Šmicerova kandidatura na předsedu FAČR? Riskantní tříštění opozičních sil

Přiznám se, že mám Vladimíra Šmicera hodně rád, ale slovy klasika: „Tento způsob kandidatury na předsedu se mi zdá býti poněkud nešťastným.“ 

Protože hrozí:

1. když se dva perou, třetí se směje,

2. rezignace na místo místopředsedy a řídícího komise pro Čechy, kam se nacpou Poborského lidé či staré struktury a může být pak na poslední chvíli pozdě bycha honiti.

A dále: 

Vyhlašovat kandidaturu přes tři rozhovory na různých webech, když ten jeden je navíc zavřený (isport) a čtenář si musí zaplatit, aby se dozvěděl, že Šmicer kandiduje, je vskutku (f)revoluční novinka.  

Navíc si kupujete článek, v jehož titulku se píše: „Podpořil mě Tvrdík.“ Jenže se pak dozvíte, že slávistický šéf Jaroslav Tvrdík pouze řekl, že podpoří proreformního kandidáta, což je i Petr Fousek. A že „Šmíca“ jen věří, že to bude zrovna on. 

Pokud o tom něco vím, tak Slavia už před časem chtěla veřejně podpořit Petra Fouska a neudělala to jen proto, že on sám si to ze strategických důvodů v té době nepřál. 

Přeji Vláďovi vše dobré, jen nevím, jak se chce stát předsedou FAČR bez moravských hlasů. 

A co na Šmicerovu kandidaturu říká Petr Fousek? 

„Předpokládám, že Vladimír Šmicer své oznámení dobře uvážil, protože podat kandidaturu na předsedu svazu je vždy v mnoha ohledech zodpovědná záležitost. Myslím, že přestože Fevoluce na počátku deklarovala, že o funkce nemá zájem, později svůj názor změnila. Přestože se v některých pohledech lišíme, tak jsme určitě oba kandidáty, kteří chtějí reformovat český fotbal, což je na celé věci to nejdůležitější. Hlavně ale zůstávám soustředěn na svoji vlastní kandidaturu, prezentuji svůj program a usiluji o co nejširší podporu.“

Celkem jasná reakce. Možná je cílem narychlo vyhlášené Šmicerovy kandidatury podpora fevolučních kandidátů před některými klíčovými krajskými valnými hromadami a volbami.  Ovšem, jak s tím naložit pak?

Zajímavé může být, jak se k tomuto kroku postaví Sparta. 

1. může se už konečně přihlásit ke sparťanovi Poborskému, když si Fevoluce zvolila slávistu Šmicera,

2. může překvapit a naopak se připojit k Fouskovi,

3. představí svého, čtvrtého, kandidáta, nejspíš z byznysu, o což se údajně snaží už nějaký čas, ovšem ve fotbalovém hnutí se to nesetkává s velkou podporou,

4. nakonec, aby si zachovala tvář, nominuje svého místopředsedu, šéfa LFA a čerstvě znovuzvoleného předsedu Pražského krajského fotbalového svazu Dušana Svobodu.

A poslední otázka:

Je možné, aby se nakonec dali dohromady dva kamarádi a bývalí spoluhráči Karel Poborský a Vladimír Šmicer a vytvořili spolu nějakou klausovsko-zemanovskou opoziční smlouvu? Jelikož fotbal nemá logiku a všechno je možné, nelze v případě nejasné či patové situace vyloučit ani tuto alternativu,  Ale pak by to ve výsledku znamenalo zahození půlroční (i Šmicerovy) poctivé práce a zmaření jakýchkoli nadějí na razantní změny v českém fotbale.