Olayinka, jemuž Siegl nemohl přijít na jméno a říkal mu Olijanka aneb Od 100 dolarů v Albánii k milionu ve Slavii

Nebývá zvykem, aby se africký hráč v české lize stal kapitánem, Peteru Olayinkovi se to ve Slavii povedlo, alespoň občas. Možná tu pásku dostal i proto, aby byl ve všech utkáních patřičně zodpovědný. Experti mu jistý čas nemohli přijít na jméno, a to doslovně. 

Třeba Horst Siegl mu opakovaně říkal Olijanka. Jenže Nigerijec ve slávistických službách podával tak zajímavé výkony, že se i Siegl nakonec jeho příjmení naučil správně vyslovovat. 

Kolem Olayinkova náhlém odchodu se okamžitě strhla obří diskuse, někteří fanoušci Slavie to nemohli vydýchat a kritizovali kvůli tomu klubový management.

„V několikaměsíčním dialogu jsme hledali cesty pro prodloužení kontraktu. Nedohodli jsme se. Hráč měl výrazně lepší nabídky, než mohla dát Slavie,“ odpověděl jim slávistický šéf Jaroslav Tvrdík obratem na Twitteru. 

Jiní slávističtí příznivci napadali i to, že se Peter Olayinka nechal vyfotografovat v dresu CZ Bělehrad už půl roku před skončením své smlouvy se Slavií a že srbský klub je podporován ruským ropným gigantem Gazprom, jehož reklamu nosí i na dresu. 

„Tímto by měl Olayinka neprodleně skončit na tribuně a jaro si nezahrát vůbec. Upřednostnit proruskou svoloč v dnešním válečném čase, to je hořká pilulka… ostudné,“ napsal třeba na Twitter jeden rozzuřený fanda Slavie.

„Je mi stydno, co jste schopni napsat k jedné z legend. Olayinka je pro mě kapitán Slavie. Ikona. Má právo si vybrat nový klub podle své vůle. Můžeme jen zatleskat a poděkovat. Je to jeden ze symbolů současné slávistické éry. Klubu dal pozitivní energii a nejlepší léta své fotbalové kariéry. Patří mu respekt a úcta. Portrét na stěně stadionu. Všichni mu můžeme popřát hodně štěstí v novém klubu.  Milujeme tě, Oli,“   vzkázal všem kritikům ještě jednou Jaroslav Tvrdík.

Poprvé jsem Petera Olayinku zaregistroval před sedmi lety na Julisce, kde tehdy v roce 2016 hostoval v dresu ještě prvoligové Dukly Praha. 

V letech 2016 až 2017 se objevil celkem v 29 utkáních  a vstřelil ve žlutočerveném dresu šest branek. Ovšem nijak zvlášť mě tehdy nezaujal, nevypadal jako hvězda, často působil zbrkle a někdy přicházel na hřiště až jako náhradník. Ale pravda - bylo mu tehdy jen něco málo přes dvacet let.

Jeho cesta k fotbalové slávě byla ostatně dost krkolomná. V patnácti letech to zkoušel v klubu FC Lion 36 v hlavním nigerijském městě Lagosu. A když mu bylo sedmnáct let, rozhodl se poněkud dobrodružně odejít za fotbalem do Evropy, konkrétně do Albánie. 

Tam podepsal poloprofesionální smlouvu s KF Bylis Ballsh.

„Opustit Nigérii a jít do Albánie bylo těžké rozhodnutí. hrál jsem tam s dorostenci. Bylo tam extrémní chladno, ani jsem s sebou neměl bundu. Bral jsem celý rok jen sto dolarů měsíčně (asi 2400 korun – pozn. red.). Měl jsem tam tedy k tomu zdarma i jídlo a ubytování, ale bylo to velmi těžké období. Chtěl jsem vydělávat dobré peníze, ale zároveň jsem neměl v Nigérii fotbalově co na práci,“  vzpomínal před více než třemi lety v rozhovoru pro lidovky.cz  Peter Olayinka. 

Pro srovnání, loni jej server ruik.cz označil za třetího nejlépe vydělávajícího fotbalistu v české lize s platem přes milion korun měsíčně! 

„Po neúspěšných pokusech utéct do Turecka (Olayinka tam měl údajně kvůli nemoci nejhorší fyzické výsledky z celého týmu) se mu naskytla možnost hostování v severokyperském Yenicami Agdelen, kde nejdříve musel odehrát patnáct přátelských utkání, aby s ním byl podepsán nový kontrakt,“ popisovaly Olayinkovu anabázi lidovky.cz. 

Po návratu do Albánie získal Peter dva mistrovské tituly v dresu Skenderbeu Korce, který mimochodem pět let předtím vedl i český kouč Stanislav Levý.

Pak už ten příběh známe.

V prosinci roku 2015 koupil nigerijského útočníka belgický Gent. V Belgii Peter podepsal tříapůlletý kontrakt. Kvůli zranění kolene ale za Gent moc nehrál, proto v červenci 2016 skončil na zmíněném hostování v Dukle. Potom se vrátil do Belgie, kde pro změnu hostoval v Zulte Waregem. A v červenci roku 2018 ho za 83 milionů korun koupila Slavia, čímž z něj učinila v té době nejdražší posilu své historie. Olayinkův rekord pak v Edenu překonal až rumunský reprezentant Nicolae Stanciu (100 milionů korun).

„Oli toho ještě pro Slavii udělá hodně,“ nechal se v roce 2019 slyšet slávistický  trenér Jindřich Trpišovský. A měl pravdu. 

Díky svému vydařenému angažmá v Edenu nakoukl Peter Olayinka i do reprezentačního celku Nigérie (dosud čtyři starty – ten první 13. října 2019 proti Brazílii v Singapuru /1:1/, byť jen na poslední minutu). 

Během slávistické kariéry se stihl i oženit – v březnu 2021 si vzal nigerijskou modelku a herečku Yetunde Barnabasovou. Jejich fotografie ve svatebních afrických krojích vzbudily na sociálních sítích velkou pozornost i v Česku. 

„Peteru Olayinkovi pomohl paradoxně odchod Jardy Zmrhala. Do šancí se dostává. Potřebujeme jenom, aby se zklidnil při rozhodování v klíčových situacích. Pozvánka do reprezentace je ukázka jeho kvality,“ hodnotil před více než třemi lety na serveru lidiovky.cz Jindřich Trpišovský tehdy čtyřiadvacetiletého Olayinku.

Ne vždy se Olayinka dokázal zklidnit, jeho forma kolísala, někdy byl vynikající,  někdy zralý na střídání, ale od července 2018 do listopadu 2022 zažil v Edenu velmi dobré časy v délce čtyř a půl roku. Získal se Slavií za tu dobu tři tituly, dva domácí poháry. Zažil s ní základní skupinu Ligy mistrů, čtvrtfinále Evropské i Evropské konferenční ligy, nosil kapitánskou pásku.

Ať už si myslíme o jeho poněkud překotném odchodu cokoli, musíme slovy jednoho bývalého českého premiéra, mimochodem velkého slávisty, Jiřího Paroubka, říci: „Pánové, kdo z vás to má?“ 

A i když Olayinka nyní táhne na Bělehrad, Jaroslav Tvrdík má pravdu: ten portrét na hlavní tribuně v Edenu si Peter nejspíš zaslouží. Málokterý africký fotbalista se totiž takto zapsal do historie českého klubu a české ligy. Většina z nich tu mívá jen epizodní, někdy až jepičí, roli.