Trefa a minela týdne: Český fotbal má moldavského hrdinu – sokola Seidla. Fillovo vyřazení z kádru poškozuje jeho práva

Utkání kvalifikace Moldavsko vs. Česko o postup na mistrovství Evropy 2024 v Německu předcházela slavnostní akce. V Kišiněvě za přítomnosti fotbalové vrchností i diplomatických zástupců byla odhalena pamětní deska Josefu Seidlovi, velkému propagátorovi fotbalu v této zemi. Český národ odkryl významného rodáka, na kterého může být hrdý.  

Slavnostní akci předcházela diplomatická příprava. Záměr odhalit rodákovi z Jirkova, narozenému 30. října 1873 – letos tedy uplyne 150 let - sdělil český konzul v Moldavsku Štěpán Gilar a předal základní podklady, aby se česká strana seznámila s touto osobností. S hrdinou Velké války, jenž byl za službu na západní frontě vyznamenán francouzským válečným křížem a československým válečným křížem a v armádě dosáhl hodnosti plukovníka.

Bylo to hodně poučné a objevné.

Zdatného sokola, který si osobně dopisoval s prvním československým prezidentem T.G. Masarykem, zavál životní osud do carského Ruska, kde se jako učitel široce věnoval tělovýchově. A položil základy kišiněvského (moldavského) fotbalu. Už jeho první pracovní náplň jako gymnaziálního učitele tělocviku ze srpna 1909 uvádí, že se Seidl bude kromě sokolské gymnastiky věnovat za příznivého počasí různým sportovním a pohybovým hrám na hřišti gymnázia a to včetně hry v “foot-ball”.

Profesor zdejšího gymnázia byl propagátorem pohybu ve všech podobách a díky jeho úsilí se v místě dnešního stadiónu Dinama Kišiněv odehrál 29. srpna 1911 první fotbalový zápas vůbec, který je považován za historický milník. Střetli se v něm jeho studenti se zástupci gymnázia v Oděse. Porážka 0:22 se vysvětluje vysokou zkušeností mnoha oděských hráčů, jíž nabyli ve vyšších týmech oděské fotbalové ligy. 

Utkání se jako rozhodčí účastnil Josef Seidl, což potvrzuje jeho významnou roli, již hrál v popularizaci kišiněvského fotbalu.

Při odhalení desky bylo konstatováno: Josef Seidl patří mezi pozoruhodné a přitom dnes téměř neznámé postavy z historie česko(slovensko)-moldavských vztahů, které si zaslouží připomenutí.

Škoda, že nebyl inspirací pro české reprezentanty, aby v nelehkých podmínkách na hrbolatém hřišti prokázali větší touhu po vítězství a prokázali morální vlastnosti, jimiž hrdý sokol a válečný hrdina oplýval. Seidl byl nejúspěšnějším zástupcem českého fotbalu, který se v rámci kvalifikace v Moldavsku představil. 

Hodně tragické jaro prožívá ve zlínském dresu bývalý český reprezentant Martin Fillo. V posledních svých dvou ligových zápasech proti Spartě a Slovácku byl pokaždé vyloučený za surové zákroky uprostřed hřiště, celkem pobyl na hrací ploše sedm minut. Oslabil mužstvo, oba duely Zlín prohrál. 

Není divu, že trpělivost trenéra Pavla Vrby přetekla. Spoléhal na Filla, jehož zná z plzeňského působení – spolu dobyli dva mistrovské tituly, že bude mladším spoluhráčům příkladem, vnese do mužstva potřebný klid a řád. A teď takové úlety ….

„Věřili jsme, že je zkušený hráč a tyto zápasy zvládá. Že se dokáže vyhecovat, mužstvu pomoct. Bylo to však právě úplně naopak,“ kroutil Vrba hlavou. „Je to špatně vůči hráčům, kolektivu, klubu. Tomu nerozumím,“ připojil. A vyzval vedení, aby se k Fillovým opakovaným selháním rázně postavilo. „Musíme to řešit, protože to není normální,“ zlobil se Vrba.

Vedení Trinity Zlín hráčovy prohřešky nenechalo bez povšimnutí. „Budoucností Martina Filla v klubu se zabýváme a společně řešíme. Vzhledem k charakteru trestu a jeho výši se hráč připravuje individuálně za přítomnosti asistenta,“ zněl první oficiální výstup na twitteru s připomínkou, že Fillo má od disciplinární komise trest pěti zápasů.

Tím ovšem mohou být porušeny hráčova práva vyplývající z profesionální smlouvy. „Klub o přeřazení do B týmu rozhodnout může, ale je důležité, jestli pro takový krok má oprávněný sportovní důvod,“ hájí hráčovy zájmy Markéta Haindlová, předsedkyně České asociace fotbalových hráčů (ČAFH), instituce, na niž se hráč obrátil o právní radu i pomoc. „Hráč teď trénuje individuálně, ale ani to v žádném případě není v pořádku,“ upozorňuje. 

Rozporuje i sílu Fillova provinění „U Martina šlo o faul v souboji o míč, který byl disciplinární komisí vyhodnocen jako surová hra,“ podotýká Haindlová. „Může být sporné i to, zda má vyloučení hráče negativní vliv na výsledek utkání,“ poukazuje na případy, kdy početně oslavený tým nakonec neprohrál, či dokonce vyhrál. 

Jako jediné řešení navrhuje, aby se hráč nadále připravoval s A týmem a požíval veškeré výhody především přípravy pod licencovanými trenéry a dalšího zajištění - zdravotního, rehabilitace, péče o výstroj apod. – a hrál za B mužstvo.