Žádný hráč není větší než klub. Kvintet hvězdných hráčů, který po svém odchodu stále cítí křivdu

Jedno z prvních jmen, které bylo podepsáno Manchesterem City po příchodu nového majitele. Někdejší záložník Barcelony měl okamžitý dopad na Citizens a byl jedním z nejlepších hráčů v Premier League.

Reprezentant z Pobřeží slonoviny si dokázal rozumět s většinou trenérů, ale po příchodu Pepa Guardioly se vše změnilo. Nakonec byl španělským stratégem vyřazen z kádru, což se nelíbilo nejen samotnému hráči, ale i jeho agentovi. Předem marný boj nakonec vedl k jeho odchodu v roce 2018.

Jeden z nejlepších tvůrců hry své generace byl inspirací pro mnoho mladých hráčů, fanoušky byl milován a veleben za své schopnosti. Jeho příchod do Londýna doprovázely oslavné ódy a někdejší součástka Realu Madrid měla být klíčovým elementem v boji o titul v Premier League. Pod taktovkou Arsena Wengera se mu dařilo, ale pod Emerym a Artetou se již ze základní sestavy vytrácel.

Zatímco Emery si stěžoval na jeho motivaci, Arteta mu šanci přesvědčit o své důležitosti pro tým dát chtěl. Vinou pandemie koronaviru však vedení požádalo hráče o akceptování snížení platu, což se německému legionáři ani za mák nelíbilo. V tomhle boji nemohl vyhrát, což mělo za následek odsun do Turecka.

Od prvního dne bylo tohle partnerství vnímáno jako pouto na celý život. Španělský brankář prošel všemi výběry Realu Madrid, aby se na dlouhé roky stal neotřesitelnou jedničkou A-týmu. Za Los Blancos odchytal více než 700 zápasů a fanoušky byl vnímán jako jedna z největších ikon v historii klubu.

Zatímco brankář měl svůj sen ukončit kariéru na San Bernabéu, prezident Florentino Pérez měl jiné plány. Do Madridu chtěl přivést De Geu z Manchesteru United či Buffona z Juventusu a s dlouholetou oporou se nemilosrdně rozloučil. Casillas dlouho bez práce nezůstal, neboť se jej ujalo Porto, ale pocit křivdy v něm zůstane již asi navždy.

V roce 2005 se stal čerstvou posilou Bílého baletu, kam přišel ze Sevilly. Španělský dirigent v zadních řadách se ihned stal výraznou tváří týmu a postupem času měl i velký vliv na celou hráčskou kabinu. Existuje jen málo hráčů, kteří byli pro klub takovým přínosem v defenzivě i ofenzivě, ale i tak to není jistota, že s vámi klub nezamete.

Dlouhé měsíce se spekulovalo o jeho odchodu a na vině byla neschopnost se domluvit s vedením na prodloužení kontraktu a platovým podmínkám. Ramos požadoval setrvat další dva roky, zatímco klub mu nabídl jen jediný rok, což nakonec vedlo k jeho odchodu. Po patnácti letech věrné služby si tak musel sbalit kufry a zamířit do PSG.

Krok, nad kterým i dnes nevěřícně kroutí hlavou fanoušci katalánského obra, dokonce i samotný uruguayský kanonýr. Luis Suárez po svém příchodu v roce 2014 figuroval po boku Lionela Messiho a každý rok se pyšnil neuvěřitelnými čísly, které Barcelonu táhly za cennými trofejemi. Před začátkem loňské sezony byl však informován tehdejším koučem Koemanem, že už v jeho plánech nefiguruje.

Barcelona se tak sama připravila o schopného střelce, o kterém se domnívala, že už má to nejlepší za sebou. Hořká pilulka se dostavila záhy, neboť se Suáreze ujalo Atlético Madrid, se kterým oslavil zisk mistrovského titulu. Měl na něm lví podíl a opět dokázal, že branky stále střílet umí. Jen pocit křivdy v něm přetrval, což později v několika rozhovorech sám potvrdil.

Zdroj: sportskeeda.com