Kdo tvrdí, že Souček neměl být vyloučen, měl by i uznat, že Sparta neměla kopat penaltu za to, že se Zmrzlý ukopl

Zajímavé ale je, že řada lidí zastávajících se Součka zároveň tvrdí, že sudí Franěk po zhlédnutí videa nařídil první sparťanskou penaltu proti Sigmě správně, byť jeho původní verdikt byl stejně jako v případě Brita Deana opačný. Já naopak říkám, že to byly v podstatě podobné situace, potrestaný hráč (v olomouckém případě i mužstvo) jednal neúmyslně a dostal se do celé šlamastyky zjevně nevinně a nechtěně. Takže logicky: kdo tvrdí, že Souček neměl být vyloučen, měl by také zároveň uznat, že ani Sparta neměla kopat penaltu za to, že se olomoucký Zmrzlý nechtěně ukopl.

Nyní je „in“ dávat vinu systému VAR, který prý takové verdikty způsobuje a umožňuje. Na rozdíl od kritiků VARu jsem ale přesvědčen o tom, že to je velký pomocník moderního fotbalu a jestli ho někdo viní z toho, že kazí fotbal, klasicky si plete následky s příčinami a opomíjí zákon kauzality. Což je ostatně v této zemi oblíbenou činností, a to nejen ve fotbale. 

VAR jen nekompromisně a krutě odhaluje nedokonalá a zastaralá fotbalová pravidla, která jsou ze všech kolektivních sportů nejhorší (hlavně co se stále zamotanějších výkladů týče) a uvízl někde v předminulém, tedy 19. století. 

Respektovaný mezinárodní sudí a hlavní tvář opoziční Výzvy 2021 Ivan Grégr v úterním Deníku říká, že: „VAR je vynikající věc, ale rozhodčí si ho nesmějí brát jako alibi. Má to být jen podpůrný prostředek.“ A dodává: „Tu první penaltu za zákrok Zmrzlého na Kozáka bych ale nepískal.“ 

Ivan Grégr pak tento svůj názor vysvětluje ve Sportu: „Ta penalta se mi moc nezdála, přišla mi přísná. Zmrzlý chtěl hrát míč a při tom trefil Kozáka. Očividný faul jsem tam hned neviděl.“

Zároveň ale Grégr ve Sportu jedním dechem dodal, že hráč je na hřišti za své počínání odpovědný. „A pokud hraje nešikovně a nepředvídá, musí za to nést následky,“ doplňuje ve Sportu svůj názor Grégr.

Přesně tak, tahle poslední věta se dá totiž vztáhnout jak tak na Zmrzlého s Kozákem, tak na Součka s Mitrovičem. A je na rozhodčím, aby to posoudil. A aby se, pokud si je jistý, nedal následně zviklat VARem.

Velice zajímavý komentář na téma Součkova vyloučení napsal v úterním Sportu zástupce šéfredaktora tohoto deníku Ondřej Škvor, jmenuje se „Obrana sudího Deana“.

S něčím s ním velmi souhlasím, s něčím, hlavně pak se závěrem komentáře, ovšem nikoliv. 

Škvor mj. píše: „Představte si tedy není sebe v pozici Mikea Deana. Znáte perfektně pravidla včetně toho výše citovaného, velmi pravděpodobně na rozdíl od pánů Moeyese, Linekera, Berdycha či Redknappa, takže víte, že na papíře to vypadá hodně do červena. A jste v tom levou i pravou. Třeba s tím pocitově - teď se hodně mluví o ‚duchu pravidel‘, což se z půlky dá pochopit a z půlky je to cesta do pekel - nesouhlasíte, červenou dát nechcete, ale převáží ve vás litera nad duchem. Protože na tu literu umíte ukázat prstem, duch je z definice, vyjma pohádek, neviditelný.“

S tím naprosto souhlasím. S čím ovšem nesouhlasím je tahle Škvorova věta: „Souček věděl, kde protivník stojí, a vlastně mi jeho pohyb loktem přijde, jako, no jo, dost podezřelý. Nepřirozený.“

