Slíbil jsem prezidentovi Jiskry, že kdyby přišla jiná nabídka, nebudu o ní přemýšlet, říká domažlický kouč Horváth

Jaká jste měl vlastně před derby očekávání? Poslední dvě v lize přinesla dohromady 11 gólů, na podzim mají oba týmy formu, fanoušci byli natěšeni na podobné představení…

"Po bitvě je každý generál, nicméně tohle derby svádělo k tomu, že bude vypadat tak, jak to nakonec proběhlo. Oba trenéři jsou hodně zkušení, mužstva se v minulé sezoně potkala víckrát, než je obvyklé. Myslím, že na sebe obě strany byly tak přichystané, že bylo jasné, že to bude boj jeden na jednoho. Což se na trávníku potvrdilo. Čekalo se na to, kdo první propadne. A stalo se to jen jednou, před první penaltou. Jinak v celém zápase neudělal nikdo žádnou větší chybu, ze které by soupeř mohl skórovat."

Počítali s oním bojem i trenéři? Do základních sestav poslali válečníky typu Bořila, či Laciho, kteří běžně od začátku nehrají.

"Laci nastoupil uprostřed ve dvojici se Sadílkem místo Kairinena. Jeho zranění je v mých očích pro Spartu ztráta, je to režisér její hry, vynikající fotbalista, plus zahrává skvěle standardky. Myslím si, že nasazení Preciada od začátku byla trošku chyba. Slavia vsadila na to, že pošle do derby hráče, kteří už ho zažili, už to mají v sobě. A byť Preciado zatím vypadá jako velmi dobrý hráč, myslím, že pro něj bylo tohle všechno nové a nakonec on udělal chybu před penaltou. Můžeme spekulovat o tom, jestli ke kontaktu došlo, nebo nedošlo, ale byl v souboji prostě pozdě, šel tam hloupě a rozhodčí pískl penaltu. Za mě byla tohle největší chyba, která se v průběhu zápasu stala."

Bylo vidět, že se po čtyřech jarních duelech oba soupeři těžko mohou něčím překvapit, že?

"Znají se dokonale… Vždyť Tomáš Holeš po zápase prozradil, že měli dvě varianty rozestavení Sparty, se kterými počítali, a jednu trefili. Trenéři i hráči navzájem soupeře pozorují a baví se o tom, jak druhý tým nastoupí. Obě mužstva byla dokonale připravená."

Ještě k Preciadovi. Sparta jim chce vyřešit post pravého obránce, příliš defenzivně však zatím nepůsobí. Navíc vedle penalty se dopustil i ostrého zákroku na Lukáše Provoda.

"Faul na červenou. Samozřejmě ten hráč může mít spoustu zkušeností, nevím, k čemu bych to přirovnal. Když bude tenista dobrý na antuce a přijde na beton, bude mít velký problém, než se adaptuje. Preciado je určitě dobrý, jsem o tom přesvědčený. Sparta za cenu, za níž ho koupila, by měla mít ten skautink provedený tak dokonale, že to nebudou vyhozené peníze. To, že udělal tyhle dvě věci, podle mě souvisí s tím, že atmosféra v derby je jiná než v zápase se Slováckem. Je jiná než v zápasech, které odehrál na mistrovství světa za nároďák. Ten kluk tady není dlouho, je to pro něj nové. Mohlo to dopadnout dobře, ale dopadlo to pro něj takhle… Neříkám, že té atmosféře podlehl, nicméně nezná hráče soupeře, nemohl se na to připravit. Byly tam souboje, kdy si na Provoda věřil a nezvládl to."

Víc než o samotném fotbale se teď mluví o tom, co se dělo v zbylých zhruba 70 minutách na hřišti. Fauly, červené karty, výtržnosti a absence požitku ze hry.

