Chelsea neváhá utrácet astronomické částky za své nové tváře a zároveň je do svých řad láká na dlouhodobé kontrakty. Enzo Fernández se dočkal smlouvy na osm a půl roku, Mykhailo Mudryk na sedm a půl roku a čerstvá posila Moisés Caicedo na osm let. Podle dosavadních účetních pravidel UEFA mohou Blues tyto velké smlouvy amortizovat, avšak má dojít ke změně. Amortizované transfery mají dostat pětiletý limit. Na již realizované obchody to vliv mít nebude, přesto se Chelsea musí mít nově více na pozoru.
Foto: Chelsea FC
2) Házení nepotřebného zboží přes palubuChelsea si za své utrácení vysloužila z řad veřejnosti kritiku. O to více, když se minulou sezónu výsledky nedostavovaly a klub se herně trápil. Co se však musí vedení nechat, je práce na trhu i opačným směrem. Široký kádr bylo nutné regulovat, což se do značné míry daří. Blues za odchody Matea Kovačiće, Kaie Havertze, Masona Mounta či Christiana Pulisice inkasovala zajímavé peníze. Celkem dostalo sbohem 13 jmen, za které do klubové pokladny připlulo téměř 200 milionů liber.
Foto: Chelsea FC
1) Změny ve mzdové struktuřeMasivní vyklízení kabiny přineslo klubu nejen nemalé finance za prodeje, ale taktéž umožnilo zavést velmi efektivní mzdovou strukturu. Nové tváře sice přicházejí za velké sumy, ale jejich mzdy nedosahují částek, které například Citizenz vyplácí Haalandovi či De Bruynemu. Chelsea se zaměřila na mladé hráče, jež ještě nedosáhli vrcholné úrovně, což umožňuje více jednat o mzdových nákladech. Kromě toho jsou takto dlouhé kontrakty pro samotné hráče jistou pojistkou, že při úpadku formy nemohou být jednoduše odstraněni.
Foto: Chelsea FC