Když se vrátíme do první poloviny roku 2020, přinesl postup A týmu ze 3. ligy. Na co jste v tu dobu myslel z hlediska budoucnosti klubu?
„Pro budoucnost klubu byl postup existenční záležitostí, protože kdybychom zůstali ve 3. lize, tak by se taky mohlo stát, že v ní zůstaneme x let a přišli bychom o Sportovní centrum mládeže, bez kterého bychom nemohli nabízet našim mládežnickým hráčům takový servis, jako mají nyní.“
Při jarní vlně koronaviru pracovala řada členů klubu jako dobrovolníci, klub zajišťoval ochranné štíty pro lékaře. Co vám tato zkušenost dala, co vám ukázala?
„Nikdo z nás nezažil nouzový stav a strach z viru, který tady byl. Všichni, kteří se zapojili, ale nebyli v rizikové skupině, a tak byla tato varianta přidat ruku k dílu a pomoci na všech úrovních samozřejmostí. Někdo z klubu dezinfikoval košíky, někteří z hráčů rozváželi nákupy nebo členové organizačního teamu rozváželi štíty pro lékaře atp. Překvapilo nás, jaký přesah měla naše nabídka solidárnosti. Doufám, že jsme dokázali ostatním, že nejsme jen ´fotbalisti – kafíčkáři´, ale normální kluci a chlapi, kterým záleží na jejich okolí. „
Jak se tvořilo sestavení A týmu pro podzimní část druholigové soutěže? Kdo měl hlavní slovo a z čeho bylo nutné vycházet?
„V tomto případě držíme naší filozofii, že bychom chtěli zapojovat naše odchovance, pokud budou mít kvalitu a odhodlání na sobě pracovat. K nim přidat zahraniční hráče, kteří mají šanci se prosadit na českém fotbalovém trhu a nám v budoucnosti přinést peníze do rozpočtu na rozvoj klubu. Sportovní úsek řešíme ve složení trenér a správní rada včetně doporučení a poznatků dlouholetého funkcionáře MUDr. Josefa Balíka.“
Podzim skončil pro A tým neslavně, je z toho předposlední místo s osmi body a pouhými 9 vstřeleným brankami. Jak první polovinu soutěže hodnotíte?
„Rozhodně je to neúspěch a všichni jsme z toho byli zklamaní. Věděli jsme, že každý zápas bude boj a každý bod se bude na konci soutěže počítat. U nás to byla tenká linie mezi úspěchem a neúspěchem. Bohužel posledních pět utkání nás zařadilo do kategorie neúspěšných.“
Fanoušci teď možná očekávají, že uděláte ostrý řez, rozloučíte se s hráči, kteří nesplnili očekávání, nezařídili body do tabulky, a přivedete mj. někoho, kdo dokáže dát aspoň 5 branek za půlsezónu. Teď mají Tolno a Plachý pouze po dvou gólech… Jak to tedy celé bude?
„Ano. Dojde k razantním krokům, protože nechceme opakovat sestup z roku 2019. O hráčích budeme informovat postupně, jelikož nechceme dávat určitou ´informační´ munici konkurenci. Rozhodně jsme přes svátky usilovně pracovali na výběru hráčů, kteří budou přínosem pro záchranu v jarních bojích.“
Má trenér Miloslav Brožek nadále důvěru akcionářů klubu?
„Určitě. Víme, že je pracovitý a navíc ctí filozofii klubu. Udělat o několik bodů více, tak tuto otázku nemusíme ani skloňovat. Bohužel to nevyšlo a my nyní o to více musíme pracovat a hledat vhodnější, odolnější hráče. „
Na podzim byl klubu v centru mediální pozornosti kvůli hráči Slavie Simovi, který do Prahy přestoupil z Táborska. Co jste tomu humbuku říkal a může klub ze Simy do budoucna alespoň částečně profitovat?
„Simovi přejeme další úspěchy. V jeho prospěch hrál paradoxně COVID a svojí šanci chytil maximálně za pačesy. Nicméně musíme mít stále na mysli, že tento fotbalista tady byl krátce. Zaujal skauty Slavie, ale prodával se v době, kdy jsme byli třetiligový klub, takže ta finanční stránka nebyla tak atraktivní. Více finančních prostředků očekáváme naopak od dalšího přestupu Condeho.“
FC MAS Táborsko netvoří jen A tým. Jak jste spokojen s prací u mládeže od přípravky až po dorost?
„Zde je to o každodenní práci, která není vidět hned, ale až za několik let (cca 7 let a více). Víme, kde máme mezery a prostor se zlepšovat. I když bych se nechtěl upínat k výsledkům, musím vyzdvihnout naše úspěchy na turnajích Ondrášovka Cup, které beru jako určité měřítko. Letos jsme měli zastoupení ve třech kategoriích ze šesti. Na domácím turnaji jsme dokonce brali stříbrné medaile (ročník 2010 vedený Janem Větrovským). Nicméně pro klub jsou umístění hezká věc, ale to ´gró´ leží v implementaci hráčů do mužského fotbalu a zde si troufám tvrdit, že jedeme momentálně na maximum. Druholigové starty z odchovanců mají Větrovský, Vozihnoj, Schramhauser, Zadražil, Brabec, Icha. Na svoji příležitost čekají Honza Pavlík, Kuba Kubovský či Vašek Cízler. Díky Future týmu víme i o dalších hráčích, kteří mají předpoklad následovat svoje vrstevníky, ale je na každém z nich, jak ke své šanci přistoupí. Mít nahráno o více bodů ve FNL, tak by se dal tento proces i zrychlovat, bohužel takový luxus nemáme a ta implementace bude nyní pro jarní část upozaděna.“
Klub nezapomíná také investovat. Nejvíce peněz spolkl sportovní areál Soukeník v Sezimově Ústí. Mohl byste shrnout, co všechno se tam letos postavilo a za kolik peněz?
„V tomto ohledu jsme úspěšní v dotačních titulech ze strany MŠMT a za podpory Jihočeského kraje a města Sezimova Ústí. Dále díky úspěšným prodejům hráčů a finančním prostředkům od generálního sponzora společnosti Yanfeng Czechia Automotive Interior Systems. Proinvestovalo se přibližně 35 milionů a vznikla dvě travnatá hřiště s ligovými rozměry. Jediná atestovaná ´umělka´ v okrese dostala po dvanácti letech nový trávník a pár metrů navíc do šířky. V bývalých skladech v tribuně jsme vytvořili tělocvičnu a prostor pro regeneraci. Letos se chystáme vybudovat gymnastický sál. To vše budou mít k dispozici všechny kategorie v klubu pro svůj další rozvoj.“
S jakým přáním, vizemi hledíte do roku 2021?
„Pevně věřím, že se blížíme k lepším zítřkům a víc než Covid budeme řešit normální záležitosti běžného života. Přeji si, abychom poskládali co nejúspěšnější tým, který se udrží v soutěži, a budeme na něm moci stavět v dalších letech. Realizačním týmům a jejich hráčům přeji co nejkvalitnější tréninky a zápasy tak, aby mohli pokaždé odcházet ze hřiště s pocitem dobře odvedené práce. Nám funkcionářům přeji, abychom se co nejdříve přiblížili našim plánům v rozvoji klubu (investice, prodeje, implementace mladých hráčů a finanční stabilita). A v neposlední řadě určitě všem přeji zdraví, bez kterého se nikdo neobejdeme.“
Prošel Grasshopperrem i Braunschweigem a teď zakotvil v Liberci. Nic si však nechce nalhávat...