Za pár let možná nebude v Olešníku udržitelný ani krajský přebor, překvapil Lafata. Tým hraje jen za večeři

Hráči Olešníku, kteří jsou v tabulce druzí hned za Hlubokou nad Vltavou, trénují dvakrát v týdnu. Exsparťanský kapitán a nejlepší střelec letenského "S" v evropských pohárech však nestíhá ani to...

"Aspoň na jednom tréninku se snažím být. Je to z Dubného osmnáct kilometrů. V Olešníku žijí rodiče, tak to při domácích utkáních vždycky spojíme s jejich návštěvou," informoval v čerstvém interview pro fotbal.cz bývalý reprezentační útočník.

Jeho tým nasázel v podzimních patnácti duelech 47 tref, což je druhá nejlepší bilance v soutěži. Sám někdejší ofenzivní hráč Austrie Vídeň i Škody Xanthi se na tom podílel třinácti přesnými zásahy, což není úplně málo.

"Už jich moc nedávám, taky nehraju každý zápas. Občas mě zlobí záda, tak nenastoupím, nebo jsme s rodinou pryč. Nebo je třeba zrovna jelení říje. Člověk to hraje pro zábavu a tolik to neprožívá. Minulé jaro nás bylo málo, scházelo se nás 11, dost kluků bylo i zraněných nebo zrovna v práci, tak to ani nešlo někam o víkendu odjet. Nyní nás je osmnáct, i docházka na tréninky je dobrá, takže je možné, aby si někdo vzal o víkendu volno, odjel na dovolenou. Máme to nastavené tak, abychom si v zápase všichni zahráli," přiblížil Lafata.

Byť se Olešník opakovaně pohybuje na špici tabulky, ambice jít do divize nemá. Renomovaný forvard říká, že na to není ani podpora vedení obce. To vše i přesto, že na domácí zápasy chodí docela dost lidí. Tu a tam se jich ostatně zúčastnil i další exsparťan Bořek Dočkal, což je také velké lákadlo.

"Těžko se shánějí finanční prostředky na sezonu, případný postup do divize by náklady na cestování k venkovním zápasům výrazně zvýšil. Teď po kraji jezdíme vlastními auty. A protože klub nemá ani vlastní mládež, do budoucna možná nebude za pár let ani krajský přebor v Olešníku udržitelný. Jiné kluby třeba Roudné nebo Třeboň naopak mohou sázet na vlastní odchovance. Někde za to berou hráči peníze, my hrajeme jen za večeři po domácích zápasech. Proto je zázrak, že sem nějaké mladé kluky vůbec dostaneme. Studují třeba přes týden v Praze na vysoké škole a o víkendu si jdou doma zahrát. Slyší na to, že si společně zahrajeme fotbal na našem dobrém hřišti," sdělil.

Pohoda panuje i na výjezdech, i když se občas někde nějaký křikloun najde. Extra provokování ale neregistruje a většinou je to podle jeho slov v rámci normy. "Už si tam nejdu nic dokazovat, hraju pro to, že mě to s kluky baví a že se chci hýbat. Něco jsem oproti ligové váze přibral, říkám, že je to svalová hmota. Řeším vždycky sezonu od sezony, jestli budu ještě dál pokračovat," uzavřel držitel čtyř českých trofejí.

© Jan Škrle