Trojice ligistů chce dostat Benešov zpět do třetí ligy. Není to ale vše, zdůrazňuje šéf klubu

110 let fotbalu v Benešově jste „oslavili“ sestupem. Jak velké zklamání to bylo?

„Takto bych to neřekl. Sestupem skončila pro A-tým sezona 2022/2023. Zklamání to bylo veliké, ale z pohledu dlouhé historie klubu to není zas tak zásadní. Oslavy budou právě o té dlouhé historii a o tom, že fotbal se v Benešově hrál, hraje a bude hrát na různých úrovních a bez ohledu na tu úroveň byl, je a bude důležitou součástí společenského a sportovního života v Benešově.“

Absolutně jste nezvládli hlavně konec ročníku. Jak to?

„Myslím, že příčina sestupu netkví v tom závěru, ale spíše v podzimní části sezony, ten závěr už byl podle klasického rčení “pozdě bycha honit”. Podepsala se tam na nás zranění některých zkušených hráčů a nápor na psychiku u těch mladších a méně zkušených.“

Poté, co byl sestup jasný, honily se vám hlavou plány na další sezonu hned, nebo jste to musel nechat uležet?

„S odstupem času mohu říci, že to, že jsme se teoreticky mohli zachránit ještě v posledním kole, pro nás moc výhodné nebylo. Do poslední chvíle bojujete o záchranu, soustředíte se na ní a o to méně času pak máte na to, abyste řešil logické změny v kádru, když jdete o soutěž níže. I když jsme na nic nečekali, pohovory s hráči na téma jejich dalšího působení v klubu jsme měli dokonce ten samý den, co jsme hráli poslední zápas, stejně na to vše prostě bylo málo času.“

Byla ve hře i změna trenéra?

„Změna trenéra je ve hře, když se nedaří, vždy. Všem i trenérovi musí být jasné, že to bylo téma, které jsme probírali, a i taková varianta byla, ale nakonec jsme se ve vedení rozhodli spolupráci s trenérem prodloužit, nevidíme totiž příčinu neúspěchu v něm, bereme ji jako vedení na sebe. Problém konkurence neschopného kádru na podzim a příliš úzkého kádru na jaře prostě jde za námi, ne za trenérem, i když samozřejmě i ten se podílí na stavbě týmu. Převážila prostě pozitiva jeho práce včetně toho, že jsme si s ním ještě v minulé sezoně probrali některá negativa jeho působení u týmu a viděli rychle změnu k lepšímu.“

Dočetl jsem se, že i váš dorost spadnul. Jak velká komplikace to je?

„Už jsem to říkal dříve v jiném rozhovoru, sestup dorostu, druhý v řadě, beru z pohledu celkového nastavení klubu zaměřeného především na mládež a výchovu vlastních hráčů pro náš A tým jako zásadnější než sestup A týmu samotného, mrzí obojí. Návrat dorostu do vyšších soutěží tak vidíme též jako prioritní, ale především musíme stabilizovat kádr a nafoukat klukům do plachet nový vítr. Noví trenéři dorostu jsou takto nastaveni a ví, že musí s kluky pracovat trpělivě.“

Pojďme k příjemnějším věcem. V divizi budete největší lákadlo, v kádru máte několik ligových hráčů. Jak se vám to povedlo?

„Příběhy našich tří posil jsem dost podobné. Hráli v Rakousku, za slušné peníze, ale cestování jim zabralo hodně času a potřebují se více věnovat rodině nebo práci nebo obojímu. Takže zvážili naši nabídku, i když finančně asi ne tak lukrativní, ale když k tomu připočtete ten čas strávený na cestách apod., tak už to začne dávat smysl. Předpokládám, že je ale zaujal i náš přístup k fotbalu, naše zázemí, kvalita přípravy a tak dále.“

Když to vezmeme postupně, jak se zrodil příchod Martina Nešpora, který už působil v Rakousku?

„Jako vždy je to vše o kontaktech z minulosti a známostech, ale konkrétně u Martina Nešpora hrálo roli i to, že má společnou firmu s Pavlem Čmovšem. Takže to byl v nadsázce takový balíček, Pavel a Martin, i když podepisoval každý sám a rozhodoval se také každý sám.“

Bohaté zkušenosti má i zmíněný obránce Pavel Čmovš. Zapomínat by se nemělo ani na Tomáše Pilíka, dirigenta záloh několika ligových klubů. Proč oni?

