Forza Italia! Silnější pes si zas užíval, policajt z Rotterdamu pomohl Anglii do finále a poškodil i sudí

„Jsem hrozně zklamaný, je pro mě těžké o tom vůbec mluvit. Rozhodlo se penaltou, která neměla být. Vytáčí mě to,“ zlobil se na pozápasové tiskové konferenci dánský trenér Kasper Hjulmand. 

Hlavní rozhodčí,  Danny Makkelie, policejní inspektor z Rotterdamu tlačil káru domácím Angličanům, silnější pes si ve středu večer v Londýně zase užíval. Nizozemský sudí tak pokazil ostatním kolegům arbitrům až nečekaně dobré renomé, které si svými kvalitními výkony po dobu celého šampionátu zaslouženě vybudovali. Holanďan si asi svůj verdikt odporně alibistickým výrokem „Kontakt tam byl“ ve své rozhodcovské bublině obhájí, ale UEFA má zase máslo na hlavě.

Musí to vytáčet každého, kdo má rád fotbal. Nejen dánského trenéra „Angličani byli lepší, ale cítím v tom velkou pachuť,“ naštvané konstatoval ve studiu ČT sport Ivan Hašek, bývalý čs. reprezentant, trenér a expředseda FAČR. „Podle mého názoru  penalta nebyla. Jsem zklamaný z VAR, já jsem žádnou penaltu neviděl,“  vyjádřil se o klíčovém střetu Sterling/Maehle na konci první části prodloužení zkušený kouč. „Nelíbí se mi, že rozhodčí tlačil do finále domácí Angličany. Třeba v závěru druhé půle ukázal, že nastaví šest minut, když ale viděl, že je Anglie v tlaku, protáhl to na sedm minut,“ všiml si Ivan Hašek. 

„Sudí nekompromisně ukázal na penaltu, podle VAR došlo ke kontaktu s Maehlem, bylo to koleno na koleno. Mně se to zdálo přísné,“ dodal druhý expert ve Studiu ČT Sport, trenér Martin Hašek starší. 

Když „tam kontakt byl“, kolegové z VAR prý nemají nárok původní verdikt změnit, pokud si hlavní sudí stojí na svém verdiktu.

Jenže tu byl ještě jiný moment. Dva balony na hřišti, a Sterling si to před penaltovým střetem namířil s tím „svým“ přímo k tomu druhému. Kdyby ten „pumlíč“ byl někde v koutě, prosím, ale takhle? 

„Sterling ten druhý balon obíhal a je otázkou, zda neměl rozhodčí přerušit hru. Konzultovali jsme to telefonicky s noivým šéfem české komise rozhodčích Radkem Příhodou a on říkal, že záleží na tom, zda míč ovlivnil hru. Hlavní rozhodčí to posoudil tak, že ji neovlivnil,“ konstatoval Martin Hašek s tím, že si někteří dánští fotbalisté zcela jistě mysleli, že nizozemský policajt s píšťalkou hru přeruší. „Mohli pod vědomím toho vypnout,“ dodal Martin Hašek ve Studiu ČT Sport a dodal: „Přál jsem si Anglii ve finále, ale takhle ne.“

Moje řeč. UEFA jde fotbalové kolébce Anglii na ruku. Jako kdyby chtěla vylepšit její historickou bilanci, když Angličané v historii vyhráli jen mistrovství světa v domácím prostředí v roce 1966, když porazili ve finále porazili Němce 4:2 po prodloužení. Přičemž jakožto televizní svědek tohoto duelu konstatuji, že oba góly v prodloužení neměly platit. Při tom na 3:2 se podle všeho míč odrazil balon od břevna na čáru, před tím na 4:2 měla být hra přerušena, neboť na hrací plochu vnikli diváci v domnění, že už je konec.  

V Londýně se původně mělo hrát jen Final Four 2020. Když však byly v roce 2017 Bruselu kvůli problémům s výstavbou nového stadionu odebrány duely jedné základní skupiny, převzalo je Wembley s domácími Angličany. Když letos na jaře kvůli nemožnosti zajistit v Irsku aspoň 25 procent diváků v hledišti vypadl ze seznamu Dublin, převzal jeho osmifinále Londýn, kde pak Anglie slavně vyhrála 2:0 nad Německem. Šest ze sedmi utkání doma, jen čtvrtfinálový duel se slabší Ukrajinou (4:0) absolvovali angličtí fotbalisté v Římě.

K tomu si připočtěme londýnské bučení tamních buranů při každé hymně soupeře, arogantní a sebestředné výroky a otázky anglických fotbalových celebrit i novinářů (viz tisková konference s dánským brankářem Kasperem Schmeichelem před středečním semifinále), svícení do Schmeichelova obličeje při klíčové penaltě atd., není divu, že v nedělním finále bude většina fotbalového světa držet palce italským fotbalistům. Zvlášť když po celou dobu šampionátu předvádějí líbivější fotbal než Angličané. 

Forza Italia!