Titul? Slavii stačí vyhrát na Bohemce. Chudák Vrba, Spartu by s materiálem od Rosického nespasil ani Klopp

Pokud jde o Spartu, ta bude mít po úterní výhře Jablonce nad Karvinou (3:0) ještě starosti o druhé místo, zaručující postup do kvalifikace o Ligy mistrů. Teď má o bod méně než Peltovi Severočeši, ovšem odložený domácí zápas s Plzní k dobru (ve středu 12. května, 18.00, O2 TV Sport). 

Trenér Pavel Vrba suše konstatoval, že kvůli špatnému výkonu ve druhé půli si jeho svěřenci výhru nad nováčkem z Pardubic  snad ani nezasloužili. Zkušený kouč sice po svém příchodu na Letnou diplomaticky konstatoval, že sparťané mají velmi dobrý hráčský kádr, ale už v té době věděl, že to není až tak pravda. Následující týdny mu ukázaly, že je to ještě  horší, než čekal. S materiálem, co mu na Letné předložili pánové Křetínský a Rosický, by neudělali zázraky ani Klopp s Guardiolou. To chce řádný letmí průvan.  

Jinak tenhle duel měl skončit spíše 1:1 než 2:2. Sparťanská i pardubická penalta byly vymyšlené, a nevím, kde je hlavní sudí Zelinka a VAR Adámková našli. Miroslav Zelinka v Berbrově éře patřil ke světlým výjimkám a solitérům, kteří si udrželi svou tvář a nepodleháli příliš „Náčelníkovu“ vlivu. Proč se mu po „Fidelově“ odchodu z českého fotbalu najednou moc nedaří, to ví asi jen on sám.  

Na Slavií je po sérii náročných zápasů včetně březnového reprezentačního zápřahu vidět únava. Ve středu večer v Edenu hubenou výhru nad Zlínem červenobílí spíše „utrpěli“. Kdyby takhle hráli v neděli v Ďolíčku, kde to navíc nemají ráda, tak s Bohemkou neuspějí a budou si muset na obhajobu titulu asi počkat.  

„Je příjemné mít šest kol před koncem titul tak blízko. Navrch je tu komfortní situace, která nám dává možnost sahat do sestavy daleko víc než při dvou předchozích taženích za ligovým primátem. Samozřejmě i pro hráče, kteří se v ní objeví, protože nebudou pod tak drtivým tlakem jako ti, co mužstvo táhli za titulem v předchozích sezonách,“ pochvaloval si po středeční výhře svých šest mistrovských mečbolů, které má nyní k dispozici, trenér Slavie Jindřich Trpišovský. „Samozřejmě chceme ten titul co nejdřív, abychom měli klid, nemusím ale připomínat, že zápasy na Bohemce nám moc nevyhovují,“ připomněl slávsitický kouč..

„Prohrát ale v Ďolíčku nechceme. Už proto, že historický rekord v neporazitelnosti jsme zatím jen vyrovnali. Sice je fantastickým počinem neprohrát čtyřicet zápasů v řadě a vyrovnat rekord starý přes sedmdesát let (Sparta ho vytvořila ve válečných letech 1943 až 1946 – pozn. aut.) ), ale je přece jen něco jiného se o něj s někým dělit a něco jiného, když bude patřit pouze Slavii. Zvlášť, když se podobná šance už nenaskytne,“ jmenoval Trpišovský druhý z pěti klubových cílů, který si v Edenu po vyřazení z Evropské ligy nově dali. 

Slavii může v neděli v Ďolíčku nahrát, že Bohemians nyní čelí velké marodce. I tak ale ve středu vyhráli 4:1 v Příbrami.

A jaké jsou ty tři zbývající slávistické cíle?  Vítězství v domácím poháru, a po roce 2019 druhý Trpišovského double? Absolvovat bez prohry celou ligu? Získat  titul Krále střelců pro Janu Kuchtu (nyní vede tabulku s třinácti góly o dvě branky před dalšími střelci)? 

Uvidíme, co z toho se slávistům splní. 

Nejtěžší roli mají asi v Českém poháru/MOL Cupu. Už ve středu 28. dubna je čeká odložené čtvrtfinále v Olomouci (14.00, ČT Sport, pak se ve stejný den od 17 hodin hraje první semifinále Plzeň-Teplice, rovněž ČT Sport). Pokud na Hané červenobílí uspějí, nastoupí ve středu 5. května na Letné (17.30, ČT Sport) k semifinále s domácí Spartou. A kdyby byli úspěšní i ve velkém pohárovém derby, čekalo by je ve čtvrtek 20. května (17.00, ČT Sport) finále v Plzni, nebo v Teplicích. 

