Obhajoba titulu? Je to možné, ale Barcelona se musí zlepšit v těchto třech aspektech

Xavi, dnes trenér, byl kdysi ozdobou zálohy Barcelony. Vyhrál vše, co se vyhrát dalo, na klubové i mezinárodní úrovni a získal pozici jednoho z nejlepších záložníků všech dob.

Právě střed zálohy býval nejen výkladní skříní Barcelony, ale také jejím hnacím motorem. V této sezoně tomu tak není. Xavi se snaží hru tlačit spíše přes křídla a střed hřiště není tolik využívaný.

Například v posledním utkání v Lize mistrů proti Portu to byl příběh dvou kontrastních polovin, které nejlépe vystihuje jediná strategická úprava: zvýšené zapojení nejtechničtějších hráčů.

Teprve když talentované trio ve středu pole začalo kombinovat, začaly se projevovat kvality. Barcelona zcela obrátila list zápasu, když si tým uvědomil, že největším zdrojem jeho převahy je střed pole. V okamžiku, kdy se ve středu pole začaly střádat přihrávky, se hra obrátila na ruby.

Xavi navázal na geniální momenty z druhého poločasu zápasu s Portem a podobnou dynamiku předvedl i proti Atléticu Madrid, což mělo za následek, že Barcelona zcela dominovala a zklamalo ji pouze špatné zakončení.

Díky Pedrimu, který se dotýkal míče dvakrát častěji než obvykle, Frenkie de Jongovi, který měl za úkol organizovat hru, a Ilkayovi Gundoganovi, který se pouštěl dopředu, Barça určovala tempo hry podle svého.

Foto: FC Barcelona

V současné době je barcelonský presink stínem dřívějšího. V této sezoně se opakovaně objevuje nedostatek soudržnosti mezi hráči. Problémem není nedostatek presinku, ale spíše špatná snaha o jeho provedení.

Mezi hráči jsou patrné pochybnosti. Když se někdo rozhodne vyrazit dopředu, není doprovázen a váhavost v akcích znamená, že se hráči nepohybují v součinnosti.

Barçe se moc nedaří vybojovat míč zpět na soupeřově polovině, což ztěžuje práci. Velké vzdálenosti mezi hráči nutí borce jako Ronald Araujo a Jules Kounde vytahovat hrdinské kousky, zatímco ve skutečnosti by jejich práce při likvidaci riskantních protiútoků měla být minimalizována.

Foto: FC Barcelona

Trenér samozřejmě nemůže být zcela obviňován z neefektivity týmu v poslední třetině hřiště, ale když se zdá, že to nemá konce, nedostatek klinického zakončení se jistě stává důvodem k obavám.

Barcelona si v této sezóně vytvořila nejvíce šancí v La Lize, ale zároveň nevyužila více velkých šancí než kterýkoli jiný tým v pěti nejlepších evropských ligách v této sezóně (34). Přesně tohle má měnit například Robert Lewandowski, ten se ale nachází úplně mimo formu.

Polák má totiž nejvyšší očekávaný počet gólů v La Lize (9,15), ale vstřelil pouze 7 gólů, zatímco nevyužil neuvěřitelných 10 velkých šancí.

Taková čísla by v ideálním případě měla donutit k ostřejší reakci Xaviho, který Lewandowského stále znovu a znovu zařazuje do základní jedenáctky. Lednový příchod Vitora Roqueho by však měl v ideálním případě otřást situací.

Foto: FC Barcelona