eFotbal

Sparťanští bizonci míří k penaltovému titulu, zvládají místní specifika. Slavii znovu sebral prvenství Hradec

eFotbal
Sparťanští bizonci míří k penaltovému titulu, zvládají místní specifika. Slavii znovu sebral prvenství Hradec
Sparťanští bizonci míří k penaltovému titulu, zvládají místní specifika. Slavii znovu sebral prvenství HradecFlashscore
Sparta po dalším penaltovém vítězství v nastaveném čase, tentokrát 3:2 nad Slavií, míří po dlouhých devíti letech ke kýženému titulu. Celkově již sedmatřicátému. Vzhledem ke specifikům a zvláštnostem zdejšího fotbalu nejspíš i zaslouženě.
Reklama
Reklama

Symbolické navíc bylo, že před sobotním duelem na Letné pogratulovalo letenské vedení trenéru Vítězslavu Lavičkovi, jenž nedávno oslavil šedesáté narozeniny, a který naposledy se Spartou v roce 2014 slavil prvenství.

Můžeme si o metodách a různých kolečkách dánského kouče Briana Priskeho myslet, co chceme, ale klobouk dolů před tím, jak houževnatý a bojovný tým dokázal během sezony vytvořit. Jeho mužstvo šlo hlavně v klíčových jarních bitvách za výhrou do poslední vteřiny, někdy až do sté minuty. Ano, v sobotním derby měli Letenští na kopačkách míč jen sedmnáct procent hry, přesto dali tři góly a vyhráli.

Jak Priske vyzrál na Trpišovského

Doposud se říkalo, že Priske se slávistickým koučem Jindřichem Trpišovským v sezoně třikrát takticky jasně prohrál. V sobotu tomu ale bylo v klíčovém duelu opačně. Sparťanům stačil k úspěchu neprostupný val před vlastní brankou, standardní situace a Sadílkovy nebezpečné dlouhé ragbyové auty.

A také povedené střídání v závěru derby (Mabil). Priske sice mluví o tom, že tři kola před koncem ještě není o titulu rozhodnuto, ovšem Spartě stačí z domácích zápasů s Bohemians, se zcela vyčichlou Plzní a na Slovácku, udělat čtyři body. Tedy jednu výhru a jednu remízu. Těžko čekat, že by Letenští ztratili šest bodů dvěma prohrami či třemi plichtami. To by byla sebevražda, navíc není ani jisté, že Slavia za dané situace všechna svá tři zbývající utkání vyhraje.

Slavia na jaře darovala Spartě šest bodů

Hodně se mluví o nešikovném penaltovém zákroku slávisty Ogbua v nastaveném čase za stavu 2:2 na chytrého australského štírka Mabila. Ale i ta remíza by byla vlastně pro Spartu vzhledem k jejímu původnímu dvoubodovému náskoku v tabulce a prvenství v základní ligové části v podstatě výhrou. Stačilo by jí získat sedm bodů, respektive neztratit tři. Kde by se jí to asi tak mohlo stát? Snad jedině na Slovácku, kde se jí zpravidla nedaří, a kde v dubnu remizovala 1:1 jen díky vymyšlené Berkově penaltě, kterou odmítla i Příhodova komise.

Slavia? Ta o prvenství přišla i v duelech na Letné. Vzpomeňme na nešikovnost jejich stoperů v nastavení, vlastní gól Ousoua v půlce dubna (vyrovnání na 3:3), v sobotu zase riskantní Ogbuův skluz, to jsou celkem tři body, o než Slavia v jarních nastaveních přišla. Spartě tak snadno darovala tři body navíc, to je úhrnem šest bodů, a uvědomme si, že Letenští vedou ligu jen o pět bodů.

Slavia: Dr. Jekyll a Mr. Hyde

Slávisté však jsou v sezoně 2022/2023 jako Dr. Jekyll a Mr. Hyde, mužstvem dvou tváří. Venku poztráceli až příliš velký počet cenných bodů. A nakonec v posledním utkání základní části trestuhodně selhali i ve svém nedobytném Edenu, když jen remizovali s průměrným Hradcem Králové, jemuž už vůbec o nich nešlo, 1:1.

Východočeši tak po roce znovu podle všeho zničili slávistický mistrovský sen. Loni za dosti podivných okolností slávisté v Hradci v úvodu nadstavby dokonce prohráli, a pomohli tak k nečekanému titulu Viktorii Plzeň. Slávisté, konkrétně trenér Jindřich Trpišovský, by se měl v téhle souvislosti nejspíš zdokonalit v matematice. Když po nečekané remíze s Hradcem tvrdil, že v nadstavbě budou muset stejně pětkrát vyhrát, neměl pravdu. Kdyby červenobílí nad Východočechy v Edenu zvítězili, hráli by v sobotu se Spartou doma a remíza k udržení prvenství by stačila jim. To by byla úplně jiná výchozí pozice, s úplně jiným průběhem utkání.