"Samozřejmě znám spoustu sparťanů i slávistů a před tímhle zápasem jsem vnímal, že to bylo mezi oběma tábory fakt napjaté. Srandičky zmizely a většinou si vzkazovaly: My vás zmydlíme. My vás seřežeme. Nebylo to klasické: My vás přehrajeme. My vás rozebereme. A tomu, co se pak dělo na hřišti, to odpovídalo. Dneska mi dokonce volal jeden známý, že šel o poločase s devítiletým vnukem pryč, takže ani v hledišti to nebylo ideální. Je to vyhrocený souboj o špičku tabulky, obě mužstva jsou rozjetá a věří si. Abych tak řekl, testosteron stříkal proudem a vyústilo to v tohle. A konec? Sparta v tu chvíli prohrávala, Vindahl na můj vkus reagoval zbytečně přehnaně na zákrok od Chytila a tím to vlastně celé vzniklo. A to, že dlouhodobý vztah Bořila s Krejčím nebude ideální, to je asi jasné. Takže, když to bouchne… Na druhé straně to rozhodčí za mě vyřešil perfektně a byť se schylovalo k hromadné rvačce, se svými asistenty to zvládl."

Udělil oběma zmíněným kapitánům červenou kartu. Řada hráčů si ovšem po utkání stěžovala na to, že právě rozhodčí nechal zápas dojít k potyčkám.

"Od začátku to bylo jeden na jednoho a byla to řežba. V prvním poločase se jako jediný ze čtyř středových hráčů Zafeiris, Oscar, Sadílek a Laci, trošku dostal do hry jen Zafeiris. I on měl ale jednu jedinou akci, což jasně dokládá to, že i tihle hráči byli nastaveni hlavně na defenzivu, na to, aby byli blízko soupeři, aby ho nenechali se otočit, aby v případě potřeby přerušili nebezpečný útok. A toho se drželi. Samozřejmě, když ke konci síly malinko opadají, Sparta byla nucená opravdu hru otevřít."

Což jí nakonec vyšlo.

"Myslím si, že to hodně podporoval Panák, který se z pozice středního stopera vytahoval až na pozici středního záložníka. Tam si myslím, že Sparta získala malinkou převahu ke konci zápasu. I pod dojmem toho, že musela vyrovnat. Slavia bohužel pro ni nevyužila žádnou možnost brejku nebo k tomu, aby udržela balon. Její hráči si mysleli, že to uhrají jen odkopy a potom na to smolně doplatili."

A také na Bořilovo vyloučení, který s sebou strhl i Krejčího. Neměli by se kapitáni udržet za jakýchkoliv okolností? Mají být příkladem pro tým.

"Ten pohled je jasný, tohle se nesmí stát. To, že komentují výroky rozhodčích i protihráče, je nějakým způsobem součást hry. Sparta prohrávala, Krejčí reagoval nějak, Bořil tam přiběhl z větší dálky. To se dá považovat za určitou chybu. A pak už se prostě drží jako chlapi, jak jsem říkal, ten testosteron prostě jde ven. A ve chvíli, když jsi unavený a něco to spustí, těžko to jde zastavit… Podle mě to ještě dopadlo dobře. Kdyby to neodnesl Haraslín tím, že dostal kumite, jestli to říkám správně, prostě ho porazili na zem, myslím, že by možná nějaká pěst nebo hlavička od jednoho z těch dvou vylétla."

Už jste řekl, že váš známý raději s malým vnukem z obav z dění v hledišti ze zápasu odešli. Není to pro fotbal ta nejhorší zpráva?

"Je to škoda, samozřejmě. Já bych to úplně nezveličoval. Vždycky je to odraz něčeho. Nemyslím si, že to je úplně odraz toho, že náš celý fotbal stojí za prd. To vůbec ne, protože fotbal teď co se týká návštěvnosti, prožívá vzestup a pokračuje to. A tenhle duel to nezastaví, vidíme spoustu dobrých zápasů. Ale je blbý, že děti na fotbale poslouchají od tisíců lidí, že jeden z hráčů je něco a tak dále. A to není jenom obraz včerejšího zápasu. Zažil jsem to i třeba v menších klubech, že emoce z tribuny jsou takové až nelidské. Je to nepříjemné i pro hráče, když na vás někdo řve, že jste…"

Tomuhle ještě rozumím, že někdo zakřičí v emocích, s tím se ze strany hnutí nedá nic dělat, bohužel. Fanouškům pusu nepřelepíte. Ale s čím se něco dá dělat je to, že fanoušci vytrhávají sedačky a hážou je mezi sedící lidi.

