Že zakázali fotbal dětem, je pro mě nepochopitelný, říká fotbalový předseda Rajnoch. Jak to bude s jeho Motorletem?

Jak jste přijal zprávu o zrušení druhé sezony po sobě? Člověk se na to snažil nějak nachystat, byť úplně snadno to přijmout samozřejmě nešlo. Velké překvapení to pro mě ale nebylo. Bohužel situace je holt taková a já už se snažím koukat hlavně dopředu. A to jak v roli trenéra, tak i předsedy okresu Praha - západ. Vymýšlíme způsob, jak to uchopit dál. Aby bylo co nejvíc fotbalu, než začne příští sezona. Jednou z cest je uspořádat různé turnaje, do kterých by se mohly týmy na okrese zapojit. Vedení FAČR od začátku říkalo, že soutěže dohrát chce, ale ne za cenu toho, že by se uměle protahovaly až za měsíc červen. Souhlasíte s tím? Abych řekl pravdu, tak moc ne. Já bych byl raději, kdyby se fotbal hrál celé léto. Ale chápu, že spousta lidí je v tu dobu na dovolených a bylo by složité to v takové situaci dohrávat. Navíc když je třeba mít v tu dobu už vyřešené postupy a sestupy. Jedním z argumentů pro to soutěže předčasně ukončit bylo to, že stát dosud nepovolil návrat k plnohodnotnému tréninku. Myslíte si, že tak měl už dávno učinit? Jasně. V tomhle je můj názor naprosto radikální. Když vidím otevřené obchody a další věci, tak nedokážu pochopit, proč lidé nemohou venku normálně sportovat. Nechci se pouštět do politických záležitostí, ale smysl mi to vážně nedává. Zvlášť když už venku stejně sportují. Když se navíc podíváte v Praze do obchoďáků, kolik lidí tam stojí frontu u kasy, ale dětem je stejně zakázáno trénovat… Hlava mi to nebere. My dospělí už to nějak zvládneme, ale že to zakázali i dětem, je pro mě nepochopitelný. Souhlasíte tedy s tím, že už druhý rok po sobě odsunul stát sportování dětí i amatérů na tu úplně poslední kolej? Což je ale hrozně smutné. Zvlášť v této době, kdy se celý svět snaží o to, aby děti sportovaly co nejvíc a trávily tak méně času doma u počítače. Netvrdím, že každé dítě musí nutně sportovat. Je však smutné, když chce, a nemůže. Navíc to pro tuhle generaci dětí může mít katastrofální  následky. Za mě je to obrovský problém a velká chyba. Možná i v tom smyslu, že se spousta talentovaných kluků už nemusí k fotbalu vůbec vrátit… Samozřejmě, i to je jedna z možných hrozeb. Hlavně byl však přirozený vývoj těch dětí na dva roky pozastaven. Ve sportu i v jiných věcech. Máte jako okresní fotbalový předseda už informace o tom, jak to s počtem dětí bude právě u vás? Musím říct, že v našem okresu se těch dětí k fotbalu naopak hlásí víc než předtím. Chuť po sportu i celkové socializaci už asi byla hodně veliká. S tou návratností to bude horší v kategorii dospělých. A já jsem toho zářný příklad. Svou kariéru ve třetiligovém Motorletu jsem ukončil už při prvním lockdownu, kdy to spousta chlapů ještě ustála. Teď už to však bude horší. Těch příkladů, jako jsem byl já, bude zvlášť v těch nižších soutěžích asi mnohem víc. A jak to bude právě v Motorletu, jehož B-tým trénujete? U áčka asi žádné velké ztráty nebudou. Přece jen je to třetí liga a kluci tam berou aspoň nějaké peníze. Navíc nejsou tak staří, jako jsem byl já. Ale podobnou situaci očekávám i u nás v béčku. Tam je zase hodně mladých kluků s velkým potenciálem. Byla by škoda, kdyby zničehonic skončili.