Není to fér. Vůči mně ani vůči hráčům, říká Pulpit o konci Blanska. Jakou radost mu udělal Inter a proč chápe projekt Superligy?

Jak velká to byla pro vás rána? Obrovská. A nejen pro mě, ale i pro hráče a fanoušky. Říct na to můžu snad jen to, že mužstvo prošlo velkou rekonstrukcí a má v sobě značný potenciál. O to větší škoda je, že už teď je jasné, že nebude v druhé lize pokračovat i v příští sezoně. Měl jste náznaky, že by něco takového mohlo přijít? Náznaky probíhaly od začátku dubna. Řešily se věci ohledně budoucnosti týmu a všechno vyvrcholilo touto nepříjemnou zprávou. Do Blanska jste přišel v zimě s cílem pozvednout mančaft, což se vám povedlo. Pak ale od vedení náhle přijde takto neúprosný verdikt. Co trenér cítí v takové chvíli? Je to bezmoc? Není to fér. Vůči mně ani vůči hráčům. Do Blanska jsem přišel s cílem to sportovně zachránit a aby se hráči zlepšovali. Veškerá energie, kterou jsem do toho vložil, přišla rázem vniveč. Jak na to reagovala kabina? Týden si o tom kluci povídali, ale povedlo se nám je nastartovat. Důkazem byl náš zápas v Hradci, kde jsme po kvalitním výkonu uhráli cennou remízu 0:0. Počkejte, v Hradci jste přece 0:1 prohráli… Myslíte po té vymyšlené penaltě? To se na mě nezlobte… Pro mě to byla remíza 0:0. A hráčům jsem za ni také poděkoval. Jak náročné teď bude je motivovat do zbytku sezony? Kdo mě zná, tak ví, že já jsem tzv. tísiciprocentní profesionál. Z mé strany tak bude tréninkový proces i příprava na zápas pokračovat stejně jako doposud. S hráči jsme si nastolili nějaká pravidla a společně se pokusíme o úspěch v tom smyslu, že aspoň po sportovní stránce se chceme v lize zachránit. Jen to dokazuje, jaký mají kluci charakter. Dokážete si představit, že byste na lavičce Blanska pokračoval i o soutěž níž? Ne. Máte už rozjednané angažmá jinde? Nějaké náznaky tam jsou, ale já si teď v první řadě potřebuji vyčistit hlavu. A také chci být spolu se svým realizačním týmem pro kluky tím nejlepším servismanem, abychom ve zbytku soutěže předváděli co nejlepší fotbal. Ať končíme trochu optimisticky, jakou radost vám v této sezoně udělal váš milovaný Inter Milán, jenž dokráčel až k ligovému titulu? Samozřejmě velikou. Čekali jsme deset let, což je vážně dlouhá doba. Ale věděl jsem, že letos máme šanci. A to zvlášť za trenéra Conteho, pod nímž možná nehrajeme tak líbivý fotbal jako kdysi, ale výsledek to přineslo. A klíčový byl i příchod útočníka Lukaka. Teď už mi ke štěstí chybí snad jen titul Bohemky. Může se jí v blízké době podařit ho získat? Samozřejmě může. A co říkáte na neuskutečněný projekt Superligy, které se měl právě Inter Milán zúčastnit? Té myšlence rozumím. Čím dál víc si totiž uvědomuji, že se ve fotbale dějí věci, které nenahrávají tomu, aby v něm ty největší kluby až tolik vydělávaly. I v evropských pohárech se hraje až moc předkol se zbytečně velkým množstvím týmů. A to samé v bledě modrém platí i pro mistrovství světa. Za následek to má potom to, že všechny ty turnaje ztrácí na atraktivitě. A že jsou ti nejlepší hráči zbytečně přetěžovaní, což byl ostatně jeden z argumentů těch velkých klubů. A já mu rozumím. Ale úplně stejně rozumím i argumentu fanoušků ostatních týmů, že není správné, aby najednou přišli o možnost vidět svá oblíbená mužstva v konfrontaci s těmi nejlepšími. Že se ale fotbal neustále tak rozšiřuje, podle mě není krok správným směrem. Myslíte si tedy, že se Superliga za nějaký čas na scénu zas vrátí, byť třeba v trochu jiné podobě? Každý obor lidské činnosti se nějakým způsobem vyvíjí a fotbal není výjimkou. Jednoho dne to tak Superligou určitě skončí.