Odstoupí šéf LFA Svoboda? Tendr na ligová TV práva asi bude. Prohra s Tvrdíkem: dodrží šéf ligy slova o rezignaci?

Dva právní posudky, které si v této záležitosti Ligový výbor LFA vyžádal, totiž podle informací efotbal.cz shodně konstatovaly, že pro výběr partnera ohledně televizních a marketingových práv na fotbalovou ligu musí vedení LFA vypsat výběrové řízení.  

Navíc pražská Slavia už letos v únoru navíc napadla u UOHS (Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) dosavadní smlouvu s Pragosportem o televizních a marketingových právech, požadovala vypsání tendru na nový kontrakt a argumentovala  i evropským právem a předešlými verdikty Evropské komise ohledně podobných případů v bundeslize a soutěžích UEFA. 

Zdá se, že i vedení LFA již dostalo minimálně neformální informací o tom, že UOHS v meritu věci slávistům podle všeho může vyhovět. 

Zdá se tedy Ligový výbor LFA nemá jinou možnost než tendr vypsat a měl by tedy Ligovému grémiu na svém středečním jednání tuto informaci předat.

Předseda LFA Dušan Svoboda prosazoval dosud vizi, že smlouvy mezi LFA, Fortunou (o titulárním partnerovi první ligy) a Pragosportem (o marketingových a televizních právech na ligu), platné zatím do roku 2024, pouze o několik milionů navýší výměnou za prodloužení kontraktů. O tom, že by se chystala LFA na práva vyhlásit tendr, ale uvažovat nechtěl. 

U klubů však  s takovým postupem narazil a na jednání klubového grémia LFA na začátku února se mu jeho návrh protlačit nepodařilo.

Částka, kterou za vysílání doposud platil Pragosport, je 150 milionů korun.

K navýšení by podle Svobody mohlo dojít i v otázce marketingových práv, tedy mezi LFA a titulárním partnerem Fortuna. Svoboda klubům nabízí navýšení o osm milionů nad stávající částku 70 milionů za rok. Podle Tvrdíka by ale i to mohlo být o mnoho více. Tipsport údajně nabízí milionů až 120. 

Jak známo, v únoru proto předseda představenstva Slavie Jaroslav Tvrdík napsal svým kolegům z profesionálních klubů dopis s anketou, jestli jsou pro výběrové řízení a pro úpravu stanov LFA a pro její celkovou reformu. Řada z nich byla pro. Nyní se zdá, že ve věci tendru na mediální audiovizuální práva může uspět.

Pokud jde o předsedu Dušana Svobodu a jeho pozici v čele LFA, tu ohrožovaly i policejní odposlechy, které vyšly najevo loni v prosinci. Zejména ohledně plánu na předčasné ukončení covidového ligového ročníku 2019/2020 (v rozporu s platnými normami), který vytvořili  bývalý předseda a bývalý místopředseda FAČR Martin Malík a Roman Berbr ve spolupráci s dalšími lidmi (např. plzeňským šéfem a místopředsedou LFA Adolfem Šádkem). 

A Svobodu, jehož posměšně nazývali ve svých hovorech „Tydýtem“, nakonec postupně do realizace celé akce plánovaně zapojili a (zne)využili. 

Na efotbale jsme v únoru informovali i o tom,  že podle jedné policejní analýzy odposlechů v „Kauze Berbr“ měly peníze údajně putovat i na trase Dušan Svoboda (předseda Ligové fotbalové asociace a místopředseda Sparty) – Roman Berbr. Zmiňována je jedna z jeho poradenských a auditorských firem. 

Dušan Svoboda se k tomu nevyjádřil, ale velmi rychle na to letos v únoru ve svém vyjádření na svých oficiálních klubových stránkách reagovala fotbalová Sparta: 

„V textu, který se zabývá korupční aférou v českém fotbale a policejní akcí Šváb, je naprosto mimo kontext a mimo všechny souvislosti zmíněná spolupráce AC Sparta Praha s auditorskou společností FSG Group, jejímž představitelem je mimo jiné i Dušan Svoboda. V článku je mimo jiné uvedeno, že ‚peníze měly podle policejní analýzy údajně putovat i na trase Dušan Svoboda (předseda Ligové fotbalové asociace a místopředseda Sparty) – Roman Berbr. Zmiňována je jedna z jeho poradenských a auditorských firem‘. Tyto operace přitom doložitelně neměly nic společného s nekalou činností, ale jednalo se o vyplácení mezd ve společnosti STES a. s. Tomuto subjektu vedla poradenská společnost, za níž vystupuje i Dušan Svoboda, mzdové účetnictví.“

Toto sparťanské vysvětlení ovšem vyvolalo další otázky, které jsme pak v únoru na efotbale zveřejnili:

1. Je běžnou praxí, že by peníze zasílala na účty (členům představenstva STES) přímo externí firma (v tomto případě poradenská firma Dušana Svobody)? Nebo to bývá spíš tak, že poradenská firma tyto výplaty pouze zpracuje, a ty pak odcházejí z účtu vyplácejícího subjektu (v tomto případě STES)?