Ondro, opravdu nepřirozený? Tak předně, Souček útočil, Mitrovič bránil, To je základní, výchozí a zásadní pozice. Souček nabíhal do vápna, snažil se Mitrovičovi, který po něm sahal rukama, vyhnout. A když se chcete někomu vyhnout, třeba i v přeplněné tramvaji, zvednete ruce nahoru, abyste tak zmenšili objem svého těla. Hrál jsem profesionálně basketbal a při vbíhání do šestky jsem takhle zvedl ruce snad tisíckrát a někdy jsem přitom trefil bránícího protihráče, který se na mě lepil jako klíště, nechtěně do zubů či do obličeje. Ani v mnohem úzkostlivějším basketu se to ale zpravidla nepískalo.

Revizní komise anglické fotbalové asociace hned v pondělí Součkovo vyloučení zrušila. Myslíte, že ctila ducha pravidel? Spíš si myslím, že vystihla literu. V případě Souškova „činu“ totiž patrně nešlo o pravidlo 12, tedy o „hrubé nesportovní chování“.

Ondřej Škvor svůj komentář končí přiznáním, že není fanouškem VARu s tím, že bez videa by sudí Dean mohl použít „ducha pravidel“, ale že videorozhodčí takovou možnost nemá, že prostě „musí vidět“. 

A proto je snad VAR špatný? Jednak zrovna v tomto případě se dle mého názoru i podle litery dalo určit, že o vyloučení jít nemuselo, ale hlavně, jak už jsem napsal mnohokrát, tohle je učebnicová ukázka záměny následku za příčinu. Ještě jednou: VAR nemůže za to, jak špatná pravidla a jejich výklady fotbal ještě ve 21. století má a že zůstal někde v 19. století. VAR jen tyhle pravidlové nedostatky nemilosrdně, téměř každodenně, odhaluje. 

Pokud se ještě vrátíme k té nedělní penaltě při zápase Olomouc - Sparta. Kdyby se pokutový kop nenařizoval za nejasné prkotiny, ale jen za evidentní zmaření vyložené šance, bylo by vše jednodušší a jasnější. Ostatně takový byl i záměr „vynálezu“ penalty v roce 1891.

Když jsem se ale v rozhovorech s předními českými sudími ptal, jestli současní arbitři vědí, jak, proč a kdy vůbec vzniklo pravidlo o pokutovém kopu, správné odpovědi jsem se nedočkal. Nevěděli, že první fotbalová pravidla vznikla sice už v roce 1863, ale penalta byla do nich doplněna až po dlouhých 28 letech v roce 1891. Netušili, že ji vynalezl muž jménem William McCrum z městečka Milford v hrabství Armagh v Severním Irsku, kde mu za to po 120 letech nechali postavit sochu na počet jeho přínosu fotbalu. 

A hlavně netušili, že tento nejvyšší možný trest tento Severní Ir vymyslel, když byl opakovaně svědkem neúměrně hrubé hry bránících týmů před svou brankou, což se jim do té doby velmi vyplácelo. Vůbec ale nešlo o nějaké nešikovné Zmrzlého odkopávání míče od vlastní branky a podobné herní momenty.

Ano, tady byl původní „duch pravidla“ o penaltě úplně jiný, jen to pánové od fotbalu stále nedokázali správně dát do té litery. Podobně to platí o ofsajdu (a jeho historii a příčinách vzniku) či hraní rukou. Místo jasné litery stále složitější a nesrozumitelnější výklady pravidel, která by měla a mohla být co nejjednodušší a jednoznačnější. Je tohle snad vina VARu?

Pokud v pravidlových komisích nesedí vyloženě vybraní blbci, může být jedinou příčinou daného stavu co nejgumovějších pravidel touha některých bývalých rozhodčích udržet si za každých okolností - VAR, neVAR - svůj vliv, moc a nepostradatelnost. V Česku to jistý bývalý asociační místopředseda a velký odpůrce systému VAR dotáhl až k nechutné „dokonalosti“.