Holandský rychlík především v dresu Bayernu zažil povedené roky, nižší produktivita a problémová kolena v jeho případě znamenala tzv. frustrační kompozici, kdy se střídaly prvky očekávání a prvky zklamání. Po úspěchu v Chelsea šel do Realu, kde neuspěl a nadechl se až ve zmíněném Bayernu.
RobinhoPrvní příklad velkého zmařeného talentu v tomto přehledu. Robinho samozřejmě měl úspěšné segmenty ve své kariéře, Brazilec nicméně nikdy nedokázal dlouhodobě udržet formu. A hype, který kolem něj v době, kdy jako mladík přicházel do Evropy, tak nikdy nedokázal proměnit v relevantní úspěch. Ani v Realu, ani v Manchesteru City, ani v AC Milan. Takže kariéru dohrával na periferii Turecka.
Fernando TorresTorres se stal kapitánem Atletica v pouhých 19 letech. Tam, kde Cristiano Ronaldo potřeboval ještě několik sezón, aby dosáhl jisté vyzrálosti, Španěl už šel příkladem. V roce 2004 už Torres zanechal v La Lize výraznou stopu, když v sezóně 2002/03 vstřelil 13 gólů. V sezóně 2003-04 na to navázal dvaceti góly. V Anglii na konci dekády se ti dva v čele střelecké tabulky naháněli jak chrti. A pak si Torres pokazil kariéru přestupem do Chelsea.
Jose Antonio ReyesArsene Wenger jej označil za zlatého chlapce, Reyes toto označení nikdy nedokázal naplnit. A byť ve své kariéře měl jisté záblesky geniality, jeho nízká produktivita (nejlepší sezóna z hlediska ofenzivní produkce přišla hned v roce 2004/05 kdy dokázal k 12 gólům přidal 13 asistencí) znamenala, že záři spíše skrz týmy do kterých patřil (Arsenal, Real Madrid) než skrz vlastní individuální výkony.
Wayne RooneyAnglie má problém, že svoje talenty dokáže “nahypovat” opravdu ve velkém, takže i když Wayne Rooney rozhodně neměl špatnou kariéru, jeho dvojnásobná cenovka proti Cristianu Ronaldovi zpětně nějak ekonomicky nesedí. V daném případě angličtí novináři nicméně zmiňují, že pozornost věnovaná Rooneymu motivovala Ronalda k lepším výkonům, stejně jako z něj sundávala část zátěže.
zdroj: Sportskeeda