Červenobílý sebeklam

Slávisté před sobotním derby navíc možná až příliš podlehli dojmu své lepší formy a prognózám sázkových kanceláří, vycházejícím z faktu, že před deseti dny na Letné ve finále Českého poháru Spartu jasně přejeli (2:0). Každý zápas je jiný a sparťané v čele s trenérem Priskem se z tohoto duelu řádně poučili.

A také, slávisté po rychlém vyrovnání na 1:1 nedokázali na konci první a na začátku druhé půle využít své lepší mentální pozice a otočit výsledek ve svůj prospěch, i když třeba Jurečkova šance byla obří. Slavii chyběl lepší nápad, klid a hlavně důraz. Červenobílí měli míč v moci osmdesát tři procent hry, a přesto Sparta v první části druhého poločasu neudělala jeden jediný faul! Vše ubránila zcela čistě.

Faktor Krejčí

Navíc současnému slávistickému týmu chybí hráč typu sparťanského kapitána Ladislava Krejčího mladšího. To je pravý tahoun do nepohody, který postupem času na Letné ohromně vyzrál, navíc klid, s jakým proměňuje penalty i v nesmírně vypjatých situacích, je ohromující.

Ale pozor, pokud by sobotní derby rozhodoval zkušený mezinárodní arbitr, a nikoli tuzemský mediální miláček jara 2023 Dalibor Černý, Krejčí by asi nedohrál. Brzy v průběhu první půle dostal žlutou kartu za vzteklé zakopnutí balonu, a přesto na Černého řval jak na malého kluka. Ten dělal, že nevidí a neslyší, trochu to připomínalo legendární scénky z odposlechů Ivana Horníka (viz scéna sudí Beneš vs. Jiří Němec). A pak nechal Krejčího po proměněné penaltě dlouhý čas beztrestně slavit s fanoušky, čímž ho ochránil do důležitého ligového finiše.

Nedávno jsem vyzdvihl Krejčího i coby reprezentanta. V kvalifikačním duelu ME 2024 v Moldavsku jeho důraz Čechům citelně chyběl. Ovšem pokud chce Ladislav Krejčí odejít do zahraničí a Dalibor Černý úspěšně proniknout do evropských pohárů, měli by u sebe zjednat nápravu. Respektovaný arbitr nemůže na sebe nechat řvát kdejakého mladíčka, byť třeba nosí kapitánskou pásku. To už jsme zase u těch českých specifik.

Slávisté: A co zákrok na Douděru?

Slávističtí fanoušci se rozčilují, proč nebyl jako penaltový označen i Krejčího zákrok na Douděru. A také připomínají, kolik pokutových kopů v nastaveném čase kopala v závěru ligy Sparta poté, co její majitel Daniel Křetínský během utkání s Brnem navštívil kabinu rozhodčích. Třeba v Liberci šlo o takzvané soft penalty, ale všechny, až na tu Berkovu na Slovácku, Příhodova komise nakonec posvětila.

Slávisté si vzpomenou i na skutečnost, že naopak v duelu Liberec – Slavia sudí Zelinka podobný pokutový kop za zákrok na Olayinku nenařídil, rozzuřený nigerijský reprezentant ve službách Slavie se nechal trestuhodně vyloučit, Slovan v přesilovce vyrovnal a červenobílí zcela zbytečně přišli o další cenné dva body. To je jen jeden dílek z mozaiky důležitých slávistických ztrát.

Na Evropu je to málo

Takže jak už bylo řečeno, Sparťané míří k titulu zaslouženě, protože se naučili v českých ligových podmínkách pracovat co nejoptimálněji. Ovšem pokud chtějí uspět svým současným stylem v kvalifikaci Ligy mistrů a postoupit aspoň do základní skupiny některého z evropských pohárů, měli by asi změnit herní styl a posílit mužstvo.

Jenže se naopak mluví o tom, že opory typu Krejčího nebo Čvančary mohou z Letné v létě odejít do zahraničí. Jak říká úspěšný a zkušený manažer několika klubů, Jaromír Šeterle: „Nedívám se na sobotní derby z pohledu Sparty ani Slavie, ale z pohledu českého fotbalu a průběh utkání mi připomněl takzvanou plzeňskou cestu. Žádné prvky moderního fotbalu, hra na náhodu a na standardní situace, o neukázněnosti některých hráčů nemluvě. A nevím, jestli tudy vede cesta do Evropy. Jen těžko český mistr potká v kvalifikaci opětovně finský, moldavský a ázerbájdžánský klub. Ale třeba se pletu...“

Janktova gratulace

Dost kritiky, pravdou zůstává, že Sparta klíčový duel na Letné zvládla mnohem lépe než Slavia, která, jak už bylo řečeno, podlehla sebeklamu z nedávného vydařeného pohárového finále.

A ještě jeden pozitivní moment sobotní letenská výhra přinesla. Po téměř měsíci se na Twitteru totiž ozval Jakub Jankto a něžně poděkoval svým nedávným spoluhráčům: „Obrovská gratulace, bizonci!“

Teď už tedy Spartě zbývá udělat jen ty čtyři závěrečné body, i když se říká, že poslední kroky bývají vždy nejsložitější.