"To už je davová psychóza, jednoznačná diagnóza. Jakmile jste v nějaké skupině, kde se toto děje a je to bez postihů, připojíte se k tomu. Protože vám to přijde jako cool a správné. Dělají to ti vedle mě, tak proč bych to nemohl udělat já?"

Derby je nejsledovanějším zápasem v republice. Měl by fotbal něco udělat a jasně říct ne? V minulých letech se hodně pracovalo na tom, aby domácí fotbal dosáhl vyšší kultury, vytvářely se rodinné tribuny a pak najednou, jak říkáte, přijde zpráva, že někdo raději odešel pryč?

"Je to nastavené tak, že určitě vedení ligy bude mít nějakou schůzi, kde si toto rozebere a nějaké kroky by stoprocentně dobré byly. Samozřejmě je hrozný, že někdo něco hodí do sektoru, kde jsou lidi, kde můžou být děti, to je prostě nesmysl. Je to spíš o jedinci. Když nepřemýšlí nikdo nad tím, že se může stát neštěstí… Já jsem tohle zažil s fanoušky Plzně, kdy jeden z nich dostal dlažební kostkou, když odcházel ze stadionu Slavie."

Když se vrátím k vaší hráčské kariéře, zažil jste v dresu Sportingu lisabonské derby a v Galatasaray istanbulské derby. Obě jsou považovaná za extrémně vyhrocená. Docházelo tam k podobným scénám?

"Řeknu jeden takový příběh z lisabonského derby, který jsme na Benfice prohráli 0:3. Proti mě hrál ještě Karel Poborský mimochodem. Dostali jsme červenou kartu ve 30. minutě, neměli jsme šanci. A po zápase přišel do naší šatny Eusébio, který byl legenda samozřejmě portugalského fotbalu, ale benfiquista. A všem nám podal ruku! Bylo to něco neskutečného. Jako kdyby kovaný sparťan jako třeba Jozef Chovanec přišel po derby do slávistické šatny a chtěl jim podat po utkání, které prohráli 0:3 ruku. Bylo to pro mě úplně nové a bylo to super. Jednak jsem se setkal s takovouhle legendou, ale to, že figura jednoho klubu přijde po takovémhle zápase do šatny druhého klubu a byl klid… Všichni tak trochu zpozorněli a bylo to skvělé. Úplně si to tady představit nedokážu." (usmívá se)

Z hráče jste se stal trenérem, vedete třetiligové Domažlice. A ve středu vás čeká utkání domácího poháru s Jabloncem. Jak vnímáte jeho špatné výsledky? Přichází pro vás duel v pravý čas?

"Počet bodů podle mě fakt neodpovídá tomu, jak Jablonec hraje. Viděl jsem jeho zápas s Libercem i naposledy s Hradcem a měl pokaždé spoustu šancí. Jen je neproměňují, šest gólů z devíti kol je pochopitelně tristní. Nicméně hráče má dobré a spoustu nepříjemných rozehrávek standardních situací k tomu. Těžký soupeř, pro nás samozřejmě svátek. Zkusíme se s nimi poměřit a uvidíme, na co to bude stačit. Co se týká ligy, Jablonec určitě nebude hrát takhle dole."

Jak jste obecně spokojený s vaší rolí trenéra?

"Jsem hlavně rád, že můžu v Domažlicích být, protože mě to moc baví. Slíbil jsem prezidentovi klubu, že kdyby přišla jiná nabídka, nebudu o ní přemýšlet. Mám rozdělanou práci tam. Moje ambice je trošku posunout Domažlice. V minulé sezoně vyhrály jednu část ČFL, to bychom samozřejmě chtěli zopakovat. Ale už s myšlenkou, že bychom chtěli mužstvo připravit na to, že by mohlo někdy hrát druhou ligu."

Foto: TJ Jiskra Domažlice