Podle nového, ze sportovního pohledu dosti nelogického a nespravedlivého, pravidla FAČR, se totiž finálový duel nyní uskuteční vždy na půdě celku, který má za pětileté období (nyní z let 2016 až 2020) horší klubový koeficient. Co na tom, že v zahraničí v pohárech lepší koeficienty týmy zvýhodňují, my na Strahově máme svá pravidla a specifika…

O to, aby se z FAČR stal „normální“ moderní fotbalový svaz 21. století usiluje, nově ohlášený kandidát na předsedu FAČR, zkušený funkcionář s kontakty na UEFA a FIFA, Petr Fousek. Ten v pondělí 19. dubna představil svůj plán a vizi, na což tolik čekali zástupci profesionálních klubů, aby se mohli konečně vyjádřit (slova generálního ředitele Sparty Františka Čupra z nedávného pořadu ČT Sport Dohráno plus). 

Je třeba konstatovat, že na rozdíl od líbivých řečí a frází bez konkrétního obsahu, jimiž se v březnu prezentoval Fouskův protikandidát Karel Poborský, je tohle opravdový plán člověka, který ví, co chce, o čem mluví a do čeho jde.

Tady je devatero, s nímž míří Petr Fousek na valnou hromadu FAČR 3. června 2021 do boje o funkci předsedy:

1. Demokratizace fotbalu, zlepšení pověsti a image, důvěryhodnost, transparentní procesy, objektivní systémy, rovný přístup, eliminace diskriminace, klientelismu a protekcionismu. Upřednostnění kritérií kvality a odbornosti, zavedení opatření proti kumulaci funkcí, otevřenější komunikace.

2. Posílení vnějších vztahů s FIFA, UEFA, ČUS, NSA, státními orgány, kraji a obcemi.

3. Nové struktury, procesy, management, řízení. Aktualizace strategického a jiných plánů. Restrukturalizace FAČR a některých jeho orgánů, personální změny. Zvýšení nároků a zlepšení koordinace. Rozšiřování členské základny.

4. Těsnější vztahy a intenzivnější spolupráce mezi vnitřními částmi fotbalu a jejich podpora – LFA, ŘKČ, ŘKM, KFS, OFS, Unií trenérů, Unií hráčských agentů a sjednocení Unií hráčů.

5. Sportovní oblast a rozvoj mládeže, podpora reprezentací všech kategorií s důrazem na A a U21, rozvoj trenérů, grassroots i akademií, rozhodčích a infrastruktury. Rozvoj ženského fenoménu. Zvyšování návštěvnosti.

6. Soutěže – analýza stávajícího stavu, příprava restrukturalizace a soutěžní výhled na delší období. Licence, rozhodčí, delegáti.

7.Legislativa a předpisy – spolukoordinace postavení sportu v ČR s ČUS a NSA, novelizace stanov, předpisů a řádů FAČR. Boj proti ovlivňování zápasů, nelegálnímu sázení, diváckému násilí, korupci a dopingu. 

8. Finance a marketing – zhodnocení aktuální finanční situace, zavedení úsporných opatření. Zajištění příjmů z FIFA a UEFA, z vlastních zdrojů a příspěvků od státu. Udržení stávajících partnerů, respektive získání nových partnerů podmíněné reformními procesy ve fotbale. Nové předpisy zajišťující transparentní financování a přerozdělování.

9. Komunikace – otevřenější, pozitivnější a aktivnější dovnitř i navenek. Zlepšení využití komunikačních nástrojů, popularizace fotbalu.

Tyto programové teze slouží k základní orientaci a jsou uvedeny ve zkratce v programu Petra Fouska jsou rozpracovány do větších detailů. 

Už jsem tu psal o tom, že by bylo velmi podivné, kdyby funkcionáři FAČR a strahovský sekretariát dělali za peníze všech 330 tisíc členů asociace kampaň jednomu z kandidátů. V tomto případě svému spolupracovníkovi ze Strahova Karlu Poborskému, mj. proto, aby se udrželi ve svých funkcích i po červnové valné hromadě. 

Říkat veřejně potencionálním delegátům, jak to podle očitých svědků dělá nejmenovaný sekretář: („Musíte zvolit Karla, jinak mě jiný nový předseda odvolá!“) je nepřípustné a vedení Národní sportovní agentury (NSA) v čele s Milanem Hniličkou by si mělo na některé „spanilé“ cesty strahovských funkcionářů a na jednání některých činitelů během či kolem regionálních valných hromad posvítit. 

