Přímý postup na MS 2022 je asi ztracen. Za druhým Walesem mohou být Češi i poslední a stejně hrají baráž!

Takže zbývá boj o 2. příčku s Walesany, zaručující baráž o tři zbylá evropská místa z celkových třinácti? Nikoli,  vůbec ne! I když se zdá, jako by to čeští trenéři ani hráči nevěděli, pokud skončí v konkurenci s Českem, Běloruskem a Estonskem druhý Wales, je s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou úplně jedno, jak dopadnou ve skupině  Češi, protože se do baráže dostanou, i kdyby skončili poslední, třeba až za Estonci!

Jak je to možné? Díky loňskému vítězství Česka v jedné ze skupin druhé divize Ligy národů a svému postupu do její elitní skupiny. Takže se podzimní část kvalifikace MS 2022 s pěti zbývajícími duely v září, říjnu a listopadu stává pro Śilhavého výběr vlastně jen jakousi přípravou na jarní baráž v roce  2022, kde bude dvanáct týmů bojovat o tři zbylá místa pro MS. 

Češi mohou být podle všeho první jen v případě, kdy na podzim všechno vyhrají, a to i zápas v Bruselu.   

„Porážka ve Walesu je každopádně komplikace, i když skupina je pořád otevřená. Belgie je samozřejmě jinde, což potvrdila i teď, kdy vyhrála 8:0 nad Běloruskem. My jsme ale ve Walesu prohrát neměli. Bohužel se nám nepodařilo navázat na předešlé zápasy a výkony,“ pravil zklamaně po porážce 0:1 v Cardiffu trenér Jaroslav Šilhavý. I když komplikace to vlastně žádná není,pokud tedy Šilhavý a spol. nemyslí na první místo ve skupině...

Jinak prohrát ve Walesu není až taková ostuda. Přesně na den (!) před 44 lety, 30. března 1977 rovněž v kvalifikaci MS podlehli totiž Walesu dokonce 0:3 i úřadující českoslovenští mistři Evropy s Panenkou, Dobiašem, Nehodou, Masným, Pivarníkem, Göghem, Jurkemikem, Móderem či Pollákem v sestavě.  Akorát to nebylo v Cardiffu, ale ve Wrexhamu a před 30 tisíci diváky. Přišli tím vlastně o účast na MS 1978 v Argentině.   

Takhle horké to v případě současného výběru ještě není. Zopakujme si, že přímý postup na šampionát do Kataru si zajistí deset vítězů jednotlivých skupin. Deset mužstev na druhých místech postoupí do baráže. A teď pozor!  V ní dostanou šanci ještě dva nejvýše postavení vítězové skupin v loňské podzimní Lize národů, kteří v kvalifikaci MS 2022 neuspějí. A v tom je právě velká výhoda i pro český tým, protože jednu skupinu Ligy národů rovněž vyhrál.

Česko totiž mezi čtrnácti vítězi skupin skončilo celkově na sedmém místě. V praxi to může vypadat následovně:  lze s úspěchem předpokládat, že nejlepší týmy z elitní divize Ligy národů a vítězové svých skupin Belgie, Francie, Itálie a Španělsko obsadí v probíhající kvalifikaci MS 2002 ve své skupině první nebo druhou příčku. A pokud si první nebo druhé místo tabulky uhrají ještě alespoň Rakousko nebo Wales, Česko půjde do baráže o světový šampionát i v případě, že by ve své kvalifikační skupině skončilo poslední. A jelikož byl Wales vylosován právě do „české“ skupiny, když v ní bude druhý, jdou Češi do baráže třeba i z toho posledního místa.

V baráži, která se uskuteční na jaře 2022, pak los rozdělí dvanáct uchazečů do tří skupin po čtyřech, z nichž systémem play off vzejde vítěz - čili postupující. Jelikož se hraje jednokolově jako byla i loňská podzimní dodatečná kvalifikace o EURO, z níž postoupili mj. Slováci, bude hodně důležité domácí prostředí. Úspěšnější týmy čekají dva zápasy - semifinále a finále.

A co říci k úterní prohře ve Walesu? Že byla zbytečná. Jenže po jasné výhře nad Estonskem a statečném pražskému boji proti Belgičanům Češi podlehli až přílišné euforii, že to ve Walesu, navíc s tamním oslabeným soupeřem, musí dopadnout dobře. 

Nedopadlo, a to i proto, že hra na Britských ostrovech Čechům, viz poslední soutěžní porážky v Severním Irsku (kvalifikace MS 2018), Anglii (kvalifikace ME 2020), ve Skotsku (Liga národů 2020) i nyní ve Walesu (kvalifikace MS 2022), vůbec nesedí. Čtvrtá prohra v řadě během čtyř let, žádný jiný tým už na Britských ostrovech neexistuje...

Jinak to nebyla žádná hitparáda, ani propadák. Kdyby se ujala jedna z pěti Janktových střel v první půli nebo jedna ze dvou Provodových šancí ve druhém poločase, mohl být výsledek opačný. Jenže kdyby jsou chyby a Schickovo „oháněcí se“ vyloučení také bylo úplně zbytečné.

I když, myslím si, že kdyby Češi hráli v oslabení až do konce zápasu, odvezli by si z Walesu bod. Když šli v závěru do deseti i Walesané, čeští hráči jako by si oddechli, polevili v koncentraci a domácí měli rázem dvě obří šance. Tu první ještě Vaclík zázračně zneškodnil, tu druhou už nikoliv.

Dobré je, že Schickova červená karta se na červnovém EURO nepočítá, horší, že trenéři stále nemohou najít spolehlivou stoperskou dvojici. I když starší, už čtyřiatřicetiletý a postavou menší bývalý sparťan,  nyní slávista Ondřej Kúdela se navzdory svým mimozápasovým problémům zdál v tomto březnovém bloku jistější než větší, ale o to pomalejší bývalý slávista, dnes sparťan Ondřej Čelůstka. Asi to bude na mladíčkovi Zimovi nebo někom dalším.