Reprezentačním týmem opomíjení obránci, kteří by si možná zasloužili pořádnou mezinárodní příležitost?

Michael Lüftner (27 let)

Vytáhlý rodák z Chabařovic se nalézá v ideálním fotbalovém věku a kromě domácího pole (Teplice, Slavia) má bohaté zkušenosti se zahraničním fotbalem.

Momentálně ho zaměstnává maďarský Fehérvár FC, s tím, že předtím si vyzkoušel i nejvyšší soutěže v Dánsku (FC Kodaň) a Kypru (Omonia Nikósie).

Ač jde o bývalého a notně vytěžovaného mládežnického reprezentanta, v áčku si dosud připsal pouze jeden jediný start a to před více než čtyřmi lety proti San Marinu.

Tomáš Břečka (27 let)

Sedmadvacetiletý zadák z Kroměříže si udělal jméno ve Fortuna:lize, kterou pravidelně hrával až do konce roku 2019, než se odebral do zahraničí.

Součástí turecké Kasimpasy už je necelé dva roky a v tamní lize má k tomuto datu odehráno 48 ligových soubojů s bilancí jedné branky a čtyř žlutých karet.

S mezinárodním děním měl poslední zkušenost v roce 2015, kdy nastoupil za českou jednadvacítku proti mladíkům z Černé Hory. Od té doby nikdy nebyl a na repre debut a premiérovou pozvánku pořád ještě čeká.

Teď otázka, jestli se tak může stát pod stávajícím koučem Jaroslavem Šilhavým...

Stefan Simič (26 let)

Na svůj věk (26) má Simič, jenž nikdy neodehrál v první české lize ani minutu, velkou spoustu zkušeností ze tří různých zemí.

Začínal na Apeninském poloostrově, kde si postupně vyzkoušel trikoty Varese, AC Milán, Crotone i Frosinone, vyzkoušel si také belgickou First Division A, v níž prošel Mouscronem, až zakotvil v Chorvatsku, kde má i své kořeny.

V Hajduku Split patří k defenzivním oporám a jedinou chybou se zdá být to, že si na oné adrese dosud pořádně nezahrál evropské poháry.

V reprezentačním áčku má každopádně dva starty z let 2017 a 2019 a v tomto směru ještě nepochybně neřekl poslední slovo. Na své pozici může hrát na nejvyšší úrovni klidně ještě příštích deset let.

Patrizio Stronati (27 let)

Vytáhlý stoper sice mohl mít na ostravských Bazalech klid a být defenzivním tahounem Baníku, nicméně i tak se rozhodl podruhé v kariéře opustit rodnou zemi.

Svého času mu to v rakouské Austrii Vídeň nevyšlo a záhy se vrátil zpět do českého prostředí, nicméně nyní doufá v lepší časy v maďarské NB I.

V Puskás Akadémia ho vede bývalý kouč Slovanu Liberec Zsolt Hornyák a jestli mu něco na nové adrese po boku Kozáka, Plška, Baluty a spol. chybí, herní vytížení to není.

I když už byl za poslední tři roky do nároďáku nominován hned několikrát, na první start stále ještě čeká a dosud jeho konto zdobí pouze šest pobytů na lavičce náhradníků.

Michal Frydrych (31 let)

Z Hustopečí nad Bečvou pocházející zadák byl svého času mimořádně důležitým článkem Baníku a málo toho neodehrál ani ve Slavii, nicméně většinou přicházel do hry až jako náhradník, což se mu nelíbilo.

I proto přijal s povděkem a téměř "na stará kolena" odchod do polské Ekstraklasy, v níž pomáhá v obraně tvrdit muziku ve Wisle Kraków.

Současný spoluhráč Jana Klimenta či Matěje Hanouska patří k hodně produktivním obráncům a zatímco minulou sezonu končil se třemi ligovými góly, v tomto ročníku už je na stejné bilanci a mohl by ji ještě vylepšit.

Národní tým "Lvíčat" měl na sobě naposledy před více než devíti lety a možná by byla škoda, kdyby jednou ukončil kariéru bez žádného vystoupení v áčku. I kdyby to mělo být v rámci testu v přáteláku proti trpaslíkovi typu Kuvajtu.

Tomáš Hájek (29 let)

Zkušený obránce ze Zlína si vyzkoušel hned pět českých adres - kromě Ševců v minulosti hrál i za Plzeň, Mladou Boleslav, Karvinou a Hradec Králové.

Od léta 2019 se pokouší prorazit v nizozemské Eredivisii, respektive ve Vitesse Arnhem a podle všeho právě teď prožívá svou nejlepší sezonu. Minimálně co se vytížení týče.

Mistr české ligy z roku 2018 už je na patnácti soutěžních startech, s tím, že hned sedmkrát nastoupil na evropském poli.

Jeho reprezentační bilance zeje prázdnotou, ale vzhledem k tomu, že 1. prosince 2021 oslaví již třicáté narozeniny, jeho čas se krátí. Minimálně jedna příležitost by mu slušela.

Jan Lecjaks (31 let)

Explzeňský jednatřicátník je mimořádně zkušeným borcem, který by mohl jednou o svých štacích napsat snad i knihu.

Kromě Anderlechtu si totiž zahrál i za Young Boys Bern, Valerengu, Dinamo Záhřeb, Lokomotivu Záhřeb i Omonii Nikósie, jejíž součástí je právě teď.

V zahraničí operuje nepřetržitě od léta 2010, což budí respekt. Tím spíš, že se někteří jedinci vrací do rodné země již po půl roce.

Lecjaks vydatně reprezentoval jako mladík do jednadvaceti let, za A-tým ale nikdy žádnou šanci nedostal a trenéři zkrátka upřednostňovali jiné. Tak zkušený borec by se ale mohl hodit, protože pořád ještě není tak starý.

Tomáš Petrášek (29 let)

Jeden z nejlepších středních obránců současné polské Ekstraklasy zrál velmi dlouho a ještě před pár lety se ho týkaly výhradně nižší soutěže.

Když byli Votroci v první lize, žádnou příležitost nedostal a postupně se zjevil například ve Spartě Kolín, Viktorii Žižkov či Slavoji Vyšehrad.

Změna v podobě odchodu do Rakówa mu však vyšla a i díky tomu už hraje třetím rokem stabilně polskou ligu, ve které se zapsal už devětkrát do střelecké listiny.

I když ho nedávno přibrzdilo dlouhodobé zranění, aktuálně už je znovu v plné polní a se svým týmem se pere ve špičce tabulky.

Jaroslav Šilhavý mu dal v posledním roce a půl zatím velkou šanci jen jednou a to proti Kypru. Na další příležitost si je třeba trpělivě počkat. Podle mnohých by byl pracovitý obr lepším lídrem než samozvaný vůdce Jakub Brabec.