Ústřední myšlenku vyslovil v našem dvojrozhovoru na fotbalové téma Ivan Trojan: „Český fotbal je přesným odrazem celé společnosti. Stav, který prožíváme, ale není normální, pojďme to změnit!“
Jak dlouho jste si to se svou podporou Fevoluci rozmýšleli?
IVAN TROJAN: U mě to bylo rozhodnutí na první dobrou. Z Fotbalové evoluce mě oslovili Ondřej Lípa a Vladimír Šmicer. Znám je řadu let, vážím si jich, jsou to podle mě charakterní lidé. Navíc je celá kampaň Fevoluce dobře nastavená. Oceňuji, jak kluci v čele s Vladimírem Šmicerem důsledně objíždějí celé Česko a snaží se poctivě věci ve fotbale změnit. S lidmi musíte mluvit, pomáhat jim. Ne jim jen pořád něco slibovat a nařizovat. Stejné je to se Šmícou, Honzou Kollerem a spol. Všem musí být jasné, že těmhle klukům dneska nejde o nějaké funkce a o moc, jen mají ten fotbal rádi.
PETR ČTVRTNÍČEK: Já jsem jenom řekl jó! Chci, aby byl českej fotbal čistej. S tou mojí ivánkovskou minulostí se to asi trochu nabízelo, abych se zapojil. Šel jsem do toho opravdu s gustem, když mi to kluci nabídli.
Ivan Trojan má ve videoklipu Fevoluce kladnou roli, ale vy tam jako jediný hrajete záporáka, bývalou starou berbrovskou strukturu. Jak se vám ta fotbalová pijavice vůbec hrála?
PETR ČTVRTNÍČEK: Ale jo, velice dobře. Já jsem totiž na tuhle roli cvičený. V divadelní hře ‚Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?‘ jsem pokřiveného fotbalového funkcionáře s Jirkou Lábusem hrál nesčetněkrát. A každý herec vám potvrdí, že záporák se hraje vždycky líp než nějaký princ nebo Mirek Dušín. Já to mám tak nějak v sobě, protože jsme s touhle hrou sjezdili celou republiku a vrchovatě jsme si to s Jirkou užili. Nasadím vyzkoušenou dikci pijavice, která se rozčiluje, že jí všechno úplně neklapne, a jde to samo.
Vy jste už absolvoval několik kritických fotbalových rozhovorů, před sedmi lety třeba pro server lidovky.cz, spolu jsme dělali interview pro HATTRICK. Když jsem si ho po letech znovu přečtl, zjistil jsem, že situace v českém fotbale je stále stejná, ne-li ještě horší.
IVAN TROJAN: Hm, to je smutné. Už jsem několikrát řekl, že nebýt mé lásky k Bohemce, tak už se na český fotbal nedívám. Mě totiž nebaví zápasy, u kterých je předem jasné, jak asi dopadnou, a kdy je výsledek často dohodnutý předem. Proč na to máme nechat koukat své děti? Když potom vidíte, co dělají rozhodčí… Proto apeluji spolu s klukama z Fevoluce: Lidi, pojďme si zase vrátit tu krásnou hru, kterou jsme si tak zparchantěli, vždyť to je hrůza.
Když jste v roce 2005 s Jiřím Lábusem hráli svůj oblíbený kus „Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?“, předpokládali jste, že by ve fotbalovém prostředí mohl vzniknout nový námět na ještě třaskavější dílko?
PETR ČTVRTNÍČEK: Všichni tehdy přece museli vědět, že odsouzením a zákazem činnosti jednoho funkcionáře, tedy Ivana Horníka, se místní fotbal nijak nevyčistí. Ono těch šíbrů tady bylo mnohem víc, ale Ivan byl nejkřiklavější případ. Logicky. Stal se takovým obětním beránkem, i když to teda žádný beránek nebyl. Ostatní jeho kámoši, na které se nedosáhlo, si ale spokojeně mnuli ruce. Našel se viník, tím se opticky všechno vyřešilo a jelo se dál. Jen si víc dávali bacha na telefony a odposlechy. Korupce se nevymýtí, že jeden člověk dostane trest, musí se změnit myšlení, a to je nekonečný příběh.
