Glosa Honzy Rajnocha: Kauza Kúdela? Za všechno může celková hra Rangers! A Gerrard mě zklamal...

Musím říct, že něco takového jsem během své kariéry absolutně nezažil. A jelikož Ondru Kúdelu velmi dobře znám, můžu vám říct, že takhle hodného člověka jsem snad ve fotbale nepotkal. Pokud ho tam něco hodně vytočilo, tak se mu vůbec nedivím. Spíš si nedovedu představit, co bych na tom hřišti vyváděl já. Taky bych si nenechal nic líbit. Ty zákeřnosti soupeře by mě vytočily brutálně a ani já bych se asi k hráčům Rangers nechoval zrovna dvakrát v rukavičkách… Každopádně ještě štěstí, že se Ondrovi Kolářovi nestalo nic závažnějšího. Po takovém faulu mohl totiž skončit mnohem hůř. Dostat takhle kopačkou přímo do obličeje, to bylo tedy vážně šílený! Pojetí hry Rangers bylo prostě alarmující, a kdyby to rozhodčí začal řešit mnohem dřív, nemusel ten zápas vůbec takhle skončit. Hodně mě v tomto smyslu mrzí i přístup trenéra Gerrarda, jehož jsem měl jako hráče velmi rád. Ani on to ale za mě vůbec nezvládl. Ať už si tam ovšem Kamara vyslechl cokoliv, je jasné, že to Ondra neměl dělat. Bylo to z jeho strany nešťastné, byť vzhledem k okolnostem ho i chápu. A vůbec mě nepřekvapilo, že už proti Opavě opět figuroval v základu. I já bych v jeho situaci chtěl co nejdřív zase nastoupit a ten moment z hlavy vytěsnit. Navíc když se hrálo doma a ne třeba někde ve Skotsku, kde by to měl nejspíš trochu složitější… Ten zápas s Opavou pak Slavia zcela jasně opanovala. A i když šla brzy do desíti, tak se potom zkoncentrovala a začala hrát ještě lépe. Udělala si tím sama sobě zajímavou challenge, ovšem perfektně ji zvládla. Navíc co si budeme povídat, kvalita její a Opavy je teď prostě někde jinde. A to dokonce takovým způsobem, že domácím ani neublížilo to vyloučení Simy, které tedy dle mého bylo celkem přísné.

V Evropské lize teď na Slavii čeká Arsenal a i on je pro ni hratelný soupeř. Navíc když už dlouho nic pořádného nevyhrál. Slávisté si na něj mohou věřit a celý ten dvojzápas mu maximálně znepříjemnit. Sám jsem zvědav, jak to dopadne. Kdo se teď naopak trochu trápí, to je Sparta. Je vidět, že se na ní podepsala ta čtrnáctidenní karanténa. Minulý týden sice se štěstím porazila v poháru Baník, pak už ale narazila v Českých Budějovicích. Pro domácí to byl hodně prestižní zápas a nakonec z toho byla bezgólová remíza, za kterou hosté mohli být ve výsledku ještě rádi. Sparta bohužel nenavázala na ty výkony, které předváděla před tou pauzou. Kouzlo Pavla Vrby jistě působí i dál, ale spousta zranění mu jeho plány narušuje. Zvlášť když patří mezi trenéry, kteří do sestavy chtějí sahat co možná nejméně. Pro souboj o první místo je to trochu škoda, protože už malinko pozbývá na dramatičnosti. Uvidíme, jak to bude vypadat dál, ale byť má Sparta ještě dva zápasy k dobru, ten její odstup na Slavii už je prostě moc velký. A i podle toho, co sešívaní předvádí, bych řekl, že titul míří do správných rukou. Dále bych se ještě zastavil u Podještědského derby, které dopadlo lépe pro Jablonec. Jelikož jsem se v Liberci narodil a mám tam babičku i spoustu kamarádů, tak asi není těžko odhadnout, komu jsem tu výhru přál víc. Ale nedá se nic dělat. Přišlo mi, že si hráči Jablonce šli za vítězstvím více než soupeř a zaslouženě tak získali tři body. Navíc mají skvělého trenéra Petra Radu, jenž to ještě vyšperkoval tím, že vždycky chce porazit majitele Slovanu Ludvíka Karla. To je sama o sobě dost zajímavá motivace, která jen potvrzuje prestiž toho derby. Na závěr bych pak popřál hodně štěstí českým lvíčatům, která ve středu vstoupí ve Slovinsku do základních skupin evropského šampionátu. Dobře vím, že úspěch na takovém turnaji je může vystřelit mnohem, mnohem výš. Proto věřím hlavně v kvalitní kolektivní výkon a doufám, že ze skupiny půjdou samozřejmě dál. Budu jim v tom držet palce!