Nechtěl jsem za žádnou cenu ustoupit od technické hry. To mě stálo kariéru, vypráví trenér. Teď má akademie v USA, Kanadě nebo Ugandě

"Talent jsem měl, ale měl jsem taky svoji hlavu, byl jsem s míčem hrozný hračička a nechtěl jsem ustoupit. I proto jsem kariéru neudělal a jednoho dne jsem se sbalil a šel dělat dělníka na stavbu," vzpomíná na začátek svého zahraničního dobrodružství Libor Volf. "Po čase jsem tam začal ve volných chvílích trénovat děti ve veřejném parku, pořád jich přibývalo a nakonec se mi podařilo rozjet vlastní akademii. Teď mám pod sebou už spoustu trenérů, stovky dětí a pořád rosteme," pochvaluje si. 

"Důležitý článek všeho byla moje velká energie, děti chodily z tréninku nadšené. V Kanadě se trénovalo v menší intenzitě, pak rodiče viděli, jakou jsem do toho dával energii já a přirozeně je to zaujalo. A samozřejmě jsem uměl s balonem, takže jsem jim ukazoval finty a to je nadchlo," vypráví Volf, který se dnes už věnuje i tréninku chudých dětí v Ugandě. "Je to spíš taková podpora, jde o děti z ulice, někteří jsou sirotci. Ale i tam se najdou skvělí a talentovaní kluci, teď jsme jednoho vzali na výlet sem do Česka, zatrénoval si i s mládeží Pardubic," vypráví Volf.

Ve středeční epizodě Livesport Daily jsme také probírali:

Kolik dětí už dostal do evropského fotbalu?

Co by měli dělat rodiče, kterým nevyhovuje trenér jejich dětí?

Proč sní o kariéře hráčského agenta?

Všechny díly Livesport Daily najdete také na - Apple Podcasts.