Uvědomil jste si, že Berbrova kauza je závažnější než ta Horníkova, protože celý ten korupční systém řídil vrcholný představil českého fotbalu?
PETR ČTVRTNÍČEK: Nejhorší podle mého názoru je, že všichni tohle věděli, ale báli se proti tomu vystoupit. Kdo chtěl něco proti systému udělat, tak ve fotbale skončil. Kdo se sám takové situaci odvážil čelit Berbrovi a jemu oddaným lidem? Když Berbra sebrali, já jsem se úplně rozsvítil. A od tý doby se vlastně usmívám, ať se děje, co se děje. Když je teď člověk ve splínu, v blbý situaci, tak ať si vzpomene, že policie sebrala Berbra. A hned mu bude líp!
A bude líp? A to nemám na myslí pandemickou situaci.
IVAN TROJAN: Podívejte se, stát tu řídí bývalí komunističtí aparátčíci a estébáci. A to samé se děje ve fotbale. Nejhorší na tom je, že se jim daří vytvářet dojem, jako že je to celé normální. Já za sebe otevřeně říkám, že s tím nesouhlasím, protože je to cesta do pekel. Fotbal letos čekají volby. Stejně jako v politice tady bude asi dusno… Myslím, že fotbal odráží situaci ve společnosti. Jsme v krizi, ale bublá tady nespokojenost.
A může podle vás ta nespokojenost přinést změnu?
IVAN TROJAN: Pokud jde o Fevoluci a jejím boji proti starým strukturám, nejsem naivní. Ty tlaky proti snahám o zavedení změn budou silné a velké. Ale zkrátka se to musí přinejmenším zkusit. To slovo zkusit je pro mě velmi důležité. Už kvůli našim dětem, aby si třeba za takových deset let mohly říct, že vztahy ve fotbale jsou hezké, férové a že je ten sport baví. Věřím, že se poměry mohou změnit, a je fajn pro to něco udělat.
Nejsou tady ale jen aktivní internacionálové a fotbaloví nadšenci v okresech, jsou tu i profesionální kluby a sponzoři. A sponzoři. A ti až nečekaně mlčí, místo toho, aby byli slyšet.
IVAN TROJAN: Právě tlak sponzorů na to, jak se v Česku bude nadále fotbal dělat, je velmi důležitým faktorem. Oni do celého toho balíčku patří taky. Když se stane, že sportovce přistihnou při dopingu, je pro firmy velmi jednoduché se od jeho sponzoringu odstřihnout. Jsou tu firmy, které FAČR sponzorují i poté, co se teď provalilo kolem pana Berbra a spol. Ty firmy mohou říct: Podvádíte, nebudeme vás sponzorovat. Ale nechce se jim od fotbalu odtrhnout. Mám osobní zkušenost: Ptal jsem se zástupce jednoho gigantického sponzora, proč tam zůstávají. A on mi odpověděl: Když skončíme my, naskočí tam hned náš konkurent z branže. Jak říkám, i tyhle velké firmy by se měly zamyslet, co svými penězi vlastně podporují.
A co kluby? Z osmadvaceti profesionálních klubů zatím projekt Fevoluce podpořily jen čtyři – Teplice, Bohemians, Opava a Dukla...
IVAN TROJAN: Jsem hrdý na to, že právě moje Bohemka je mezi těmi čtyřmi kluby je. Hodně hrdý. Ostatně čestného předsedu klubu Tondu Panenku jsem také k účasti ve videoklipu Fevoluce nemusel nijak přemlouvat, nechali jsme ho, aby k tomu rozhodnutí zúčastnit se dospěl sám.