„Tak záměr byl jasný – zkušená osa týmu, stoper-záložník-útočník, tři zkušení hráči, kteří pomohou nejen při hře, ale třeba svojí zkušeností i v kabině, při tréninku apod. Rád bych zdůraznil, že jejich příchod by nebyl možný, kdyby na jejich působení u nás nepřispěli sponzoři, rozpočet klubu tak nemusel být navýšen a jedeme stále podle toho, který jsme si ve vedení schválili na začátku roku.“

Měli jste v hledáčku i jiné bývalé ligové fotbalisty?

„Než odpovím, tak bych rád poděkoval za jeho působení u nás na jaře Jakubovi Marešovi a Štěpánovi Kacafírkovi, a to přesto, že cíl, se kterým jsme je zabudovali do týmu, splněn nebyl. Oba dva mě v lidské rovině příjemně “překvapili”, rozešli jsme se s oběma v dobrém a naprosto korektně. Říkám to v rámci této otázky i proto, že s Jakubem jsme byli i v jednání o případném pokračování angažmá u nás, což sice nevyšlo, ale jednání i jeho ukončení bylo korektní a otevřené.

Další ligové fotbalisty jsme měli a možná ještě i máme v hledáčku, ale raději bychom asi už teď doplnili o mladší hráče, kteří se chtějí “ukázat”. Bohužel aktuálně nemáme v tomto směru moc vlastních odchovanců, což souvisí i s výše zmiňovanou situací v dorostu, která bude ještě zřejmě tak rok či dva trvat. Máme partnerské kluby, pražskou Slavii a středočeskou Mladou Boleslav, ale doplnění odsud je s ohledem na to, že nyní hrajeme “jen” divizi, problematické, kluci od nich mají větší ambice. Nějak se s tím budeme muset tedy poprat.“

Máte za sebou úspěšný start ročníku, v poháru jste roznesli 6:0 Průhonice. Ukázala se už naplno kvalita týmu?

„Vůbec, kvalita týmu, který má ambice na návrat do ČFL, se neukáže v přípravě nebo v předkole poháru, kde hrajete s týmem, který se pohyboval v minulé sezoně na chvostu krajského přeboru. To neříkám s nějakým despektem k soupeří, naopak, Průhonice se zhostily toho zápasu sympaticky a jejich diváci byli skvělí! Ale nás prostě prověří až zápasy naostro, zápasy v naší soutěží a o body, když hráči budou vědět, že o něco už opravdu jde.

I když jsme hráli jak v poháru, tak v přípravném zápase předtím proti Admiře velmi dobře, tak dokud toto nebudeme opakovat v divizních utkáních, neukáže se nic. Nevím, jestli se spíše neukázalo, že potřebujeme stále moc šancí na to, abychom dali gól, což tak bylo třeba i ještě v předchozím zápase proti Sedlčanům. Naši kvalitu určitě prověří až soupeři v naší současné soutěži a zejména to, jaké výkony dokážeme předvádět, když třeba kvůli zraněním či jiným okolnostem nebudeme v nejsilnější sestavě. Každý tým je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek, to neplatí jen v cyklistice!“

Existuje pro vás v příští sezoně jiná možnost než postup?

„Postup je sice náš cíl, máme na tento cíl leccos nastaveno, ale nemůžeme pracovat tak, že existuje jen postup a nic jiného. Chceme hrát co nejlépe, chceme hrát fotbal, který se bude líbit a bude bavit diváky, chceme uhrát co nejvíce bodů a postup by byl třešinka na dortu, ale jsou i dorty bez třešinky. Navíc bych chtěl zdůraznit, náš klub má 14 týmů, A-tým je jen jeden z nich, ale v mládeži máme skoro 300 hráčů a vedení klubu je zodpovědné za všechny. Takže věřím, že se bude dařit všem našim týmům a hráčům a do nové sezony navíc už tuto sobotu vstoupíme slavnostně – oslavou již zmíněných 110 let!“