyhodnotím si to sám, až uvidím video. Nevyčítám si, že jsem vsadil na spojení Dočkala s Pavelkou. Rozhodl jsem se, že Bořek bude hrát, je to moje rozhodnutí. Vy možná napíšete, že hrát neměl. Psal jste to už před zápasem, vaše články čtu. Ale za svým rozhodnutím si stojím,“ odpověděl podrážděný sparťanský trenér Pavel Vrba kolegovi Janu Vackovi ze Sportu. 

O tom, že by Dočkal v současné formě nemusel nastupovat v základní sestavě Sparty, ovšem píše a mluví mnohem více lidí.  Ostatně v internetových diskusích se tomuto problému věnoval největší počet příspěvků. Za všechny ze serveru idnes.cz uvádíme tři.

„Od té doby, co Vrba vrátil Bořka do sestavy, tak se na to nedá dívat. Na obranu se to valí a dopředu je to pomalé. Pavel Vrba je dost zkušený, aby to viděl,“ napsal Ondřej Lošoth. 

„Dočkal a Sparta je to samé, co Kolář a Slavia. Oba pro svůj klub něco udělali, ale už je na čase odejít,“ uvedl Karel Hanzlík. 

„Kabina opět promluvila. Dočkalova pravidla. Pane Vrbo, jen připomínám, šlo to bez něho. A lépe než poslední dva zápasy. Jste pragmatik. Rozumím, že nechcete dopadnout jako Václav Kotal. Ale jako argument budiž, že Sparta už kouká na záda Slovácku. Kluci (Pavelka, Dočkal) mají vrchol dávno za sebou, nemají soudnost. Mějte ji alespoň vy. Bez nasazení, mizerný pohyb, pomalí. Fantastické přihrávky? Kolik jich dnes dali? A pokud zase uslyším slova o potřebné zkušenosti, tak si dovolím radu: Jukněte někdy na Premier League. A podívejte se na roky narození některých hráčů. Fakt to není o zásluhách. Kvůli klidu v kabině. Odvahu, pane trenére. Třeba si to Dočkal užije víc v béčku s Lukášem Váchou,“ myslí si Pavel Vltavský. 

Ano, Sparta kouká na záda Slovácku. V tabulce pravdy tak ostatně činí i Viktoria Plzeň. V sobotu večer uherskohradišťský klub bez hvězd koncertoval v Olomouci, kde dal po pauze hned tři góly. Je to velká zásluha výborného trenéra Martina Svědíka, jehož si do této funkce vybral bývalý klubový sportovní ředitel Stanislav Levý.

Je však veřejným tajemstvím, jak už jsme tu před nedávnem rovněž psali, že podporovatelem klubu je kontroverzní hradní kancléř Vratislav Mynář. Ten býval v minulosti i ve spojení se slávistickým bossem Jaroslavem Tvrdíkem, hodně se třeba psalo o pětadvacetimilionovém přestupu Patrika Hellebranda (nyní České Budějovice) ze Slovácka do Edenu. Uvidíme, jak se to bude s tou podporou vyvíjet dál.

Pokud jde o nejbližší budoucnost, hodně napoví i domácí duely Slovácka se Spartou (třetí listopadový víkend po reprezentační přestávce) a s Plzní (první prosincový víkend). Se Slavií už Svědíkův tým na podzim hrál – po dobrém výkonu v Edenu v neděli 12. září prohrál jen těsně 1:2.