Tvrdík kritizuje organizaci v národním týmu: Hráči se vrátí ve 3,30 z Karviné a už v 9 se mají hlásit na srazu!

„Nechci se vymlouvat, ale v pondělí 30. srpna ráno o půl čtvrté dorazili naši reprezentanti z Karviné do Prahy. A už v  devět ráno se museli hlásit na reprezentačním srazu,“ vysvětlil Tvrdík svou kritiku organizace akcí českého národního týmu na aktuálním příkladu po posledním ligovém kole, 

„Proto bych si přál, aby se příště někdo ze Strahova o ty hráče individuálně zajímal a staral. A pokud to alespoň trošičku půjde, aby je nechali vyspat. Jak můžou ti fotbalisté vypadat, když ve čtyři přijedou do Prahy a už v devět mají být v hotelu k dispozici národnímu celku? Z vyprávění znám i jiné příběhy, třeba náš obránce Aiham Ousou, který letěl za švédskou reprezentací, vůbec nespal. Přijel z Karviné, chvilku byl v kabině a  v šest nebo v sedm ráno odjel na letiště a odlétal do Švédska,“ uvedl Tvrdík příklad i mimo český národní tým.

„Náš útočník Ivan Schranz to samé, přicestoval z Karviné a hned odjel za slovenskou reprezentaci. A trenér Slovenska s ním počítal pro všechny tři zápasy národního týmu. My těch reprezentantů máme ve Slavii celkem asi třináct, ten počet je extrémní. A někteří z nich jsou ještě k tomu zranění. Teď se trenéru Trpišovskému celé mužstvo vrátí až v pátek 10. září a už v neděli 12. září hrajeme doma proti Slovácku a ve čtvrtek 16. září první utkání základní skupiny Evropské konferenční ligy s Unionem Berlín,“ zmínil Tvrdik v interview pro AREA 114. 

„Někde jsem si přečetl, že tento vysoký počet reprezentantů ve Slavii je daní za náš úspěch.  Ta daň za úspěch je tedy pěkně vysoká… Jsem samozřejmě pyšný na to, že máme své hráče v reprezentaci, fandil jsem na EURO Holešovi, přál jsem všem našim klukům. Jenže pro mě je reprezentace čistý náklad. Náklad na hrdost k vlastní zemi,“ řekl Jaroslav Tvrdík.

„Zatímco slávisté bojují za národní týmy, Slovácko může čtrnáct dnů odpočívat, sehrávat se, trénovat a pak přijede dravé a nažhavené mistru republiky něco ukázat. Zatímco náš trenér dostane v pátek kluky unavené po třech náročných zápasech a namáhavém cestování. No a když s národním týmem třeba naši hráči prohrají, tak se nám navíc vrátí s unavenou hlavou, což je samozřejmě další problém,“ uvedl Tvrdík na závěr svého komentáře k reprezentačním srazům. 

„Má pravdu, předseda,“ chtělo by se říci podle klasické hlášky z filmu „Vesničko má středisková“. 

S těmi termíny asi těžko lze něco dělat, ovšem se sladěním ligových termínů a reprezentačních srazů, tak, aby se hráči mohli alespoň před akcí národního týmu vyspat, se něco podniknout musí. Tohle je velký amatérismus, zvlášť v případě, když reprezentant hraje domácí ligu.

Jaroslav Tvrdík, který začátkem června v Nymburce na valné hromadě FAČR jen těsně neprošel do výkonného výboru fotbalové asociace coby jeden ze dvou ligových zástupců, ovšem v obsáhlém interview kritizoval i český termínový kalendář.

„Reprezentační termíny nezměníme, ale musíme přemýšlet o tom,  jak změnit českou ligu. Základní ligová část končí někdy na začátku května a pak se celý měsíc hraje nadstavba. No a ze mě se za téhle situace stává nepřítel nadstavby.  My zkrátka musíme nějak zařídit, aby si naši hráči mohli po náročné sezoně odpočinout. Slavia je nyní, v klíčové fázi, lazaretem, reprezentanti jsou unavení, zranění. Proto je pro nás stěžejní dát hráčům víc odpočinku. Nezbavujeme se hrdosti podporovat reprezentaci, ale musíme najít správnou cestu,“ apeluje Tvrdík.

Doufá, že se k němu v tomto směru přidají i další české kluby. „Věřím, že v tom nezůstaneme osamoceni, protože jde i o zájem českého fotbalu, aby Slavia byla silná. My přijímáme peníze od sponzorů, fanoušků i  diváků, ale na druhou stranu dodáváme do českého fotbalu nejvíce peněz. A to ze dvou důvodů. Místní fotbal je financován z prodeje hráčů a z příjmů od UEFA,“ konstatuje Tvrdík v interview pro AREA 114.

„Jestliže české kluby nebudou hrát evropské soutěže, tak místo nákupů budou prodávat. Tak to zkrátka je. A jestliže nebudou největší české kluby nakupovat, tak se to promítne do ekonomiky ostatních oddílů, a to až do druhé ligy. Bez peněz se fotbal hrát nedá. Peníze sice nejsou zárukou výhry, ale nedá se hrát bez nich. Naším zájmem proto musí být vrátit Česku lepší koeficient v evropských pohárech,“ dodal Jaroslav Tvrdík.

Tohle je ale začarovaný kruh, nebo spíš pokus o kvadraturu kruhu. Veliký problém nastává, když čeští reprezentanti postoupí v létě na ME či MS (příštího MS 2022 v Kataru se to ani v případě českého postupu netýká, tenhle šampionát kvůli klimatickým podmínkám výjimečně končí až těsně před Vánocemi). Letos ještě v sobotu 3. července hrálo Česko čtvrtfinále ME s Dánskem a už v červenci se rozbíhala kvalifikace evropských pohárů, které se většina týmů z vyspělých fotbalových zemí na rozdíl od těch českých účastnit nemusí.  

„Neuvědomili jsme si, že právě letní třetí a čtvrté předkol evropských pohárů je vrcholem naší sezony. Že to není základní skupina ani mistrovský titul. My jsme hráli celý rok, dřeli jsme, získali jsme další titul, double. Všechno jsme podřídili tomu, abychom se dostali do předkol evropských pohárů. Jenže tam jsme pak nebyli ve své  top formě. Díval jsem se na příští rok a po skončení ligy v závěru května opět čeká hráče čtrnáct dní s reprezentací. Skončíme tedy v půli června, fotbalisté opět dostanou pouhých deset dní dovolené. To bude zase strašný nářez. Počty zápasy jsou u některých našich kluků extrémní,“ stěžuje si Tvrdík. 

To ale celosvětový problém. Ligoví a televizní sponzoři zase chtějí vyšší počet atraktivních zápasů, proto vznikla Tvrdíkem kritizovaná nadstavba. 

Jedno řešení by v Česku bylo. Snížit počet ligových klubů, třeba i na dvanáct. Kvalita utkání by se zvýšila, nerozmělňovala by se tolik jako dosud,  a řešilo by to částečně i problém s termíny. 

Jenže kapři si rybník sami nevypustí. Takže se o tom asi budeme bavit stále dokola.