Mojmír Chytil? Muhamed Tijani? Ne. O místo se tvrdě bije především stálice Mick van Buren. Střelec čtrnácti ligových branek nehodlá pustit místo v útoku jen tak.
Ve víkendovém zápase proti polskému mistrovi Rakowu předvedl skvělý výkon. Slavia vyhrála 2:1 a nizozemský útočník vstřelil obě branky. Zvlášť první gól stál za to, Igoh Ogbu příkladně vyvezl míč a po rychlé kombinaci se akce dostala až k van Burenovi. Ten prokázal zkušenost, podržel míč, dal si ho na pravou nohu a přesně zamířil.
V konkurenci Václava Jurečky, Muhameda Tijaniho, Mojmíra Chytila a dalších se van Buren zatím ukazuje výborně. Nová smlouva na něj měla velmi pozitivní efekt.
SRDJAN PLAVŠIČDalší hostování? Asi ne. Srbský štírek se v Ostravě velmi dobře rozehrál a tento faktor může prodat ve Slavii. Na levé straně chytil šanci za pačesy a opravdu upoutal. Proti Maccabi Haifa vstřelil výstavní gól.
Kromě toho vynikal aktivitou, jako vždy byl neúnavný. Dopředu velmi dobré, trenérský štáb si také potrpí i na hru dozadu. Nicméně Plavšič je učenlivý, jestli to do něj Trpišovský a spol. dostanou, budou mít borce, který je schopen hrát i na levém beku.
A to by se po případném odchodu Davida Juráska mohlo tuze hodit.
foto: FC Baník Ostrava
JAKUB PEŠEKNelze ho nezmínit. Jakub Pešek byl rok bez fotbalu, musely to pro něj být nekonečné měsíce. Proti Jihlavě odehrál druhý poločas, porážku neodvrátil.
Pro třicetiletého borce však bylo důležité to, že koleno drželo a vypadá to, že je připraven na sezonu bez omezení.
Pro Spartu by to bylo velké oživení, jestli ji totiž něco trápí, je to prostor na pravém křídle. Pešek by to mohl vyřešit. Pokud bude držet zdraví a vrátí se do své formy, bude jako nová posila. Proti Jihlavě už náznaky ukázal.
foto: AC Sparta Praha
PAPIS AMATH CISSÉPape Amath Cissé přišel do Sparty původně loni na podzim na dvoutýdenní testy. Ofenzivní fotbalista přišel z francouzského celku Bourges Foot 18 a zahrál si v přátelských utkáních s Teplicemi a Pardubicemi. Jednou se prosadil do sítě Teplic, proti Pardubicím dokonce dvakrát.
Sparta tak neváhala a podepsala s ním smlouvu. Dvaadvacetiletý borec hrál výhradně za rezervu, kde se ale jevil velmi slibně. V deseti zápasech měl z pozice záložníka čtyři branky, kaňkou byla jedna červená karta.
Dostal prostor i na začátku přípravy a byl vidět. Ostatně, byl jediným střelcem letenských, když se prosadil střelou k tyči z větší dálky. Jeho setrvání v prvním týmu je spíše jeho zbožným přáním, ale kdo ví, fotbal je vrtkavý.