Ale co ty další kluby?
IVAN TROJAN: Před časem vystupoval proti Romanu Berbrovi a jeho praktikám i šéf Slavie Jaroslav Tvrdík. Přál si čistý fotbal. Jenže pak svou strategii změnil. Myslím, že by nyní měl dostat druhou šanci, aby se zase vrátil ke svým původním postojům. Možná by se tak i zasloužil o to, že tu za deset let budeme mít zase výborný národní tým. Největší kluby se do toho amorálního systému zapojily samy. Muselo být hrozné, že sportovní ředitelé byli nuceni volat rozhodčím nebo soudruhu Berbrovi, aby to byla aspoň rovina. Honza Nezmar ze Slavie se k tomu raději sám předem přiznal. Nejspíš si původně nemyslel, že bude nucen dělat takové kroky. Profesionální kluby by si teď znovu měly položit otázku, zda by nebylo lepší z toho autobusu vystoupit. Udělat tlustou čáru. Nebude to jednoduché, ale teď je té špíny strašně moc. Kluboví funkcionáři teď vůbec nejsou v jednoduché situaci. Kalkulují. Musí to být pro ně peklo, čekají a nevědí, co z těch policejních odposlechů ještě vypadne.
Pomoci mohou i média a novináři. Víte, že já v té vaší ivánkovské divadelní hře také vystupuji. Jako ten Procházka, o němž Ivan Horník říká, že „je jako dobrý, že na tom Žižkově tentokrát nebude“...
PETR ČTVRTNÍČEK: Jasně Venca Procházka.
To jste si trochu pospojoval dva žurnalisty do jednoho. Pavel Procházka. Venca byl jiný novinář, „kterej tam naopak šel“ a kterého měl Ivan Horník v oblibě. Vraťme se ale do současnosti. V závěru videoklipu na podporu Fevoluce nakonec sníte sázkový tiket. Byl skutečný, nebo z marcipánu? A ta hezká veklsácká bunda, co máte na té benzínce na sobě, je z vašeho šatníku?
PETR ČTVRTNÍČEK: Byl to skutečný tiket, žádný jedlý papír. A opravdu jsem ho snědl. Byl i podaný, očekával jsem výhru aspoň dvě stě litrů. Byl jsem opatrný, když vyšel, opucoval jsem ho, ale bohužel tam nebylo ani třicet korun. A ta bundu jsem si koupil na tržnici u Vietnamce. Za čtyři stovky, i když prodavač chtěl původně dvakrát tolik.
Videoklip byl jedinou vaší pomocí Fevoluci v jejím boji za změny v českém fotbale, nebo v tom hodláte pokračovat?
PETR ČTVRTNÍČEK: Doufám, že v tomhle projektu nebudu jen na jedno použití. Že ve své pomoci Fevoluci budeme ještě pokračovat.
IVAN TROJAN: Jakmile se budou blížit důležité valné hromady a volby, hodláme do akce zapojit ještě více kolegů z herecké a umělecké branže. Hlavně z našeho fotbalového týmu Real TOP Praha.
Trochu odlehčení na závěr. Když to Fevoluci a dalším opozičním skupinám v českém fotbale, jako jsou ještě Čistý fotbal a Výzva 2021, vyjde se změnami už v okresních a krajských volbách, mohl byste místo Jana Paulyho (Berbrova člověka ve funkci generálního sekretáře FAČR – pozn. aut.) červnovou celostátní valnou hromadu FAČR moderovat vy...
PETR ČTVRTNÍČEK: Proč ne? Když na to budete mít munici.
CELÝ FOTBALOVÝ DVOJROZHOVOR S IVANEM TROJANEM A PETREM ČTVRTNÍČKEM SI MŮŽETE PŘEČÍST V BŘEZNOVÉM ČÍSLE MAGAZÍNU HATTRICK, KTERÉ JE PRÁVĚ NA TRHU.