Nejen pražská S, ale i Hradec umí. Tato slavná jména vypustil do světa

Pro Jaroslava Plašila se osudovou zemí stala Francie. Poprvé do ní zamířil již na přelomu milénia, kdy si ho jako odchovance Hradce Králové vyhlédlo Monaco, kde zůstal do roku 2007. Součástí jeho prvního francouzského angažmá bylo i hostování Créteil. Následně zamířil do španělské Osasuny a po dvou letech oblékl svůj osudový dres Bordeaux. V hráčské roli s ním byl spojen spojen celých deset let, přičemž jeden rok strávil na hostování v italské Catanii. 

Jeho angažmá v Bordeaux mělo super začátek. Se svým týmem totiž oslavil Francouzský superpohár. V roce 2013 oslavil český záložník také zisk Francouzského poháru. Kromě toho odehrál 103 zápasů za reprezentaci a nechyběl na žádném z velkých turnajů.

A Hradec? Vlastně nic moc. Za áčko odehrál jen pár zápasů, jelikož se v brzkém věku stěhoval právě do Monaka. I tak ale za výchovu vděčí právě Votrokům.

Václav Němeček začal svou kariéru v mládežnických výběrech Hradce Králové, kde pod vedením legendárního trenéra Ladislava Škorpila poprvé naskočil za A-tým. Nemělo to však dlouhého trvání, jelikož již v roce 1985 jako osmnáctiletý talent přešel do Sparty, kde si rychle získal místo v základní sestavě. S týmem získal celkem šest mistrovských titulů.

Kromě toho udělal velkou kariéru i za hranicemi. V roce 1992 přestoupil do Toulouse. Na jihu Francie vydržel tři sezony, poté následoval přestup do švýcarského Servette Ženeva. Závěr kariéry si zpestřil díky angažmá v čínském Dalian Shide.

Velkou stopu zanechal také v reprezentaci, kterou například vedl na památném EURU 1996 jako kapitán.

Jeden ze symbolů železné Sparty z devadesátých let je také odchovancem Hradce Králové, kde se také narodil.

Za Hradec ale nikdy nehrál. V československé lize hrál za Spartu a po svém návratu ze zahraničí za Teplice. Za Spartu odehrál 177 ligových utkání, v Teplicích si připsal dalších 51 startů. V zahraničí hrál za Bayer Leverkusen a MSV Duisburg.

Své nejlepší období prožil jednoznačně ve Spartě (1990–1997), s níž se probojoval do semifinálové skupiny nultého ročníku Ligy mistrů a do čtvrtfinále Poháru vítězů pohárů.

Památným je jeho gól v domácím zápase 2. kola PMEZ s Marseille, tehdejším obhájcem trofeje, který Spartu posunul právě do semifinálové skupiny.

Se Spartou se stal pětkrát mistrem, jednou vybojoval československý a dvakrát český pohár.

Fotbalová kariéra Vratislava Lokvence začala v mládežnických výběrech Hradce Králové, kde vyrostl a vybrousil svůj talent a také si poprvé vyzkoušel první ligu. O jeho střeleckých schopnostech rázem věděla celá republika.

Po úspěšném působení v Hradci Lokvenc přestoupil do Sparty, kde se stal legendárním střelcem.

Lokvenc se také prosadil v německé Bundeslize, když přestoupil do klubu 1. FC Kaiserslautern. Dále hrál v dalších německých klubech, jako je Bochum či Ingolstadt. Kariéru doplnil také epizodami v Salzburku a Basileji.

Suma sumárum, bronz z EURA 2004 a dohromady sedm ligových titulů – pět se Spartou, jeden se Salzburkem a jeden s Basilejí.

Kubík byl odjakživa velmi talentovaným obráncem, jehož kvality vycítili nejen v Hradci Králové, kde ho vychovali, ale hlavně ve Slavii, kam přestoupil.

Po úspěchu v barvách sešívaných okusil také zahraničí. Velké jméno si udělal ve Fiorentině, Métách i Norimberku. Pak se vrátil do Česka, kde nastupoval v dresu Drnovic, Slavie a Lázní Bohdaneč.

V roce 1998 přestoupil do americké MLS, do Chicago Fire, kde se stal jedním z průkopníků evropského fotbalu. Hned v první sezoně vyhrál ligu a byl oceněn jako nejlepší obránce ligy. V průběhu sezony 2001 byl vyměněn do týmu Dallas Burn, kde kvůli zranění odehrál pouze 11 zápasů. Pak ukončil svou bohatou kariéru.

Luboš Kubík také zastupoval českou reprezentaci, kde odehrál 56 zápasů. Byl součástí českého týmu na EURU 1996, kde Česká republika dosáhla na stříbro.