Nový Koller? Zbrojovka ho nechtěla, teď si dvoumetrového mladíka hýčká Líšeň. Repre ho motivuje, říká trenér

Jako mladý kluk sice za Líšeň hrál, ale jeho potenciál byl velký, a tak si ho přirozeně vytáhla Zbrojovka Brno. Velkou kariéru v ní ale neudělá, alespoň zatím. „Zbrojovka ho pustila, neviděla v něm perspektivu a řekla mu, že nemá zájem, tak jsme se ho ujali,“ popisoval Valachovič.

A o koho vlastně jde? Stále ještě sedmnáctiletý útočník je na hřišti nepřehlédnutelný, měří totiž skoro dva metry. Jeho styl hry je tak zřejmý. „Je skvělý zády k bráně. Podrží balón, sklepne ho. Je podobný Kollerovi,“ nebojí se srovnání Valachovič.

Nepřehlédnutelný je také jeho progres. Zatímco ještě před rokem hrál za dorost, nyní se těší pravidelnému vytížení mezi profíky. Ale hezky postupně.

Náznak toho, že by to v Líšni mohlo jít velmi rychle, přišel loni v zimě. Tauš byl totiž v šestnácti nominován na zimní soustředění v Turecku. „Viděli jsme, že dorost přerostl,“ vzpomíná zkušený trenér.

Nicméně jen pozitivita to nepřineslo. Naopak, zcela přirozeně se dostavilo i psychické a mentální hledisko.

„Po návratu z Turecka jsme si museli něco vyříkat. To se ale stává, je to mladý kluk. Z ničeho nic šel z dorostu do přípravy druholigového týmu, to by zamávalo s každým. Dal si říct, i mentálně udělal velký progres,“ chválí svého svěřence dlouholetý šéf lavičky Líšně.

Neznamenalo to však alkoholové opojení či cokoliv podobného. Zádrhely byly jinde. „Potřeboval si oddechnout. Úplně se mu změnil režim, ke škole přidal každý den trénink, regeneraci a podobně. Ale opravdu rychle to pochopil. Za svým cílem si teď jde hodně, jde to vidět,“ dodává Valachovič.

Na jaro to ještě na áčko nebylo, a tak Tauš sbíral starty i góly v divizi, kde hraje rezerva Líšně. „Tam to převyšoval. Dával góly, byl vidět,“ přikyvuje trenér.

A tak přišlo léto a další příprava s áčkem. A tentokrát i setrvání v něm. Starty sbíral sporadicky, nicméně v zápasech téměř vždy dostal porci zhruba dvaceti minut.

Příležitost v základní sestavě dostal jednou. A jak to dopadlo? „V prvním poločase měl dvě asistence,“ usmíval se Valachovič. „Nějakou minutáž měl, ke konci podzimu se to pro něj otevřelo víc.“

Do toho všeho se zapojil ještě jeden faktor – reprezentace. V září přišly první minutky za výběr do osmnácti let, pozvánku pak dostal ještě na další sraz, na kterém v říjnu odehrál například celý zápas proti Polákům.

„Ohromně mu to pomohlo. Opravdu hodně ho to motivovalo. Začal se o sebe víc starat, víc posilovat. Vzal to za správný konec. Vyplácí se mu to, v neděli odlétá na další sraz do Španělska,“ je za něj rád Valachovič.

Dalším velkým krokem byla zimní příprava, kterou dle trenéra zvládl velmi dobře. V ofenzivě také proběhly změny v kádru a když se zranil Lukáš Raab, stálo před Valachovičem rozhodnutí. „Zbylo to na něj a Adama Vlasáka. Volba padla na Tauše. Převážilo to, že jsme si to nahoře potřebovali opřít, čemuž on víc vyhovuje,“ popisuje své myšlenkové pochody.

Proti Žižkovu začal v základu, potom i v Příbrami. A právě tam se díky povedené hlavičce zapsal mezi střelce, a to vůbec poprvé mezi profíky. Nicméně vidět byl i dál, za druhou žlutou kartu byl totiž vyloučen.

„První žlutou dostal za nic, byla to smolná srážka. Už ji ale měl a měl předpokládat, že se může něco stát. Druhá žlutá pak byla jasná. Ví, že to byla hloupost, ale určitě to nezveličujeme. Mluvili jsme s ním. Každý si tím někdy projde, interní trest nemá smysl,“ odmítá jakékoliv tresty trenér.

Co bude dál? Pokud bude Tauš dělat progres stejným tempem, do roku by mohl hrát na prvoligové adrese. „Hraje v sedmnácti v základní sestavě ve druhé lize. Takových opravdu moc není. Ale není to tak, že by teď vystřelil. Pokroky dělá pořád. Nedostatky sice má, ale pracujeme s ním. V blízké budoucnosti by z něj měl být útočník s ligovými parametry,“ přikyvuje Valachovič.

O Taušovi je prostě slyšet a hluché nejsou ani velké kluby. „Skauti na něj jezdí, samozřejmě se o něm ví,“ netají Valachovič. Avšak myšlenky na přestup ještě zavrhuje: „Ještě je brzo. Opravdu není vhodný čas se o tom bavit. Studuje, je v reprezentaci, má rodinné zázemí, hraje druhou ligu. V podstatě nic jiného teď nepotřebuje.“

Foto: SK Líšeň 2019