Rozhodně si to říkalo o změnu stylu hry či formace, kárá Šilhavého expert Ščasný. Chyběl mu například Černý

"Byl to skvělý, nádherný zápas, který ovlivnilo několik faktorů: výborný terén, vstup do zápasu, atmosféra na stadionu, očekávání proti kvalitnímu soupeři s dobrými individualitami, jiný způsob hry soupeře a naše omlazené mužstvo poskládané z hráčů, kteří jsou ve formě. To byly faktory, díky kterým jsme s Poláky sehráli krásný zápas. Hodně nám pomohl začátek, kdy jsme se rychle ujali vedení. Z mladých kluků pak spadla nervozita a hráli naprosto bez zábran. A díky vývoji zápasu jsme se ocitli v pozici, která nám vyhovuje - hrát na brejkové situace, ze kterých jsme byli nebezpeční. Líbilo se mi také, že jsme často používali presink."

"Všechno, o čem jsem mluvil v souvislosti s utkáním proti Polsku, se tentokrát negativně obrátilo proti nám. V Moldavsku byl špatný terén, špatná atmosféra, soupeř výborný v defenzivě, museli jsme dobývat a v sestavě udělat dvě vynucené změny. S tím bychom si samozřejmě měli poradit, ale musíme si uvědomit, že chyběl Král, který v zápase s Polskem byl jako jeden z mála hráčů ze zálohy ohromně nebezpečný náběhy a průniky za obranu, udržel spoustu míčů, připravil gólové situace. A druhou absencí byl Krejčí, který je schopný dát branku ze standardní situace. To jsou dva dost důležití hráči z hlediska prvního utkání a typy, které nám v Moldavsku scházely."

"Jak nám útoční hráči proti Polsku hráli skvěle, tak ve druhém utkání byli takřka odříznuti. Vzpomněl jsem si na duo Kuchta, Čvančara z období ve Spartě, kdy se jim nedařilo. Také to vypadalo, jako když vůbec nejsou ve hře. V první půli se k nim přidal i Hložek, který ale ve druhém poločase naopak hrál výborně. Nevím, jestli byl zraněný, že střídal, ale byl to jeden z mála našich nebezpečných hráčů. Chyběla nám větší kreativita po stranách i ve středu pole. Barák připravil jednu šanci, ale to je od něho strašně málo. Kromě jedné akce byl i Souček směrem do ofenzivy neviditelný. Coufalovi se nedařilo vůbec a Jurásek nezopakoval skvělý výkon z domácího zápasu, což mohlo být i tím, že jsme nehráli do otevřené obrany."

"Nemám moc rád, když trenér po zápase hodnotí jiného trenéra, co měl a neměl udělat. Moc dobře vím, jaké to je, když jste na lavičce a nedaří se… Ale od toho jste trenér, abyste si s tím poradil. Nikdy ale nevíte, co by to následně mohlo přinést. Na druhou stranu nám se dlouho nedařilo mimo jedné-dvou náhodných akcí Součka a propadnutého balonu. Rozhodně si to říkalo o změnu stylu hry či formace. Soupeř měl nahoře jednoho útočníka a my jsme tam zbytečně měli tři stopery. Mohli jsme jít do změny, protože hráčům na lajnách se opravdu nedařilo. Na lavičce byli Černý či Zelený, což jsou krajní hráči se slušnou formou. Naopak odešel ze hry Hložek, což je hráč, který umí i v posledním okamžiku zápas rozhodnout."

"Nechci si hrát na chytrého, ale stojím si za tím, že se zápasem se dalo a mělo něco dělat. Hráči jako Černý umí na krajích změnit charakter zápasu, otevřít soupeřovu obranu, nebojí se obejít obránce jeden na jednoho, jdou do zakončení, něco vymyslí, mají rychlost a to v naší hře nebylo. Když máte ve vápně útočníky Kuchtu, Čvančaru, Hložka a další, kteří umí zakončit ze vzduchu, tak tam musí lítat balony. Tohle je ale věc trenéra. On ví, v jakém zdravotním stavu a rozpoložení kluci jsou a podle toho se rozhoduje. Je to jeho zodpovědnost."

"Hra na tři stopery nám s Polskem vyšla. Proč, to už jsem vysvětloval předtím. Netajím se tím, že ji mám v oblibě, ale také chci říct, že vyloženě "hrát na tři nebo čtyři stopery" mi nic neříká. Proč? Protože mám daleko radši, když to mají hráči zažité a vy přeskupením řad reagujete během zápasu na události na hřišti. Když se vám nedaří v defenzivě, plynule přecházíte ze čtyřky na trojku a naopak. Nejde o to, že jednou vám trojka vyšla, tak se jí budete držet s každým soupeřem, ať už hraje jakkoliv. Třeba v zápase s Moldavskem jsem neviděl důvod mít v obraně tři stopery. Byl to přepych. Navíc v momentě, kdy Holeš je daleko platnější v záloze, a naše středová řada nebyla zrovna ideální, potřebovala něco změnit, mi to nepřijde šťastné. Měli jsme minimum šancí a žádný gól. Kdybychom měli osm tutovek a bez gólu, tak je to něco jiného a není to o stylu hry a rozestavení."

"Bylo to překvapení. Od Jardy Šilhavého to bylo skvělé rozhodnutí a v zápase s Polskem mu to i vyšlo. Doufám, že v podobném trendu bude pokračovat. Nechci tým jen hanit za výkon v Moldavsku, protože domácí utkání bylo osvěžující. Bavilo mě se na to dívat. Fotbal v rychlosti, v kombinaci, mělo to myšlenku. To je zápas, který nám ukázal, kudy kráčet. Navíc takových zápasů je na mezinárodní úrovni daleko víc, než když pojedete do Moldavska hrát někam mezi paneláky na špatném hřišti, se soupeřem, který jen brání."