„Je známo, že je vždycky obtížnější dostávat se dovnitř zvenku než zevnitř. Ať se jedná o jakékoli volby, sekretariát by měl zůstat neutrální, apolitický. Předvolení tlaky jsou obrovské, povinností sekretariátu je jim odolat,“ odpověděl na dotaz autora těchto řádků ohledně některých praktik z poslední doby Petr Fousek.

Dávat vzkazy ve stylu „Jak jsme to té Fevoluci na volbě delegátů z klubů ČFL a divizí v Čechách nandali“ je z vrcholné funkcionářské pozice  skandální. Zvlášť když třeba bývalý úzký Berbrův spolupracovník Jan Hořejší je podezřelý z toho, že z pozice vedoucího sekretáře řídící komise pro Čechy v červnu 2019 předal úplatek nejméně 100.000 korun od  Romana Rogoze pro rozhodčího Roberta Hájka kvůli ovlivnění zápasu ČFL mezi Živanicemi a Vyšehradem.

„Milane Hniličko, bděte! Berbrovi soudruzi nespí!“

Hodně se hovoří i o nových dresech (značky Puma) fotbalového týmu Česka pro  EURO. Přiznám se, že se mi ta nová bílá trika docela líbí, už proto, že jsou minulostí barvy průjmu z předchozího venkovního dresu. 

Ale je hodně špatné, že představitelé FAČR na rozdíl od basketbalistů a vedení České unie sportu stále nevědí, jak se náš stát nazývá krátkým a geografickým jménem a „urepublikuje“ se s tím pro sport nevhodným nápisem „Czech Republic“ snad až k smrti. Přitom název Česká republika patří jen a pouze do formálních politických smluv, jmenujeme se Česko, anglicky Czechia, německy Tschechien, rusky Čechija atd.

FAČR tím neustále, už pět let, svévolně porušuje dohody, které podepsala s ministerstvem zahraničních věcí o tom, že bude v mezinárodních utkánícha stycích důsledně používat oficiální krátký název naší země, zapsaný i na seznamech Organizace spojených národů (OSN).  A přitom chce od státu pořád nové a nové dotace... 

Je to taková jednoduchá zkouška inteligence, v níž vrcholní představitelé českého fotbalu opakovaně propadají. Když tuzemský sport číslo jedna do října 2020 vedl vyučený mlýnský montér a pozdější absolvent Praporčické školy komunistického Sboru národní bezpečnosti (SNB), nebylo divu. Ale teď už na Strahově přece jen vládnou o něco vzdělanější (ex)policisté.

Kontrolní otázka, soudruzi ze Strahova:  „S kým se utká Šilhavého tým v červnu ve skupině odloženého EURO 2020? Řeknete, že v té skupině hrají Česká republika, dvě země v rámci Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Chorvatská republika, nebo, že se v té  skupině utkají Česko, Anglie, Skotsko a Chorvatsko?“  

Tak vidíte, a pokud někdo někdy řekl, že byl v létě na dovolené v Chorvatské republice, tak mu ten zájezd dodatečně zaplatím. 

A poslední velké téma tohoto týdne. Blietzkrieg aneb blesková válka a bleskové vítězství nad fotbalovou Superligou a výhra fanoušků a sportovní veřejnosti nad skupinkou majitelů velkoklubů je za:

 a) důkazem jejich nepochopení zásadního rozdílu mezi fanoušky a tradicí sportu v Americe a v Evropě, 

b) důkazem absence sociální inteligence, což bývá u těchto osob typické. 

Ostatně jeden takový případ, kdy se oligarcha marně snaží uplatnit své zkušenosti a principy z vrcholného byznysu do fotbalu, máme i u nás v Česku. Už sedmnáct let to příliš nefunguje. 

Respektovaný publicista Josef Káninský k tomu pak na Facebooku dodává: „Je to pravda, ale jen část. Superliga vznikne, nebo se v ni přetvoří Liga mistrů, která je již přereformovaná. V podstatě toto není ničí výhra vyjma UEFA, což je ovšem z mnoha pohledů prohra všech ostatních.“ 

A přidává se i Vojtěch Scheinost z Hospodářských novin:  „Superliga pro tentokrát padla, ale UEFA, FIFA i národní asociace s problémy, které k nápadu na Superligu vedou, tady zůstávají.“

Už minule jsem tu napsal, že vedení UEFA si naběhlo na vidle Superligy samo, když drželo stále při životě delší čas přežitý model Ligy mistrů. V něm jste již při srpnovém monackém losu základních skupin celkem snadno uhodli až čtrnáct předem jistých postupujících ze šestnácti, a v pátém a šestém kole stále častěji docházelo k nudným zápasům jen do počtu. Nový model ze 36 týmy v jedné skupině, podle nějž se ale začne hrát až za tři roky, vznikl hlavně až díky tlaku nespokojených velkoklubů.