Glosa Honzy Rajnocha: Slovácko může bojovat o druhé místo, na hře Boleslavi vidím posun dopředu

Dlouhodobě tvrdím, že Martin Svědík je výborný trenér. A dokazuje to i právě ve Slovácku, které mu dalo prostor na koncepční práci. Je krásně vidět, že kluci věří tomu, co po nich Martin chce. Navíc si myslím, že už konečně vystoupili ze své komfortní zóny. Dřív jim stačil uhrát střed tabulky a byl klid, ale teď sami cítí, že mohou být lepší než jen průměrní. A já je za to hrozně chválím! Pro mě jsou fakt černým koněm soutěže. Teď jen neusnout na vavřínech a pokračovat takhle dál. Ale jak znám Martina Svědíka já, tak nějaké polevení tam snad ani nehrozí. Podle mě může Slovácko klidně zabojovat i o konečné druhé místo, které patří v tuto chvíli Jablonci. Ten si o víkendu poradil s Příbramí, víc než samotný zápas mě ale zaujal ten zasněžený terén. Přišlo mi to jako návrat do dávné minulosti. Já sám jsem ještě zažil dobu, kdy jsme hráli s takovými hřebíky na kopačkách, abychom na hřišti tolik neklouzali. Sice to bylo povolené, ale skoro každý souboj zaváněl zraněním. A v neděli v Jablonci to asi bylo trochu podobné. Tím ale rozhodně nechci ten klub nějak vinit, že by snad hřiště před utkáním řádně nepřipravil. Když však začne takhle sněžit dvě hodiny před utkáním, tak s tím už asi vážně nejde nic udělat... Bylo jen na rozhodčím, zda ten zápas odehrát či ne. Nakonec zvítězila první možnost a skončilo to dobře pro domácí. Kdo naopak na jaře vyhrát ještě nedokázal, je ostravský Baník. Zase se tak o trochu víc vzdálil evropským pohárům, přitom mužstvo i trenéra má kvalitní. Jenže hlavním problémem je, že nedává góly. I proto vytěžil v této sezoně zatím jen dvě domácí výhry, což je prostě málo. Zvlášť při tak zkušené defenzivě, kterou Baník má. Víc než jeden gól mohli kluci vstřelit i teď ve Zlíně, kde na ně ale čekal jejich bývalý trenér Bohumil Páník. A ten to mužstvo samozřejmě velmi dobře zná. K zisku bodu mu navíc pomohla i hodně přísná penalta, kterou bych já osobně nepískal. Konečná remíza znamená každopádně další nepříjemnost pro kouče Baníku Luboše Kozla. Kvůli výsledkům je už asi trochu pod tlakem, přitom jeho trenérský rukopis je znát. Jenže jak jsem už psal, chybí tomu střelec. Zkrátka někdo, kdo ten zápas sám urve. Pořád si však myslím, že se mužstvo pod Kozlem výsledkově chytne. Jeho styl je moderní, jen je otázka, jestli má pro něj v Baníku dost typově vhodných hráčů. Ale možná to chce jenom více času. Přitom toho už mít trenér Kozel zase tolik nemusí. Zvlášť když jeho tým teď čekají zápasy pravdy s Liberecem, Plzní, v Českých Budějovicích a Jabloncem, po kterých už může vést mužstvo někdo jiný. To aspoň na týden klid má trenér Viktorky Adrian Guľa, jehož tým nakonec díky dvěma gólům uválčil výhru s Pardubicemi. Podle Guľy by to vítězství mohlo Plzeň zase nastartovat, ale to už jsme od něj párkrát slyšeli a dopadlo to jinak. Tak uvidíme, jak to bude tentokrát. Já bych každopádně vyzdvihl hlavně výkon stopera Filipa Kaši. V neděli byl jedním z nejlepších hráčů Plzně a i Guľa po utkání říkal, že takhle vypadá nachystaný hráč. Celkově mi však Viktorka přišla hodně nervózní, což se však dá pochopit. Navíc když proti ní stál sice oslabený, ale i v deseti perfektně organizovaný soupeř. Jak to bude s Plzní dál, o tom hodně napoví už příští zápas s Baníkem. To bude souboj kola. Na Viktorce si mi ale líbí to, že tam začínám vidět změnu koncepce. Ze zkušených hráčů přivedli v zimě pouze Šimona Faltu a jinak už snad začínají dávat větší šanci i svým vlastním odchovancům. Už před týdnem jsem říkal, že za mě je to jednoznačně správná cesta. Ale samozřejmě chce i čas a nemluvit hned o titulu. Navíc když je vaším konkurentem extrémně silná Slavia... Jistým vývojem si prošla a pořád prochází i Sparta, která kolo zakončila triumfem nad Mladou Boleslaví. Pomohl jí k tomu hlavně výtečný Florin Nita v bráně. V zápase pochytal několik gólových šancí a jen potvrdil, že je v současnosti zaslouženou jedničkou Letenských. Být ve vedení Sparty, tak s ním určitě prodloužím smlouvu. A to aspoň do konce příští sezony. A Mladá Boleslav? I když pod Karlem Jarolímem opět nezvítězila, za svůj výkon se rozhodně nemusela stydět. Měla tam několik hodně dobrých momentů a na hře týmu už je vidět posun dopředu. I Jarolím asi dobře věděl, že si na jeho náročný styl budou muset hráči nejdřív zvyknout. O to složitější rozjezd měl, já ale nepochybuji o tom, že výsledky se dostaví. Třeba už tento týden v utkání s Olomoucí. Na závěr bych ještě popřál všem střelcům, ať nám dělají co největší radost. Pocit z gólu je totiž neopakovatelný. A to pro hráče i fanoušky...