Rosický odmítl atraktivní laso ze zahraničí: Mám tu rozdělanou práci, ovšem mé myšlení to mírně změnilo

Na jaře pomohl Spartě ze své role k titulu po devíti letech, ovšem cesta k němu byla v jeho rovině klikatá. V pozici sportovního ředitele klubu, kterou zastává už pět let, byl v dobách nedávných, kdy se Spartě nedařilo, terčem zloby fanoušků. "Po mém třetím roku ve funkci se proti mě otočili. Prohráli jsme finále poháru (se Slováckem 1:3 – pozn. red.), došla jim trpělivost a začali skandovat, že bych měl skončit."

Proto šel za vedením v čele s majitelem klubu Danielem Křetínským a nabídl svou rezignaci. "Pokud máte pocit, že to pomůže, odejdu, protože svou strategii nezměním," řekl jim tehdy. "Odpověděli mi, ať najdu nového trenéra a jedu dál."

Tak se zrodil příchod Briana Priskeho na Letnou. Dán ve své první sezoně v klubu dovedl tým k titulu, na nějž Sparta čekala pro ni nezvykle dlouhé roky. A částečně zbavil české fanoušky nedůvěry, že zahraniční kouč tu nemůže uspět. "Jsem pyšný na to, čeho jsme tu dosáhli, ale ještě nás podstatná práce čeká," vykládá hrdě Rosický, jehož metou je vrátit Spartu do Ligy mistrů.

Jeho práce neušla pozornosti zahraničních velkoklubů. A funkcionáře s výtečným fotbalovým životopisem a kreditem v cizině jeden z nich oslovil s nabídkou. "Chtěli, abych tam šel na pohovor. Odmítl jsem, protože tu mám rozdělanou práci. Ovšem mírně to změnilo mé myšlení," přiznává Rosický, jehož by změna působiště v roli funkcionáře, když s touto prací začínal, ani nenapadla. "Bylo to čisté lásce ke klubu, kde jsem zahájil kariéru."

Do Sparty přišel v jejím zřejmě největším útlkumu. Rok předtím, než oblékl na Letné ředitelské sako, klub bezhlavě investoval do přestárlých zahraničních pohaslých hvězd. "Vítěz nejvyšší soutěže měl v té sezoně jistý přímý postup do Ligy mistrů, což je pro české kluby obrovská věc. Takže Sparta nakoupila za velké peníze třicátníky, dala jim dlouhodobé smlouvy. A nefungovalo to. Rozdíl mezi jejich platem a tím, co brali čeští hráči, byl značný. Kabina vůbec nefungovala," vrací se k temnému období italského trenéra Andrey Stramaccioniho.

Proto věděl, že musí přijít s úplně jiným plánem. "Zaměřili jsme se na mladé hráče. Snažili jsme se také víc propojit s naší akademií, chtěli jsme do týmu začlenit pravé sparťany a vybudovat české jádro, protože jsme přišli o vlastní identitu."