2. Je běžné, že firma spoluvlastněná Dušanem Svobodou, ve které je předseda LFA i jednatelem, zpracovává výplaty členů představenstva STES, kde byl Dušan Svoboda členem statutárního orgánu – představenstva? Stejná firma je také auditorem fotbalové Sparty, kde je Dušan Svoboda prvním místopředsedou, což logicky vyvolává další otázky.

3. Jak získala Svobodova firma zmíněnou zakázku pro STES? Výběrovým řízením? A za jakých podmínek?

4. Byl ze STES placen i člen jejího bývalého představenstva Dušan Svoboda, když byl vyplácen jiný bývalý člen představenstva STES Roman Berbr?

5. Odměny členů představenstva STES musí vždy podle zákona schválit valná hromada akciové společnosti. Tu v tomto případě tvoří výkonný výbor FAČR, v němž v minulém období seděli oba zmínění bývalí členové představenstva, tedy Dušan Svoboda a Roman Berbr. Stalo se tak?

6. Měla zmíněná Svobodova firma v daném období zakázky také z FAČR a jiných jejích dceřinných společností?

7. Rozhodoval Dušan Svoboda ještě o jiných zakázkách pro blízké nebo spřízněné osoby z prostředků FAČR nebo jejích dceřinných společností?

           8.  Nejde v tomto případě o střet zájmů Dušana Svobody, který je mj. předsedou Ligové fotbalové asociace (LFA), členem výkonného výboru FAČR, místopředsedou fotbalové Sparty, předsedou Pražského krajského fotbalového svazu a podniká ve firmě (Vulkán z Hrádku nad Nisou) společně s šéfem konkurenčního ligového klubu FK Jablonec a expředsedou FAČR Miroslavem Peltou (nepravomocně nepodmíněně odsouzeným na šest let odnětí svobody a k pokutě ve výši pěti milionů korun kvůli nezákonným machinacím při rozdělování státních dotací do sportu)?

Jak jsme už také napsali, odpovědi na tyto otázky by podle našeho názoru mohly především zajímat členy LFA i příslušné orgány FAČR.

Uplynuly už čtyři měsíce, ale nikdo (ani žádná komise) zodpovědný na tyto otázky dosud neodpověděl a ani se jich nevšímal. Páteční valná hromada FAČR se tímto tématem rovněž nezaobírala. 

Dušan Svoboda na ni vystoupil jen jednou, a to ohledně další případné mimořádné valné hromady, která se podle něj mohla konat do konce listopadu a mohla se kromě dalšího pokusu o zavedení nových stanov FAČR, jež zatím neprošly, zabývat i budoucnosti Rošického stadionu na Strahově (o ten jeví, jak známo, zájem Svobodův letenský šéf, majitel fotbalové Sparty Daniel Křetínský). 

Loni v červnu na volební valné hromadě FAČR v Nymburce Dušan Svoboda coby dlouholetý šéf LFA při volbách do výkonného výboru FAČR Jaroslava Tvrdíka ještě porazil (byť to bylo možná menším rozdílem, než se čekalo). 

„Jestli by to, kdybych s Tvrdíkem prohrál, mělo by to vliv na mou pozici? Zcela určitě. Musel bych zvažovat, proč jsem nedostal od klubů důvěru. Znamenalo by to oslabení mé pozice a musel bych přemýšlet, co za tím je. Vždyť tady bylo složité období s covidem a fakt si myslím, že jsme tím prošli se ctí. Hodně by mě prohra mrzela. A určitě bych o své rezignaci přemýšlel,“ řekl Dušan Svoboda loni koncem července v interview pro idnes.cz.

Nyní, jak se alespoň zdá, již podruhé s Tvrdíkem prohrává. Po té, co po konci sezony LFA posvětila původně slávistický návrh, že se i v české lize ohledně vstupu klubových funkcionářů na plochu před a po utkání budou dodržovat pravidla UEFA, což předseda LFA ještě před startem ročníku 2021/2022 odmítal s tím, že to není třeba, to vypadá, že bude muset být schválen i Svobodou dosud odmítaný tendr na mediální a audiovizuální práva. 

Uvidíme, jak dosavadní šéf LFA - i ve světle některých informací z policejních odposlechů a hlavně svých dřívějších prohlášení – k nové situaci přistoupí.