Primář mi doporučil, ať se hned nepřerazím o tyčku, usmívá se Dostál. Po těžkém úrazu zlínská jednička září

Vladimír Šmicer je fotbalové Štístko. Nezačali tak spoluhráči říkat už i vám?

“To rozhodně ne. Ani bych si nic takového nepřál. Vždycky říkám, že u gólmanů je to specifické. Přijdou chvíle, kdy se můžete snažit, jak chcete, a stejně nic nechytíte. Pak zase doba, kdy vám štěstí jde naproti a je na vás přilepené. Naše zlepšení je ovšem zásluha celého týmu. Je vidět, že jsme se v defenzivě zvedli. Nepodceňoval bych to, ale ani nepřeceňoval. Teď je třeba pokračovat v nastolené práci.“  Z posledních tří ligových zápasů jste získali sedm bodů, v poháru vyřadili silný Baník Ostrava. Jak se tyhle úspěchy projevily na náladě v kabině?

“Samozřejmě je to lepší než dřív. Zvedli jsme se ze špatných výsledků, po dlouhé době je tahle reprezentační pauza celkem pozitivní. Dokázali jsme, že se můžeme s ostatními v klidu měřit, že jsme pořád konkurenceschopní. Jen nás samozřejmě mrzí, že jsme o víkendu nezvládli vyhrát nad Jabloncem. Mohlo to být rázem ještě veselejší.“ Zlepšení přišlo s vaším návratem mezi tyče, zároveň i s příchodem kouče Červenky. Můžete popsat, jaké další věci nový trenér změnil?

“Tohle bych nechtěl hodnotit. Myslím si, že mi to nepřísluší. Jak už jsem ale říkal v předchozích rozhovorech, Broňa je hrozně pozitivní člověk. Klukům, co ho neznají, trochu vyčistil hlavy. Snaží se jím vštípit dostupování, obrannou fázi. Tedy přesně to, co má on sám tolik v krvi.“ Když přejdeme k vám osobně, jak se v bráně cítíte po těžkém zranění?

“Přiznám se, že když jsem se do brány vrátil při utkání v Olomouci, prvních deset minut jsem byl nervózní. Šlo o výsledek, navíc jsem mezi tyčemi dlouho nestál a fyzicky jsem na tom ještě nebyl úplně nejlépe. Mám kilo a půl navrch a jde to hrozně blbě dolů, ale jinak se už cítím fajn.“ Je to kilo a půl při chytání cítit?

“Já ho necítím, ale ostatní ho na mě bohužel vidí. Mikina je mi těsnější, než byla dřív (směje se).“ Měl jste natrženou ledvinu. Jak moc bolestivé to bylo?

“Ono to nebolelo vůbec. Po souboji s Doskim a naším Céďou (Martinem Cedidlou) jsem si vyrazil dech. Myslel jsem, že mě záda bolí právě proto, po duelu jsem měl ale úplně černou moč. S přítelkyní jsem tak odjel hned do nemocnice a tam se dozvěděl pravdu. Strávil jsem noc a den na Jipce, pak mě převezli na normální oddělení, kde se naštěstí povedlo zastavit krvácení. Chtěl bych touto cestovat poděkovat veškerému personálu Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, ať už na Jip nebo na urologii, jak skvěle se o mě postarali. Jsem jim opravdu věčný.“

Foto: FC Zlín

Jak jste ale zvládal období bez fotbalu?

“Velmi těžce. Mě jsem nařízený klidový režim, už po čtyřech dnech jsme si ale říkal, že já jen ležet prostě nevydržím. Ovšem poslouchal jsem rady lékařů a dobře to dopadlo. Vtipné jenom bylo, když mi primář řekl, ať se do práce vracím postupně. Odpověděl jsem, že zrovna u gólmana to prostě moc nejde. Tak mi alespoň doporučil, ať se hned v prvním zápase nepřerazím o tyčku (směje se).“ Dáváte tedy na sebe v bráně větší pozor než dřív?

“To nelze. Gólman musí být neohrožený, nesmí si vůbec připouštět, že by se mu mohlo něco stát. Týden nebo dva jsem trénoval se speciálním pásem, ale nechtěl jsem si na něj příliš zvyknout, tak jsem ho dal zase pryč. Teď už funguji úplně bez něj. Na zranění nemyslím.“ Do brány jste se vrátil v kritické chvíle. Po porážce 5:9 s Mladou Boleslaví…

"Nálada byla tehdy samozřejmě strašná, všichni v týmu z toho byli hodně rozmrzelí. Na videu jsme si ukázali, co bylo nejvíc špatně, ten zápas byl však špatně celý. Ale přišel Broník a udělali jsme za tím tlustou čáru. Začali jsme zase všichni od nuly, což nám v danou chvíli dost pomohlo." Od té chvíle jste neprohráli, z patnáctého místa v tabulce ztrácíte na trio týmů nad vámi jen dva body. Dali jste si za cíl dostat se do konce podzimu z barážových příček?

“Musíme jít krůček po krůčku. Teď nás čekají dost těžké bitvy. Hrajeme na Spartě, pak doma se Slavií. V těchto zápasech se od nás bodový zisk asi příliš nečeká, ale to nám může jen pomoci. Musíme se na to dobře připravit a jít do toho s čistou hlavou. Stejně jako na Liberec s Hradcem, které nás čekají hned potom.“ Na pražské Letné budete čelit nejlepšímu střelci ligy Lukáši Haraslínovi. Jak se na něj dá připravit?

"Jedině videama. Zkrátka si ho zkusit trošku nakoukat. Myslím, že zrovna u něj dostanu těch záběrů asi víc než k jiným hráčům, ale to už k tomu patří. Věřím, že to nějak zvládneme.“

Foto: FC Zlín